Kyjevská provokace s chemickými zbraněmi; teror v Donbasu; odmítnutí Gruzie bojovat. Kronika událostí na Ukrajině 6. července, 16:00 hod.

Na snímku hlava kyjevské junty Zelenský mezi svými spolupachateli teroru a válečných zločinů

Rusko zaslalo Organizaci pro zákaz chemických zbraní /OPCW/ nótu o provokaci s chemickými zbraněmi ve Slavjanské tepelné elektrárně v Mykolajivce /Nikolajevce/ v Doněcké oblasti. Oznámil to Alexander Šulgin, stálý zástupce Ruska v této organizaci.

“Už jsme poslali příslušnou nótu technickému sekretariátu, informovali jsme o plánech na provokaci v Nikolajevce a také jsme informovali o tom, že ukrajinští nacionalisté se chystají organizovat provokace i na dalších místech – v Charkově, v Mykolajivu /Nikolajevu/”, řekl.

Podle Šulgina zaslala ruská mise Organizaci pro zákaz chemických zbraní více než 20 nót. Organizace potvrdila přijetí těchto informací a předává je členským státům, uvedl.

Den předtím Meziresortní štáb humanitární reakce ruského ministerstva obrany uvedl, že ukrajinská armáda připravuje provokaci s použitím otravných látek v Mykolajivce v Doněcké oblasti (DLR).

“Do čerpací a filtrační stanice Slavjanské tepelné elektrárny byly dodány nádrže s kapalným chlorem,” tvrdí se v prohlášení.

Kromě toho velitelství informovalo o rozmístění ukrajinského dělostřelectva a MLRS (MULTIPLE LAUNCH ROCKET SYSTEM – samohybný obrněný salvový raketomet – pozn. překladatele) na území společnosti “Ukrchimtransammiak” v Mykolajivu (Nikolajevu) a také o rozmístění ozbrojených jednotek a těžkých zbraní v podniku “Charkov Chimprom”.

Již v dubnu vyhodily ukrajinské ozbrojené síly v Rubežném do povětří cisternu s kyselinou chlorovodíkovou. Později Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace informovalo, že v podniku Zarja v Rubežném zůstalo více než 40 000 tun kyseliny sírové, kyseliny chlorovodíkové, kyseliny dusičné a čpavku, jejichž případná detonace by mohla zničit veškerý život v okruhu 30 km.

Teror v Donbasu

Bývalý poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Ilja Kiva na svém Telegramu uvedl, že Vladimír Zelenskij označil teror a destabilizaci na vládou nekontrolovaných územích za své priority a nařídil likvidaci členů vlády Chersonské oblasti /jižní Ukrajina/, přičemž zvláště zmínil nového šéfa vlády Sergeje Jelisejeva.

“Na posledním zasedání Zelenskij formuloval priority kontrarozvědky a zpravodajské služby ministerstva obrany – teror a destabilizace situace na územích nekontrolovaných vládou. Dal pokyn šéfovi GUR (Hlavní správa rozvědky – pozn. překladatele) Ministerstva obrany Budanovovi – vypracovat operaci na likvidaci členů nové vlády v Chersonské oblasti,” napsal Kiva.

Podle jeho tvrzení jsou hlavním cílem občané Ruské federace, kteří byli jmenováni do vedoucích funkcí; konkrétně bylo zmíněno jméno nového šéfa vlády Jelisejeva.

Minulé pondělí byl Jelisejev, který dříve působil jako první místopředseda vlády v Kaliningradské oblasti, jmenován do čela vlády v Chersonské oblasti a zároveň byli jmenováni dva místopředsedové vlády a ministr školství Chersonské oblasti. Náčelník vojensko-civilní správy Vladimir Saldo zůstává hlavním správním úředníkem Chersonské oblasti, zatímco jmenovaný šéf regionální vlády se stal jeho prvním zástupcem.

Během speciální operace ruská armáda ovládla Chersonskou oblast a azovskou část Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.

V regionech byly vytvořeny vojensko-civilní správy, byla obnovena činnost správních institucí včetně penzijního fondu a matričního úřadu, byly otevřeny úřady pro udělování ruského občanství, začaly vysílat ruské televizní kanály a rozhlasové stanice, byl zaveden rubl, byly otevřeny pobočky Promsvjazbanky, obnoveno obchodní spojení, funguje ruský mobilní operátor a byla obnovena autobusová doprava na Krym. Tyto regiony oznámily, že se chtějí stát subjekty Ruské federace.

Odmítnutí Gruzie bojovat

Gruzie nevstoupí do vojenského konfliktu s Ruskem kvůli získání statusu kandidátské země Evropské unie (EU). Uvedl to předseda vládnoucí strany Gruzínský sen – Demokratická Gruzie Iraklij Kobachidze.

Kobachidze zdůraznil souvislost mezi účastí ve speciální vojenské operaci Ruska na Ukrajině a získáním statusu kandidátské země EU.

“Oni (vedoucí představitelé EU) výslovně řekli, že Ukrajina získala status kandidáta (na členství v EU) kvůli válce,” řekl.

Podle něj gruzínská strana odmítá zhoršování vztahů s Ruskem a udělá vše pro to, aby se tomu vyhnula.

Gruzie již dříve našla způsob, jak urychlit evropskou integraci. Vládnoucí strana “Gruzínský sen – Demokratická Gruzie” zavedla pro své poslance zákaz agresivní rétoriky.

Na summitu v Bruselu 23. června schválily hlavy evropských států udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině a Moldavsku.

Šéf Evropské rady Charles Michel poznamenal, že Gruzie bude muset provést řadu reforem, aby získala podobný status.

Gruzínská vláda zase trvá na tom, že její žádost nefungovala kvůli stížnosti Ukrajiny. Vztahy mezi zeměmi dramaticky ochladly, protože úřady v Kyjevě doufaly, že Tbilisi otevře druhou frontu proti Rusku někde v Jižní Osetii, ale Gruzie ani nezavedla ekonomické sankce, protože pro samotné Rusko by nic nezměnily, ale pro malou Gruzii by změnily hodně.

Pokud jde o Kyjev, musí žadatel o vstup do EU splnit poměrně přísná kodaňská kritéria. Ukrajina se s nimi ještě velmi, velmi dlouho nesetká – a ve skutečnosti se pro ni ani pro EU nyní nic nezmění.

Albánský premiér Edi Rama se k tomuto tématu vyjádřil poměrně obsáhle.

“Severní Makedonie kandiduje už 17 let, pokud se nemýlím, Albánie devět. Vítáme Ukrajinu, je dobré jí udělit status kandidátské země. Ale doufám, že si o tom lidé na Ukrajině nebudou dělat velké iluze,” podotkl.

Autor Sergej Zujev, exkluzivně – zdroj: UkrajinaRu,  z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová