Nechte lidi platit: Jak vedoucí představitelé EU nechávají své občany trpět následky jejich neúspěšné ruské politiky

Tady na snímku máme pachatele pěkně pohromadě: italský premiér Draghi, pod kterým se momentálně povážlivě kýve křeslo, francouzský prezident Macron, který ztratil většinu v parlamentu, německý kancléř Scholz, který aktuálně čelí drogovému a sexuálnímu skandálu a jejich velký kamarád ukrajinský banderovec Zelenský.  Do počtu chybí Brit Johnson, který  se už musel poroučet a Čech Fiala, který se, věřme, bude poroučet brzy. Všichni mají jedno společné – loutkovodiče zpoza oceánu.

Západní představitelé obviňují Rusko ze „zbrojení“ plynem – ve skutečnosti však krizi způsobily jejich vlastní sankce Západ může svou energetickou krizi snadno ukončit zrušením sankcí, které uvalil na Rusko.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru ke Dni Bastily řekl občanům, aby se „připravili na scénář, kdy se budeme muset zcela obejít bez ruského plynu“. Macron zároveň obvinil Moskvu, že toto palivo používá jako „válečnou zbraň“, čímž zopakoval výmysly vedení Evropské unie, které zastírají skutečný důvod, proč se blok potýká s nedostatkem energie, který zvyšuje životní náklady.

Tuto krizi si způsobili sami.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová koncem dubna obvinila Rusko z energetického „vydírání“ a jako důvod uvedla oznámení státního Gazpromu o zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska kvůli neplacení v rublech. Von der Leyenová – a nyní i Macron – příhodně pominuli, že příčinu těchto poruch představují vlastní protiruské sankce EU, přijaté na koleně a ideologicky motivované na počátku ukrajinského konfliktu.

Západ rychle přijal strategii zaměřenou na různé aspekty ruského finančního systému, včetně bank a devizových rezerv, a uvalil na něj sankce, odřízl ho od globálního transakčního systému SWIFT – a pak měl tu drzost si stěžovat, že Moskva žádá platby za vývoz plynu ve své vlastní měně, aby zmírnila potíže s navigací v systému, z něhož byla fakticky vyřazena. „Vyvážejte svůj plyn, ale hodně štěstí s placením,“ to je sotva rozumné očekávání.

Začátkem tohoto měsíce Zelenskyj dokonce napomenul Kanadu za to, že souhlasila s vrácením opravených turbín pro opětovné zapojení do plynovodu Nord Stream 1, který dodává plyn do Německa, a požadoval, aby Ottawa své rozhodnutí změnila. Kanada již dříve čelila dilematu, zda vůbec vrácením kritických dílů neporušila vlastní protiruské sankce Západu – přestože plynovod je pro průmysl EU tak životně důležitý, že se vedoucí představitelé bloku dokonce děsili jeho plánované odstávky kvůli údržbě.

Proč byste se tak obávali, že Rusko kohoutek znovu nezavede, když opakovaně tvrdíte, že se bez něj „kvůli Ukrajině“ rádi obejdete.

Ale i kanadský premiér Justin Trudeau se při obhajobě návratu turbín odvolával na stejnou směšnou propagandu západního establishmentu o „zbrojení“ Ruska plynem, ačkoli ve skutečnosti to byly právě sankce Západu, které způsobily energetickou spoušť a způsobily celé toto drama.

„Jsme svědky toho, jak se Rusko důsledně snaží vyzbrojit energetiku jako způsob, jak vyvolat rozkol mezi spojenci,“ řekl Trudeau. Pokud tedy Kanada neporuší své vlastní sankce a turbíny Německu nevrátí, Putin vyhraje. Rétorická gymnastika na olympijské úrovni, kterou západní představitelé potřebují, aby ospravedlnili porušení vlastních neúspěšných sankcí, je na druhém místě za jejich nedávnou obhajobou opětovného spuštění uhelných elektráren a redefinování energie z fosilních paliv jako „zelené“ při současném nedostatku.

Vedoucí představitelé EU vyzývají k ukončení dovozu ruské energie a uvádějí své rozhodnutí sankcionovat vlastní dodávky plynu jako důvod k urychlení přechodu na neověřené obnovitelné zdroje energie. Ale místo toho, aby převzali odpovědnost za to, že si zapálili plachty a nyní uvízli uprostřed oceánu, zatímco čekají na projev své fantazie o přechodu na obnovitelné zdroje energie, obviňují Rusko ze své vlastní krátkozrakosti a snaží se ji překroutit jako zadržování energie organizované Moskvou.

Pohled z Donbasu: Ukrajina se k obyvatelům tohoto regionu chovala jako k podlidem, což znemožnilo mír

Číst dál
Pohled z Donbasu: To znemožnilo dosažení míru na Donbasu.

Rusko velmi rádo prodává své palivo komukoli, kdo ho chce koupit. A kdyby byly sankce EU zrušeny, energetická krize na Západě by skončila. To by však znamenalo přiznat neúspěšnou politiku. Místo toho se nám tedy říká, že za všechno může Putin, ale také že nejlepší způsob, jak to Vladimiru Putinovi nandat, je dávat si krátké studené sprchy a omezit „noční svícení“, jak nedávno navrhl Macron.

Západní představitelé nejenže mají své občany za důvěřivé hlupáky svou směšnou propagandou, která má zakrýt jejich vlastní selhání, ale ve své beznadějné snaze izolovat Rusko považují živobytí průměrného člověka za vedlejší ekonomické škody. Sami sebe ze své ideologicky izolované elitní bubliny přesvědčili, že zastupují celý svět. Většinou však klamou jen sami sebe.

Dokonce i šéfdiplomat EU Josep Borrell nedávno na summitu G20 přiznal, že se hrubě probudil. „Skupina G7 a podobně smýšlející země jsou jednotné v odsouzení a sankcích vůči Rusku a ve snaze pohnat režim k odpovědnosti,“ uvedl Borrell v prohlášení na internetových stránkách EU. „Ostatní země, a zde můžeme hovořit o většině zemí „globálního Jihu“, však často zaujímají jiný postoj.“

Pak ale Borrell prozradil, jak se hraje. „Globální bitva narativů je v plném proudu a prozatím nevyhráváme,“ řekl. „Jako EU se musíme dále angažovat, abychom vyvrátili ruské lži a válečnou propagandu.“ Kdo však propagandu skutečně šíří? Na jedné straně se EU snaží vylíčit dopad svých vlastních nezodpovědných a ničivých sankcí na vlastní ekonomiku a občany jako Putinův čin, i když se snaží přesvědčit obyvatele Západu, že jejich utrpení je jakýmsi válečným úsilím, které škodí Rusku.

Ve skutečnosti se však Rusko může obrátit na zbytek celého světa a Západoevropany jednoduše nechat, aby se utápěli ve svých vlastních nákladných bludech. Možná brzy zjistí, zda jim morální nadřazenost a signalizace ctností tuto zimu vytopí dům nebo nakrmí děti.

Autorka: Rachel Marsden je fejetonistka, politická stratéžka a hostitelka nezávislých talk-show ve francouzštině a angličtině.

Zdroj