Na snímku Pelosiová na Taj-wanu

Jenže mezi Amerikou a Fialočeskem je jeden zásadní rozdíl. Tam i v mainstreamu pořád fungují lidé, myslící hlavou a nikoliv ve smyslu, že hledají nějaké významné rektum do kterého by oddaně okamžitě zalezli. Prostě žádná ČT a tak podobně.

Tahle poučka platí i pro ony neotřesitelné sloupy liberalismu jako je v každém případě New York Times. Jejich redakční sloupkař Thomas Friedman se s Nánou Pelosi vypořádal skutečně důrazně. A nejen s ní. Když už v tom byl, tak z jedné vody načisto vzal i Ukrajinu a Zelenského. Velmi překvapivé, opravdu velmi překvapivé čtení!!! Uvidíte sami. Můj překladač a článek:

Why Pelosi’s Visit to Taiwan Is Utterly Reckless

už čekají

Proč je návštěva Pelosi na Tchaj-wanu naprosto bezohledná

Předsedkyni sněmovny Nancy Pelosiovou velmi respektuji. Pokud však tento týden proti vůli prezidenta Bidena navštíví Tchaj-wan, udělá něco, co je naprosto bezohledné, nebezpečné a nezodpovědné /v mezičase se stalo – pozn.vlk/.

Z toho nic dobrého nepojde. Tchaj-wan nebude v důsledku této čistě symbolické návštěvy bezpečnější ani více prosperující a snadno se stane mnoho špatných věcí. Patří mezi ně čínská vojenská reakce, která by mohla vést k tomu, že by se USA uvrhly do nepřímých konfliktů s jaderně vyzbrojeným Ruskem a jaderně vyzbrojenou Čínou zároveň.

A pokud si myslíte, že naši evropští spojenci – kteří čelí existenční válce s Ruskem kvůli Ukrajině – se k nám přidají, pokud dojde ke konfliktu USA s Čínou kvůli Tchaj-wanu, vyvolanému touto zbytečnou návštěvou, špatně čtete svět.

Začněme nepřímým konfliktem s Ruskem a tím, jak se nad ním nyní rýsuje návštěva Tchaj-wanu Pelosiové.

V mezinárodních vztazích jsou chvíle, kdy je potřeba zohlednit cenu. Dnes je tato cena křišťálově jasná: Musíme zajistit, aby Ukrajina byla schopna minimálně otupit – a maximálně zvrátit – nevyprovokovanou invazi Vladimira Putina, která, pokud uspěje, bude představovat přímou hrozbu pro stabilitu celku. Evropské unie.

Aby pomohli vytvořit co největší možnost Ukrajiny zvrátit Putinovu invazi, uspořádali Biden a jeho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan řadu velmi tvrdých schůzek s čínským vedením a prosili Peking, aby nevstupoval do ukrajinského konfliktu poskytováním vojenské pomoci Rusku – a zvláště nyní, když se Putinův arzenál zmenšil o pět měsíců drtivé války.

Biden podle vysokého amerického představitele osobně řekl prezidentu Si Ťin-pchingovi, že pokud Čína vstoupí do války na Ukrajině na straně Ruska, Peking by riskoval přístup na své dva nejdůležitější exportní trhy – Spojené státy a Evropskou unii. (Čína je jednou z nejlepších zemí na světě ve výrobě dronů, což je přesně to, co Putinovi vojáci právě teď nejvíce potřebují.)

Podle všech indicií, říkají mi představitelé USA, Čína reagovala tím, že Putinovi neposkytla vojenskou pomoc – v době, kdy USA a NATO poskytovaly Ukrajině zpravodajskou podporu a značné množství pokročilých zbraní, které vážně poškodily armádu. Rusko, údajný spojenec Číny.

Vzhledem k tomu všemu, proč se ve rozvráceném světě předsedkyně Sněmovny rozhodla navštívit Tchaj-wan a záměrně provokovat Čínu nyní, když se stala nejvyšším americkým představitelem, který navštívil Tchaj-wan od Newta Gingricha v roce 1997, kdy byla Čína ekonomicky a vojensky mnohem slabší?

Načasování nemohlo být horší. Vážený čtenáři: Válka na Ukrajině neskončila. A soukromě se američtí představitelé o ukrajinské vedení zajímají mnohem více, než dávají najevo. Mezi Bílým domem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká nedůvěra – mnohem více, než byste tušili.

A v Kyjevě se dějí komické věci. 17. července Zelenskij odvolal generálního prokurátora své země a šéfa její domácí zpravodajské služby – což je nejvýznamnější otřes v jeho vládě od únorové ruské invaze. Bylo by to ekvivalentem toho, jako by Biden ve stejný den vyhodil Merricka Garlanda a Billa Burnse. Ale stále jsem neviděl žádnou zprávu, která by přesvědčivě vysvětlovala, o co šlo. Jako bychom se v Kyjevě nechtěli dívat příliš zblízka pod pokličku ze strachu, jaké korupce nebo trapasů bychom se mohli dočkat, když jsme tam tolik investovali. (Více o těchto nebezpečích jindy.)

Mezitím vysocí američtí představitelé stále věří, že Putin je docela připraven zvážit použití taktické jaderné zbraně proti Ukrajině, pokud uvidí, že jeho armáda čelí jisté porážce.

Stručně řečeno, tato válka na Ukrajině ANI neskončila, ANI není stabilní, ANI není bez nebezpečných překvapení, rizik která se mohou objevit každý den. Přesto uprostřed toho všeho budeme riskovat konflikt s Čínou o Tchaj-wan, vyvolaný svévolnou a lehkovážnou návštěvou předsedkyně sněmovny?

Geopolitika přikazuje, abyste nevedli válku na dvou frontách s dalšími dvěma supervelmocemi současně.

Nyní se podívejme na potenciál nepřímého konfliktu s Čínou a na to, jak by ho mohla vyvolat návštěva Pelosiové.

Podle čínských zpráv Si Ťin-pching řekl Bidenovi v telefonátu minulý týden v narážce na zapojení USA do záležitostí Tchaj-wanu, jako je možná návštěva Pelosi, že „kdo si hraje s ohněm, popálí se“.

Bidenův národní bezpečnostní tým vysvětlil Pelosiové, dlouholeté zastánce lidských práv v Číně, proč by nyní neměla odjet na Tchaj-wan. Prezident jí ale přímo nezavolal a nepožádal ji, aby nejela. Zjevně se obával, že bude na Čínu působit měkce a nechá republikánům prostor, aby na něj mohli zaútočit před poločasovými volbami.

Je měřítkem naší politické dysfunkce, že demokratický prezident nemůže odradit šéfku Demokratické sněmovny od diplomatického manévru, který celý jeho národní bezpečnostní tým – od ředitele CIA po předsedu štábu náčelníků štábů – považoval za nemoudrý.

Jistě, existuje argument, že Biden by měl prostě zavolat Simu, vrátit Pelosi do lajny a sdělit Simu, že pokud bude jakýmkoliv způsobem ohrožovat Tchaj-wan, je to Čína, která „bude popálena“.

To by mohlo fungovat. Může to být i na jeden den dobrý pocit. Mohlo by to také začít třetí světovou válku.

Podle mého názoru měl Tchaj-wan požádat Pelosi, aby v tuto chvíli nepřijela. Tolik obdivuji Tchaj-wan a ekonomiku a demokracii, kterou vybudoval od konce druhé světové války. Za posledních 30 let jsem Tchaj-wan navštívil mnohokrát a osobně jsem byl svědkem toho, jak moc se za tu dobu na Tchaj-wanu změnilo – tolik.

Jedna věc se však pro Tchaj-wan nezměnila: Jeho geografie!

Tchaj-wan je stále malý ostrov, nyní s 23 miliony obyvatel, zhruba 100 mil od pobřeží obří pevninské Číny, s 1,4 miliardami lidí, kteří si Tchaj-wan prohlašují za součást čínské mateřské země. Místa, která zapomínají svou geografii, se dostávají do problémů.

Nepleťte si to z mé strany s pacifismem. Domnívám se, že je zásadním národním zájmem USA bránit tchajwanskou demokracii v případě nevyprovokované čínské invaze.

Ale pokud se máme dostat do konfliktu s Pekingem, ať je to alespoň v našem načasování a našich problémech. Naším problémem je stále agresivnější chování Číny na široké škále front – od kybernetických průniků přes krádeže duševního vlastnictví až po vojenské manévry v Jihočínském moři.

To znamená, že teď není čas na píchání do Číny, zvláště s ohledem na to, jak citlivá doba je v čínské politice. Si je v předvečer uzákonění své role čínského vůdce na 20. sjezdu komunistické strany, který se očekává letos na podzim na neurčito , Čínská komunistická strana vždy jasně dávala najevo, že znovusjednocení Tchaj-wanu a pevninské Číny je jejím „ historickým úkolem “, a od svého nástupu k moci v roce 2012 Si Ťin-pching vytrvale a bezohledně zdůrazňoval svůj závazek k tomuto úkolu agresivními vojenskými manévry kolem Tchaj-wanu.

Návštěvou Pelosi ve skutečnosti dá Simu příležitost odvrátit pozornost od svých vlastních neúspěchů – otřesná strategie pokusu zastavit šíření Covid-19 pomocí blokování velkých čínských měst, obrovské realitní bubliny, která nyní splaskává a hrozí bankovní krizí a obrovskou horou vládního dluhu vyplývajícího z neomezené podpory Si Ťin-pchinga pro státem vlastněná průmyslová odvětví.

Vážně pochybuji o tom, že současné vedení Tchaj-wanu ve svém srdci chce tuto návštěvu Pelosi nyní. Každý, kdo od jejího zvolení v roce 2016 sledoval opatrné chování prezidentky Tsai Ing-wen z tchajwanské Demokratické progresivní strany, která se snaží o nezávislost, musí být ohromen její soustavnou snahou bránit nezávislost Tchaj-wanu a zároveň neposkytovat Číně snadnou záminku pro vojenskou akci proti Tchaj-wanu.

Bohužel, obávám se, že rostoucí konsenzus v Číně a Si Ťin-pchinga je v tom, že tchajwanskou otázku lze vyřešit pouze vojensky, ale Čína to chce udělat podle vlastního plánu. Naším cílem by mělo být odradit Čínu od takového vojenského úsilí podle NAŠEHO plánu – což je navždy.

Ale nejlepší způsob, jak to udělat, je vyzbrojit Tchaj-wan do toho, čemu vojenští analytici říkají dikobraz – naježený tolika raketami, že by na něj Čína nikdy nechtěla vztáhnout ruce – a přitom říkat a dělat co nejméně, aby vyprovokovala Čínu, aby si myslela, že MUSÍTE na to nyní položit ruce. Usilovat o cokoli jiného než tento vyvážený přístup by byla hrozná chyba s obrovskými a nepředvídatelnými důsledky.

Argumentace sloupkaře NYT je triviálně jednoduchá a průhledná. Samozřejmě, že má pravdu. Nána Pelosi svou návštěvou, kromě škodolibého dráždění Pekingu nedosáhla vůbec ničeho. Měřitelný přínos pro americkou stranu a zájmy nula nula nic, srovnatelný s tím, když magoši z pražského magistrátu rozhodli, že část ulice kolem ruské ambasády v Práglu se přejmenuje na Ukrajinských hrdinů. Prostě dětinské vyplazování jazyků.

Ale Čína nezapomíná. Čína není zvolena na nějaké čtyři roky. Čína jako stát existuje 4 000 opakuji čtyři tisíce let. A všechny typy mocenských hrátek dávno zažila. Nyní má o důvod víc podporovat Rusko. Proč by měla sebeméně vycházet vstříc, ohledně Ukrajiny zájmům USA, když z jejich strany se dočkala jen drzých a záměrných provokací.

A to varování od Bidena, že by Čína mohla přijít o své dva nejdůležitější trhy – americký a ten EU? Já být Bidenem bych něco takového, po zkušenostech se sankcemi proti Rusku vůbec nezmiňoval!!!! Protože situace, podle mého názoru, nestojí tak, že Čína by přišla o své hlavní odběratele, ale že by se nejspíš stalo, že by se zhroutila americká a evropská ekonomika a to velmi rychle, kdyby Čína zastavila dodávky na oba kontinenty!

Ale úplně super a nová je ta pasáž o Washingtonu a Zelenském a Ukrajině! Autor má zřejmě informace, o kterých se nám ani nezdá. Zelenský prostě už dávno zašel příliš daleko. Jeho drzost nejspíš už leze na nervy kde komu. Jen se čeká na to, kdo mu řekne jako první. Tedy kromě Viktora Orbána. Ten už to udělal. Ale protože Orbán…. tak jinak hluboké mlčení…

Ale všeho do času. Putinovi Pelosi jistě udělala obrovskou radost.