„Já tam viděl to, o čem zpráva píše.“ Fotograf potvrdil ohrožení civilistů vojáky

“Podle našich zjištění ukrajinské síly systematicky vystavují civilisty riziku a porušují válečné zákony tím, že operují v obydlených oblastech,“ řekla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International s tím, že „Být v obranné pozici nezbavuje ukrajinskou armádu povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo“.

Na organizaci Amnesty International se poté snesla vlna kritiky, například za minimum dostupných informací a nevhodně zvolenou komunikaci s veřejností. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského zpráva nahrává ruské propagandě.

Krupař (na snímku) potvrdil, že během doby, co strávil na Ukrajině, byl svědkem toho, že ukrajinská armáda ohrožovala civilisty: „Musím říct, že ty věci, o kterých ta zpráva mluví, jsem tam viděl, takže svým způsobem asi trochu jo,“ uvedl fotograf.

Nedávno i na svém facebooku napsal: „Proč tolik povyku kolem zprávy Amnesty International. Každý, kdo strávil nějaký čas blíže frontové linii, to potvrdí.“

„Viděl jsem to, o čem píše zpráva Amnesty International. Nechci, aby to vyznělo jako specifická úderná kritika ukrajinské armády… Amnesty píše o věcech, které se děly úplně v každém konfliktu, který já jsem viděl,“ zopakoval.

Následně popsal, co přesně se na Ukrajině dělo. „První, co udělala vojenská jednotka, že přišla do školy a obsadila školu. Na Ukrajině hraje Ukrajincům do karet to, že už před začátkem ruské agrese 24. února děti do škol nechodily kvůli covidu, což ta zpráva také zmiňuje. Samo o sobě obsazení školy není válečným zločinem nebo porušením humanitárního práva.

Nicméně ta bojující strana, ta bránící se, která tak trochu bojuje za nás, tak i ta by měla nějaké standardy dodržovat. A já tam viděl to, o čem zpráva píše, že vojsko je velmi často ve školách, je blízko civilních objektů. Obzvláště na jaře tohoto roku byli tak blízko civilním objektům, že se civilisti mohli lehce stát terčem odvetného bombardování,“ uvedl, že vojenská jednotka byla ve škole a v domech okolo bydleli lidé.

„Nechápu ten hnus, který se na Amnesty International vylil do veřejného prostoru. Podle mě tam nebylo nic, co by každý, kdo byl na frontě, neviděl,“ pozvedl Krupař udiveně obočí.

Na poznámku, že zavádějící může být samotný titulek, který Amnesty International použila, a sice že „Taktika boje ukrajinské strany ohrožuje civilisty“. „To bych nechal plně na Amnesty, vždyť oni tu hrají roli organizace, která dohlíží na dodržování lidských práv. Je zcela v jejich kompetenci dát tomu titulek, který uznají za vhodný,“ míní Krupař.

„Já jsem tu zprávu četl s velkým zpožděním. Četl jsem ji s velkým očekáváním, co za hrůzu tam uvidím, když je veřejný prostor často zamořen až sprosťárnami vůči Amnesty a lidem, kteří si dovolili pod to podepsat. Řekl jsem si ale, že je to přesně to, co z Donbasu, z Ukrajiny znám,“ pokračoval fotograf.

„To poslední, co bych chtěl, abych tímto rozhovorem někoho na Donbase ohrozil. Byl jsem na několika místech blízko fronty. Někde se věci, o kterých Amnesty píše odehrávají, jinde ne. Třeba na jaře, v místech, kde se dnes už nebojuje, bylo běžné, že vojenská jednotka byla ve škole a v domech okolo bydleli lidé. Nebo v Charkově na sídlišti bylo běžné, že lidi zůstávali žít ve sklepech a vedle nich byl zaparkovaný tank, který střílel na ruské pozice, Rusové pak stříleli zpátky,“ popisoval.

Naopak nebyl svědkem toho, že by lidé, u nichž se usídlila ukrajinská jednotka, neměli možnost odjet. „Tito lidé velmi často spíše zmizet nechtěli, odmítali tu evakuaci. Typický byl Charkov, tam bylo úplně rozbité sídliště, kde pár zoufalců zůstávalo ve sklepích a museli počítat s tím, co se děje,“ dodal fotoreportér Stanislav Krupař.

Zdroj: Pokec24 a DVTV