PRAK = Proti Represi A Kriminalizaci

Vlkův úvod:

Nedávno mi přišel zajímavý mail. Přetisknu jej:

Ahoj vlku,

v ČR byla založena skupina PRAK (Proti represím a kriminalizaci), obdoba VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných) 1978-89.

V jejím čele jsou Jan Schneider a Lenka Procházková.

První tisková konference se uskuteční v pondělí 11.7. v 10:00 na Novotného lávce v Praze.

V příloze posílám základní dokument.

Děkuji za pomoc při šíření těchto informací a za pomoc lidem, kteří jsou v současné době kriminalizováni. 

RNDr. Pavel Kalenda

za PRAK

Psát blog, lajkovat, psát příspěvky na internet je jedna věc. Dělat něco konkrétního, v oficiální rovině druhá. Netuším ani vzdáleně, jestli iniciativa PRAK o níž je v mailu řeč vybudí nějakou ozvěnu a zda změní to nesnesitelné české nedýchatelné dogmaticko upalovačské dusno. Stejné jako za Husáka, když vznikala Charta 77. A třeba také VONS, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Jestliže ale někdo zkusí do té naší fialovské smrdutosti trochu kopnout a Kosa může pomoci třeba jen tím, že to dá ve známost, není co řešit. Dr. Kalendovi a ostatním Práčatům se omlouvám, že mně to trvalo několik dní. Ale bohužel mám své limity. A minulý týden, kdy je celá republika na dovolené, postrádá vydání toho příspěvku tak trochu smysl. Ale vzhledem k datu zahajovací tiskovky se nedá bohužel nic jiného dělat, než s tím jít ven už dnes.

Dále je onen Základní dokument PRAKu. A ještě něco, mezi 10 zakladateli jsou nejméně dva, ale spíše tři signatáři CHARTY 77, ale také pěkný názorový mix. Lidé s tvrdou pravicovou i tvrdě levicovou orientací, jakož i věřící, nevěřící, bytostní volnomyšlenkáři i ti, co preferují řád… Prostě pestrá směsice nás všech. Už tohle leccos napovídá! Jestliže takhle názorově pestrá a nesourodá skupina cítí vystoupit jednotně, je v zemi zle. Hodně zle!

Proto dokument vydávám. A proto sděluji, že jsme připraven vydat jakýkoliv další. Řeči přestaly mít smysl. Už je to jen o skutečném konání.

Děkuji Práčatům za jejich iniciativu.

vlk

PRAK = Proti Represi A Kriminalizaci

PREAMBULE

Konec studené války na zlomu 80‘ a 90‘ let přinesl naději na uskutečnění přání mnoha tehdejších protagonistů, že se otevře prostor svobody, který – na rozdíl od předchozích dob – rozkvete tisíci květy různých názorů. Ty pak vytvoří příležitost směřovat vývoj světa k jeho spravedlivějšímu uspořádání, kdy spory budou řešeny nikoliv silou, ale jednáním, které nebude rozhodovat ten silnější, ale soudy, ustanovené podle starobylé civilizační zásady právě k tomuto účelu.

Mezilidská i mezinárodní jednání by měla směřovat ke snižování napětí, konflikty by měly být ukončeny tak, aby nezavdávaly příčinu konfliktům budoucím. Snahou mezinárodního společenství by mělo být navazování a posilování důvěry ve vzájemných vztazích, založených na dalším pravidle, jímž se vyznačuje civilizace, totiž nečinit druhému to, co by první sám nestrpěl. Tím by byly oslabeny snahy o monopolní ovládání světa, a vojenské pakty by mohly být pro zbytečnost zrušeny.

Byť se světové společenství snažilo sebevíce, můžeme jen smutně konstatovat, že to dopadlo jako vždycky. Převahu opět začala nabývat podezíravost, pomluvy, nedůvěra, oportunistická snaha zneužít podanou ruku coby výraz slabosti, chamtivost, netolerance, sobectví a fanatismus. Tím byly dány předpoklady pro vznik druhé světové studené války.

Postupně začalo být opět omezováno svobodné vyjadřování. Mediální prostor byl postupně ovládnut názorovými a zájmovými, ekonomicky silnými kartely, což znamenalo názorovou restrikci v mnoha oborech, od politických, přes ekonomické, až po vzdělávací, kulturní, vědecké – a v neposlední řadě i zdravotnické. Oponentní a kontroverzní názory začaly být vytlačovány z masových sdělovacích prostředků, jejich nositelé ostrakizováni. Namísto názorové plurality a nezbytně související diskuse začala být prosazována dogmatika jediné správné, ba dokonce jediné možné hypotézy, vyšetřovací verze, jediného správného názoru. Tyto autoritářské tendence začaly být uplatňovány jak v médiích, tak ve školních osnovách, ve vědeckém výzkumu, a prostřednictvím „cancel culture“ (falešné „politické korektnosti“) i ve společenském chování.

Ke všemu ještě jsou v poslední době připravovány pokusy tuto názorovou hegemonii uzákonit a všechny „protivné“ názory a postoje perzekvovat, a dokonce pomocí k tomu pokroucených zákonů přímo umožnit jejich kriminalizaci. Úplným extrémem jsou pak vládní prohlášení, že ústavně zaručené svobody vyhledávat a šířit informace se netýkají lží (přičemž o tom, co je lež, rozhoduje vláda), završené výzvou k oznamování výskytu vládě protivných názorů, včetně jejich nositelů, s tím, že nejde o udávání, ale téměř o občanskou ctnost.

V takové situaci musí společnost v sebeobraně vzpomenout na podobné situace v minulosti a poučit se z nich. Nejsilnějším a nejosvědčenějším nástrojem společenského odporu proti autoritářským úletům je solidarita slovem i skutkem, která slovy klasika synergickým způsobem zmnožuje „moc bezmocných“. Tato forma společenské pomoci je založena na principu občanského podílu na kontrole orgánů veřejné moci, s cílem zaručit jak svobodu projevu, tak i svobodu po projevu.

Dneškem proto oznamujeme založení společenství PRAK (Proti Represím A Kriminalizaci). Cílem tohoto společenství bude Právní Pomoc Proti Politické Perzekuci. Proto budeme sledovat případy osob, které jsou perzekvovány či přímo trestně stíhány nebo dokonce vězněny za projevy svého přesvědčení. Budeme s těmito případy seznamovat veřejnost i úřady a podle svých možností pomáhat postiženým osobám. Chceme přitom spolupracovat s každým, kdo projeví o spolupráci seriózní zájem. Věříme, že k takové součinnosti najdeme i kvalifikovanou právní pomoc advokátů či jiných erudovaných právníků stejného či podobného smýšlení.

VYMEZENÍ ČINNOSTI

Nikoliv každý, kdo se cítí být nespravedlivě stíhán, je politicky perzekvován. Máme za to, že ČR dosud patří k právním státům a většinu trestních stíhání nepovažujeme z našeho úhlu pohledu za nutné rozporovat.

Naše činnost bude zaměřena pouze na ty případy, u nichž je třeba vyvrátit nebo potvrdit podezření z kontaminace politickými zájmy.

Prohlašujeme, že v žádném případě nechceme zasahovat do řádné činnosti orgánů činných v trestním řízení. V nutných případech ale využijeme veškerých dostupných prostředků, jež nám právní řád umožňuje, včetně případného podání ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod.

O tom, kterou kauzou se budeme zabývat, rozhodne grémium složené ze zakládajících členů PRAKu a právních poradců. Odmítnuté případy nebudeme žadatelům zdůvodňovat a ani je medializovat.

Pokud grémium PRAKu rozhodne, že se některé kauze hodlá věnovat, oznámí to žadateli a v případě potřeby mu navrhne kvalitní právní zastoupení (z okruhu spolupracovníků a poradců). V této souvislosti se bude grémium PRAKu zabývat i případnou finanční podporou na právní zastoupení, formou zprostředkování sponzoringu od podporovatelů činnosti PRAKu.

Ze zkušeností víme, jak důležité je informovat veřejnost o případech nespravedlivě stíhaných osob. Medializace takových kauz totiž přispívá k celistvějšímu náhledu občanů na dění v zemi, dotváří jejich schopnost předvídat příští vývoj a zaujmout k němu vlastní stanovisko. Neboť jenom člověk pravdivě informovaný i o věcech, které se jej zatím osobně netýkají, může být připraven na situaci, kdy se on, či někdo jemu blízký, stane předmětem politické perzekuce. Medializace takových případů přispívá i k občanské solidaritě s nespravedlivě stíhanými a mimo jiné prohlubuje právní vědomí společnosti.

Proto každý, jehož případu se PRAK ujme, bude požádán o výslovný souhlas s průběžnou medializací svého případu jak na webových stránkách PRAKu, tak i ve všech médiích, která o případ projeví zájem a budou ochotna stanovisko PRAKu v nezkreslené podobě publikovat. K některým zvlášť zásadním kauzám může PRAK svolat tiskovou konferenci, na kterou budou zvána i mainstreamová média. Ze zkušenosti víme, že mnozí novináři tzv. středního proudu (z mladší generace) mají zúžený pohled na svět a pokládáme za svou povinnost (a jejich příležitost) pokusit se jim tento pohled rozšířit prostřednictvím konkrétního sledovaného případu.

Společenství PRAK za tímto účelem zveřejní e-mailovou adresu, jejímž prostřednictvím bude komunikovat s žadateli o právní pomoc. Založí také webovou stránku, na které bude zveřejňovat informace o tom, které případy přijalo k monitorování a poskytnutí právní pomoci žadatelům a další zprávy týkající se činnosti PRAKu.

Zakládající členové PRAKu

Jan Schneider

Lenka Procházková

Radim Valenčík

Jaroslav Šulc

Jan Šolta

Josef Skála

Stanislav Novotný

Pavel Kalenda

Tomáš Fürst

Jindřich Rajchl