Koudelka (to tak) nemyslel

První zprávy

Bezpečnostní informační služba (BIS) pokračuje tam, kde Jirotkův Saturnin skončil: v uvádění věcí na pravou míru. Zde podobnost končí: Jirotka totiž napsal cíleně humoristickou knihu, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Ředitel BIS Michal Koudelka poskytl obsáhlý rozhovor pro web „seznamzpravy.cz“. První část „Premiérovi na mě chodilo kompro, víme odkud“ vyšla 10. května 2022, a následujícího dne druhá, s enigmatickým názvem „Nelze čekat, že Rusko bude poraženo jako Německo v 2. světové válce“. Lze právem předpokládat, že Koudelka jako vysoký státní funkcionář rozhovor autorizoval, takže citace z něj můžeme považovat za skutečná „ipsissima verba“ a podrobit je zkoumání bez nebezpečí, že by BIS zase něco musela uvádět na pravou míru.

Za zmínku stojí například vrbětická kauza. Novinářka se Koudelky ptá: „To, že bylo více vyšetřovacích verzí, řekl prezident Zeman. Jak si jeho slova vysvětlujete a jak moc to pomohlo dezinformační kampani?“ Koudelka: „Nebudu v žádném případě komentovat prezidenta republiky, ale tyhle útoky, že bylo více vyšetřovacích verzí, se objevovaly z různých zdrojů.“ Novinářka: „A byla to lež?“ Koudelka: „Samozřejmě, byla to lež. Od počátku byla jen jedna vyšetřovací verze, a to ta, že za výbuchem stojí důstojníci ruské GRU.“

Z toho jde mráz po zádech. BIS pracuje od samého počátku pouze s jednou vyšetřovací verzí! Nic jiného, než to, co vyhovuje politickému zadání, prostě neexistuje, není možné, není myslitelné. Pak se člověk diví, že to dopadlo, jak to dopadlo. Jako kdyby člověk četl ve státobezpečnostních vyšetřovacích spisech z padesátých let!

Překvapuje pak, že z Koudelkových úst zazněla čirá desinformace, pokud nejde snad jenom o trestuhodnou nevědomost? Koudelka pravil: „Rusko mnoho let celý svět testovalo. Ať to byl Krym, ať to byla Gruzie, ať to byl pokus o vraždu Skripala, ať to byly Vrbětice a další. … když došlo k útoku na Gruzii …“

Koudelka zřejmě neví, že 22. 9. 2009 informovaly i české weby o závěrech expertní komise Evropské unie, která vinu za rusko-gruzínský konflikt, který vypukl 7. srpna 2008, dala Gruzii. Závěr je to autoritativní, protože komise vznikla na popud německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, pracovala pod vedením švýcarské diplomatky Heidi Tagliavini, a závěry předala generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi, přičemž současně informovala i všechny členské státy Evropské unie, též ruskou a gruzínskou vládu. Do BIS tato informace buď neprosákla, nebo ji Koudelka zazdil.

Koudelka svými dalšími slovy připomíná vrcholné projevy normalizačního režimu v sedmdesátých letech. Poslyšte například toto: „V době, kdy bychom všichni měli stát jednotně spojení a připravení dělat vše ve prospěch této země, slyšíme kritiku vlády, slyšíme kritiku klíčových postav zákonodárného sboru.“ — Téměř doslova takto brojil tehdejší režim proti Chartě 77. Strana a vláda ví, co je dobré pro tuto zemi. Jakákoliv kritika vlády a politiků je nepřípustná, protože boří jednotu: sbohem, pluralitní společnosti!

A Koudelka hřímal dál: „A já osobně dezinformace nebo lživou propagandu považuji za jedno z nejvážnějších rizik. Protože je to snaha rozbít společnost. Rozbít její jednotu, rozbít důvěru v instituce, zpochybnit vše, co je dané, a tím ji oslabit a zároveň tak umožnit protivníkovi, aby ji lépe ovládl. Vlastně cílem dezinformací mnohdy není říct, že černé je bílé, ale všechno je šedé. Všechno je špatně. Nestojí to za to. A v tuto chvíli už nastupuje ta další část. A to je ta pátá kolona.“ — Podkopat důvěru v instituce! Všechno je špatně! Nastupuje pátá kolona ve službách imperialismu! Vnitřní nepřítel se aktivizuje! Zpochybnit výsledky, jakých dosáhl náš lid, vedený naší moudrou vládou!
 
Těžko v této souvislosti nevzpomenout, jak aktuální je i dnes skloňování „Vzoru lid“ podle Václava Havla:
NÁŠ LID …………………………. nedopustí, aby vymoženosti
NAŠEHO LIDU …………………. byly odňaty
NAŠEMU LIDU …………………. a aby kdokoli klamal
NÁŠ LID …………………………… voláním:
NÁŠ LIDE!
O NAŠEM LIDU …………………. ať rozhodují ti, kdo jdou
S NAŠÍM LIDEM …………………. !

A nyní přichází ona inkriminovaná pasáž, kvůli níž BIS na svých stránkách uveřejnila text, nazvaný „Uvádíme na pravou míru údajný citát ředitele BIS“.

Zde jsou Koudelkova slova z druhé části zmíněného rozhovoru:
„Pokud někdo šíří, že Petr Fiala na Ukrajině nebyl, tak je to lež a ne názor či kritika. Jde o to, kdo a jakým způsobem tyhle informace šíří a do jakého kontextu je zasazuje, a to už pak pohled na celý problém mění. Nebo vzpomeňme si na docela ošklivé útoky na ministra vnitra nebo na ministryni obrany, která dělá velmi odhodlaně a velmi dobře svoji práci. A velmi odvážně, musím říct. Přesto místo poděkování čelí velmi nevybíravým útokům. Nebo znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny. A toto všechno má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. A to ve chvíli, kdy čelíme tak vážnému ohrožení. A ty útoky budou pokračovat a budou ještě rozsáhlejší a masivnější, možná zrádnější, ale my na ně prostě musíme být připraveni reagovat.“

V totalitní zemi se nesmí kritizovat vůdci, ale my nejsme totalitní zem

BIS na svém webu uvádí, že citát, který se poprvé objevil v Parlamentních listech, zní:
„Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. BIS na to musí reagovat.“

A tento citát je prý podle BIS „významově jiný než originální“!

Po prostém srovnání obou citací musíme konstatovat, že BIS lže. Avšak její ředitel v tomtéž rozhovoru tvrdí, že „proti lži se dá bojovat jedině pravdou.“ Komu tedy vlastně Koudelka velí? A když velí, poslouchají ho v BIS vůbec?

Těžko v této souvislosti nevzpomenout jiného klasika české poezie, Egona Bondyho, jehož dvě básně použili Plastic People do jedné písně s návětím. Znělo to takto:
Státy nehanobím. Vůbec žádné. Nikdy. Bondy
Ach to státu hanobení, nad to není, nad to není.
Příslušník se na nás kření, že má frčku k povýšení.

Na pravou míru uvádějící komentář BIS pokračuje tvrzením, že „jak je z originálního textu patrné, tak je řeč obecně o vztahu společnosti k dezinformacím, není zde o činnosti BIS žádná zmínka. … Závěr odpovědi je pouze konstatováním, že my (společnost obecně) na ně musíme být připraveni reagovat.“

To už je vážnější. Doposud platil předpoklad, že Koudelka mluví pouze z pozice ředitele BIS. Závěr odpovědi však BIS (aby se vyhnula podezření, že si na znevažovatele politiků brousí drápy) interpretuje tak, že Koudelku vlastně pasuje na mluvčího celé společnosti. O činnosti BIS zde není zmínka, plukovník Koudelka burcuje celou společnost. Možná se kření, že konečně dosáhne té frčky k povýšení na generála.

Nezbývá, než všem těm opravářům výroků ředitele BIS, včetně jeho samotného, připomenout, co to vlastně mají napsáno ve znaku Bezpečnostní informační služby: „Audi, vide, tace, si vis vivere cum pace.“

 
Neboli česky: „Naslouchej, pozoruj a mlč, chceš-li v klidu žíti.“