O terorismu ukrajinské moci

Na snímku autor Zachar Prilepin

Zastavili jsme se v Chersonu s řadou úkolů, včetně návštěvy ředitele odboru politiky mládeže Dmitrije Savlučenka.

Odvážný člověk, otevřeně proruský ještě před 24. únorem. Po příchodu Rusů se ujal práce ve svém rodném městě.

Navštívili jsme bojovníky doněckého praporu Oplot (Opora) bojující na přední chersonské frontové linii; potěšilo nás množství plakátů “Cherson – město s ruskou historií”, na nichž byli vyobrazeni Kateřina Veliká, Potěmkin – Tavrický, Puškin, Denis Davydov a Sergej Bondarčuk; přenocovali jsme v příjemném chersonském hotelu a druhý den jsme se dozvěděli, že Dmitrije zabili. Zahynul při teroristickém útoku – vyhodili ho do vzduchu v autě.

Diverze, a v Chersonu zdaleka ne první.

Ukrajinská síť se začala okamžitě radovat a křepčit: jaké štěstí – je mrtvý, je mrtvý!

Co si pamatuji, je to již třetí chersonský politický aktivista zabitý diverzanty.

Ve skutečnosti se však podařilo zabránit mnohem většímu počtu teroristických útoků, jež se počítají na desítky. Ruské speciální služby, které tam působí, se o tom příliš nešíří, aby neznervózňovaly místní obyvatelstvo a řídící orgány. Ale každý to stejně chápe: rozlehlost hranic bohužel stále umožňuje, aby se v regionu objevovali profíci.

Všimněte si, že místní diverzní síť (ne bez pomoci místního oddělení SBU /Služba bezpeki Ukrajiny – orgán, který zajišťuje bezpečnost státu. Je podřízen ukrajinskému prezidentovi./, jež souhlasilo s kontaktem s Ruskem) byla z velké části eliminována již letos na jaře. A značná část potenciálních partyzánů se vzdala z vlastní vůle. Ti, kteří se vzdali, ukázali své skrýše zbraní: neskutečný počet zbraní, řádově mluvíme o tisících. Tam by se opravdu dalo partyzánštit, ale obyvatelé Chersonu se rozhodli, že takovou zábavu nepotřebují.

To byl důvod, proč byl politický Kyjev a jeho pohlaváři tak silně podrážděni. Proto se rozhodli v Chersonské oblasti pro teror. Potřebovali zastrašit místní obyvatele, aby lidi ani nenapadlo stát frontu na ruské pasy a navazovat kontakty s “okupanty”.

Bylo přikázáno zabíjet, ale pozor, ne vojáky nebo policisty, ale úředníky a veřejné činitele: někteří mohou být zodpovědni za práci s mládeží, jiní za bytový a komunální sektor – záškodníkům je to jedno.

V této souvislosti mne napadlo.

V roce 2015 jsem pracoval tři roky jako poradce šéfa DLR Alexandra Zacharčenka. Bez obalu: měli jsme síť na území bývalé Doněcké republiky, která mimo jiné umožňovala vedení DNR eliminovat administrativní manažery podřízené Kyjevu. Byli mezi nimi vyslovení nepřátelé, včetně těch, kteří sloužili v zóně ATO (Antiteroristická operace – oficiální ukrajinský název pro ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny), ale také řadoví úředníci. Nikdy, ani jednou Zacharčenka nenapadlo vydat rozkaz k likvidaci některého z nich.

Proč? Protože nejsme teroristé.

Naši liberálové budou tvrdit: Kyjev má jiné důvody – pro ně jste byli všichni teroristé a on měl právo vás zlikvidovat, protože on je u moci a vy jste separatisté, a Rusko by udělalo totéž.

Klídek, poslouchejte! Pamatujete si, když v Rusku probíhala válka na severním Kavkaze? Trvalo to osm let. Rusko útočilo a ustupovalo, nedokázalo se vypořádat s partyzánskou armádou, napumpovanou zbraněmi a penězi ze zahraničí. Moskva si však ponechala řadu příležitostí. Ano, Moskva se podílela na likvidaci svých hlavních vojenských odpůrců, Basajeva a Chattába. Ale aby záměrně zabíjeli, vyhazovali do vzduchu nebo postříleli starosty osad či měst v Čečensku, které byly podřízeny Dudajevovi nebo Chattábovi? Dokážete si něco takového představit? Že by někdo v Moskvě vydal rozkaz: “Vyhoďme do povětří starostu Šali, šéfa dopravního odboru v Grozném nebo šéfa mládežnické politiky v Gudermesu”?

Ne, to fakt nebylo možné.

Proč? Protože nejsme teroristé. Protože jsme věděli, že s těmito lidmi chceme žít, že jsou to naši lidé.

Protože válka je válka a teror je teror a žádná slušná vláda na to nepřistoupí.

Ale Kyjev ANO.

Autor: Zachar Prilepin, 2. 7. 2022, z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová, zdroj: Russvesna