Německý kancléř Olaf Scholz představil 29. srpna 2022 v pražském Karolinu svůj plán na reformaci EU

V hodinové přednášce, jejíž přepis si můžete otevřít na konci článku, se německý kancléř zasazoval o rozšíření EU o Ukrajinu, Moldavsko a případně i Gruzii. Současně ale konstatoval, že:

“Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji. Navrhl jsem proto postupný přechod k většinovému hlasování ve společné zahraniční politice, ale i v dalších oblastech, jako je například daňová politika – s plným vědomím toho, že to bude mít důsledky i pro Německo.”

V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se vyjádřil, že „Německo bude Kyjev podporovat tak dlouho, dokud to bude nutné.“

„Německo podpoří Litvu poskytnutím brigády rychlého nasazení a NATO poskytnutím dalších sil rychlé reakce. Slovensku pomáháme mimo jiné s ochranou vzdušného prostoru. České republice a dalším státům kompenzujeme tanky německé výroby poskytnutí sovětských tanků Ukrajině. Současně jsme se domluvili, že naše armády ještě zintenzivní svou spolupráci.
A také částka ve výši 100 miliard eur, kterou v následujících letech investujeme do modernizace německé armády, přispěje k posílení evropské a transatlantické bezpečnosti.

Velké nedostatky máme my Evropané v oblasti obrany před útoky ze vzduchu, resp. z kosmu. V následujících letech proto budeme v Německu masivně investovat do protivzdušné obrany. Všechny tyto schopnosti bude možné využít také v rámci NATO.
Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohli podílet, pokud o to budou mít zájem, i naši evropští sousedé – například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři.
Společný evropský systém protivzdušné obrany by byl nejen levnější a efektivnější,
než když každý členský stát vybuduje vlastní, drahý a vysoce komplexní protiletadlový systém. Byl by také přínosem pro bezpečnost v Evropě a vynikajícím příkladem pro to, co máme na mysli, když mluvíme o „posílení evropského pilíře NATO“.

NATO zůstává hlavním garantem naší bezpečnosti. Není ale pochyb, že každé zlepšení, každé sjednocení evropských obranných struktur v rámci EU prospěje také Severoatlantické alianci.
Měli bychom se poučit z událostí v Afghánistánu během loňského léta. EU musí být v budoucnu schopná reagovat na takovou situaci rychle a efektivně. Německo se proto
společně s dalšími členskými zeměmi postará o to, aby byla jednotka rychlého nasazení, kterou Evropská unie plánuje vytvořit, do roku 2025 schopná nasazení – její
základ pak navíc budou tvořit němečtí vojáci. K tomu potřebujeme jasnou strukturu řízení. Musíme tedy vybavit stálé velitelství – a ve střednědobém horizontu skutečné ústředí ozbrojených sil EU – vším, co bude po finanční, personální a technické stránce potřeba. Německo tuto odpovědnost převezme v roce 2025, kdy bude jednotka rychlého nasazení pod německým velením.

A nakonec se musíme postarat o to, aby byly naše politické rozhodovací procesy
v době krize flexibilnější. To pro mě znamená, že bychom měli plně využít možnosti, které nám dávají smlouvy EU. A ano, to také výslovně znamená, využívat daleko častěji možnost svěřit mise skupině členských států, které o to mají zájem – jakési „koalici rozhodných“. To je dělba práce v rámci EU v nejlepším slova smyslu…“

Německý kancléř dále mluvil o nutnosti nových pravidel pro migraci, o energiích, fiskální politice, digitalizaci atd. Navrhoval nové pravomoci pro Evropskou komisi na ochranu právního státu (států) s narážkou na Polsko a Maďarsko. Před závěrem neváhal citovat T. G. Masaryka: „Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Tuto větu pronesl jeden z nejslavnějších profesorů této univerzity – Tomáš Masaryk, pozdější československý prezident. Platí o státech, ale platí i o EU jako společenství hodnot. A protože hodnoty jsou pro zachování tohoto společenství naprosto zásadní, týká se nás všech, když jsou porušovány – mimo Evropu a ještě více uvnitř Evropy,“ vysvětlil posluchačům, z nichž velká část byli novináři a studenti, německý kancléř.

Doporučuji čtenářům Nové republiky nalézt si hodinu času a pečlivě si prostudovat Olafovu přednášku, jejíž plný text si můžete otevřít ZDE