Ukrajinská armáda bude zatlačena zpět do Kyjevské oblasti; priority speciální operace; bezpečnostní záruky Ruska. Kronika událostí na Ukrajině k 5. červenci 16:00 hod.

Na snímku ze včerejšího dne je centrum Doněcka po dalším ostřelování ukrajinským dalekonosným dělostřelectvem a raketami Točka-U.

Podplukovník Lidové milice LLR Andrej Maročko vyzval k zatlačení ukrajinských ozbrojených sil (OSU) zpět do Kyjevské oblasti, aby jejich rakety již neohrožovaly obyvatele Donbasu a Luhanské lidové republiky (LLR).

“Jdeme dál, protože nemůžeme zaručit bezpečnost našich občanů, pokud neodsuneme ukrajinské jednotky od našich hranic do dostatečné vzdálenosti, přinejmenším do takové, aby nás nemohly ostřelovat,” zdůraznil.

O uplynulém víkendu informoval ministr obrany Sergej Šojgu ruského prezidenta Vladimira Putina o osvobození území LLR. Uvedl, že spojenecké síly ruských ozbrojených sil a bojovníci Lidové milice LLR obklíčili Lisičansk, poslední město bývalé Luhanské oblasti, jež bylo pod kontrolou ukrajinských bezpečnostních sil. Kromě území LLR obsadily ruské ozbrojené síly společně se silami DLR Volnovachu, Mariupol a Svjatogorsk.

Již 5. července začaly jednotky Doněcké lidové republiky (DLR) přesouvat útvary na doněcký směr.

“Luhanská lidová republika je nyní osvobozena … Už teď můžeme říci, že i náš sbor, který se účastnil [bojů] a pomáhal našim bratrům, se také přesouvá směrem na Doněck. Přesouvá se i druhý luhanský sbor,” řekl šéf DLR Denis Pušilin.

Podle slov mluvčího Dumy Vjačeslava Volodina dělají ukrajinské úřady vše pro to, aby zabránily ruské armádě zastavit se na hranicích Doněcké a Luhanské lidové republiky.

“Oni sami dělají vše pro to, aby se naše jednotky nezastavily na hranicích LNR a DNR. Protože údery jsou prováděny z území Charkovské oblasti a z dalších regionů,” řekl.

Volodin tak reagoval na poznámku poslance KSRF Sergeje Obuchova o ostřelování Bělgorodu 3. července. Ministerstvo obrany obvinilo ukrajinské ozbrojené síly z útoku “Točkou-U”, zahynuli čtyři lidé.

Mluvčí Dumy prohlásil, že reakce na ostřelování ruských měst bude “velmi tvrdá”, a označil Ukrajinu za teroristický stát, jehož prezident “stojí v čele zločineckého režimu”.

Priority zvláštní operace

Hlavními prioritami Ruska během vojenské operace na Ukrajině je zachování životů a zdraví ruských vojáků a vyloučení ohrožení bezpečnosti civilistů, uvedl šéf ministerstva obrany Sergej Šojgu při konferenčním rozhovoru. Ministr zdůraznil, že operace bude pokračovat, “dokud nebudou zcela splněny úkoly stanovené vrchním velitelem”.

Šojgu obvinil “kolektivní Západ”, který nadále dodává Kyjevu zbraně, ze snahy prodloužit konflikt na Ukrajině. Podle ministerstva obrany tam dorazilo více než 28 000 tun vojenských zásob. Některé zbraně se podle ministra “šíří po celém Blízkém východě a dostávají se i na černý trh”.

Ujistil také, že vojenské jednotky neposílají brance do zóny speciální vojenské operace na Ukrajině.

“Jak jsem již řekl, branci nejsou posíláni do zóny speciální vojenské operace,” řekl ministr.

Rusko zahájilo 24. února vojenskou operaci na Ukrajině. Mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov původně uvedl, že do vojenských operací byli zapojeni pouze důstojníci a smluvní vojáci. Putin také 8. března prohlásil, že branci nejsou a nebudou účastníky speciální operace.

Ministerstvo obrany však 9. března oznámilo, že některé útvary brance na Ukrajinu poslaly, ale ujistilo, že téměř všichni již byli odvezeni zpět do Ruska. Zástupce ministerstva zároveň uvedl, že někteří branci z logistické jednotky byli zajati ukrajinskou armádou. Téhož dne mu Putin nařídil, aby našel osoby odpovědné za vyslání branců na Ukrajinu. Podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova dostali všichni velitelé jednotek před zahájením vojenské operace pokyn vyloučit použití branců pro jakékoli úkoly na Ukrajině.

Začátkem května se bývalá zástupkyně šéfa Rossotrudničestva Natalija Poklonská setkala s matkami ruských vojáků, kteří byli zajati na Ukrajině. Řekla, že branci, kteří tam byli vysláni, se stále nevrátili. Prokurátor Západního vojenského okruhu Artur Jegijev 7. června senátorům oznámil, že do vojenských akcí na Ukrajině bylo zapojeno 600 branců. Podle něj je stíháno 12 důstojníků a branci byli posláni zpět “v co nejkratší době”.

Ruské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu

Senátor Rady federace Andrej Klimov připomněl, že Rusko poskytlo Ukrajině bezpečnostní záruky již v 90. letech, kdy země vyhlásila svou suverenitu jako neutrální stát. Sama Ukrajina však tento status odmítla s tím, že se chce připojit k protiruskému vojenskému bloku.

“Chtěl bych připomenout, že Ukrajina měla od Ruska železnou bezpečnostní záruku, která byla poskytnuta již v 90. letech, kdy země vyhlásila svou suverenitu jako neutrální stát. A Rusko to uznalo. Chtěl bych zdůraznit, že nejen jako sousední zemi, ale především jako neutrální stát,” řekl.

Ukrajina podle něj tento status sama odmítla změnou ústavy a zavedením ustanovení o snaze vstoupit do NATO.

“Země se veřejně zřekla neutrálního statusu a oznámila svůj záměr připojit se k protiruskému vojenskému bloku. Udělala vše pro to, aby zničila vztahy s Ruskem a zpochybnila svou vlastní bezpečnost. Za Zelenského navíc došlo k definitivnímu přerušení přátelství a spolupráce mezi našimi zeměmi a k ukončení diplomatických styků. Byl to on, kdo veřejně slíbil invazi na území našeho státu za použití jaderných zbraní. Jaké chce záruky?” tázal se senátor.

Je přesvědčen, že jedinou možností, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny, je, aby země přistoupila na ruské požadavky. Klimov však pochybuje o Zelenského schopnosti takový krok učinit.

“Ten člověk vyhrožoval naší zemi veřejně a navíc tak bezostyšně, že v některých státech by se věc řešila jinak a ne tak, jak jsme to udělali my. Bohužel vše, co přichází od Zelenského, narušuje bezpečnost území Ukrajiny,” uzavřel senátor.

Autor: Sergej Zujev, Zdroj: UkrajinaRu, překlad z ruštiny: PhDr. Jana Görčöšová