Na horní fotografii je zachycena slavnost na počest 14. granátnické divize SS (1. Haličská) v dnešním Ivano-Frankovsku v roce 1943

Dneska se připravte na hodně drsné čtení. Vím o čem mluvím, protože mi oba dnešní texty, z AMERICKÝCH ZDROJÚ, z nichž nejméně jeden obstojí v každém ohledu, ať ho bude zkoumat kdokoliv, počínajíc jistými orgány a konče Jakubem Jandou a kýmkoliv tomuhle exotovi duševně na roveň postavenému. Ale myslím, že stejnou charakteristiku si zaslouží i druhý použitý pramen.

A co, že jest tématem?

Ukrajina! Její minulost, na níž postavila svou státnost a jíž se v podstatě, vnitřně chlubí, ale v kontrastu k tomu její současnost. Respektive počínání jejich politických elit, kterým Západ a speciálně Česko soustředěně naslouchá, ani nedutá! A jimž věří na slovo.

A nás, obyčejné mamlasy, co otáčejí každou korunu, zejména dnes, ti naši mocní a jedině a vždycky správní přesvědčují, že

• je to země , která bojuje s drakem za svobodu a demokracii
• že jí musíme pomáhat, i kdybychom na chleba neměli, protože zkrátka bojuje s tím drakem. Zejména za nás

Proto bude jen a jen užitečné, když dnešní Kosa přinese to, co přinese. Černé na bílém, prokazatelně a nezpochybnitelně! Ba neprůstřelně. Abychom přesně věděli, co a jak!

– – – –

Ukrajina veškerá podpora – víme co a koho podporujeme?

Pro Ukrajinu a Ukrajince se Západ a speciálně Česká republika mohou přetrhnout! Doslova a do písmene! Nic nám pro ně není dost, ani dost drahé. Ukrajina, pokud jde o státní finance naprosto dominuje nad občanem a daňovým poplatníkem kteréhokoliv západního státu a ve zcela extrémní formě to platí především o České republice. Prý se pod Kyjevem bojuje za Prahu. Asi stejně jako kdysi pod Kábulem. A protože Ukrajina je těžce zkoušená ruským agresorem, což bez nejmenší debaty je, podporujeme ji ze všech sil a peněženek. Jenže víme koho a co podporujeme? Vědí to mávači a s ukrajinskýsmi vlajkami? Vědí to jejich demonstrativní vyvěšovači? Vědí to ti, co přispívají na různé sbírky pro Ukrajinu? Vědí, co podporují? Opravdu? Velmi bych všem doporučoval přečíst si následující text z AMERICKĚHO webu Newspunch.com. Opakuji – amerického. Nikoliv ruského nebo nějakého podobně pokoutného! Děkuji čtenáři Kosy, který mne na něj navigoval! Je sice, jako vždycky přeložen strojově, ale tentokráte jej Kosa přebírá i s fotografiemi a faksimiliemi dokumentů.

High-Ranking Ukrainian Officials Caught Splurging On Luxury Real Estate In Switzerland

Vysoce postavení ukrajinští představitelé přistiženi při utrácení za luxusní nemovitostí ve Švýcarsku

Vysocí představitelé z nejbližšího okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kupují ve Švýcarsku luxusní nemovitosti a to za mnoho milionů dolarů, jak odhaluje vyšetřování Newspunch.

 

Podle výpisů z místního katastru nemovitostí ve Švýcarsku zakoupili vysoce postavení ukrajinští úředníci luxusní nemovitosti prostřednictvím svých soukromých bankovních účtů v zemi alpských luk.

 

Ve Švýcarsku je katastr nemovitostí veřejně přístupný komukoliv.

Dmitrij Razumkov, 38letý politik a bývalý předseda Nejvyššího parlamentu Ukrajiny, je hrdým novým majitelem luxusní nemovitosti v luxusním letovisku Gstaad ve Švýcarsku v hodnotě necelých 9 milionů švýcarských franků. Pro srovnání, švýcarský frank má téměř stejnou hodnotu jako USD .

Oleksandr Danyliuk, bývalý tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany (NSDC) Ukrajiny je hrdým novým majitelem luxusní nemovitosti v letovisku Gstaad. Danyliukův nově koupený majetek má hodnotu skvělých 10 milionů dolarů.

Ljudmila Denisová, tatáž ombudsmanka, která byla vyhozena kvůli falešným zprávám o sexuálních zvěrstvech ruské armády na dětech, nyní vlastní nemovitost v letovisku Gstaad o rozloze 1 492 metrů čtverečních v hodnotě více než 10 milionů dolarů.

Začal si někdo myslet, že posílání miliard dolarů ve formě bezodkladné pomoci jedné z nejchudších zemí Evropy – která je shodou okolností také jednou z nejzkorumpovanějších zemí světa – může být špatným využitím finančních prostředků amerických daňových poplatníků?

 

Podle indexu vnímání korupce za rok 2021 organizace Transparency International (na stupnici od nejméně po nejvíce zkorumpované země) se Ukrajina umístila na 122. místě ze 180 zemí, což je nejzkorumpovanější v Evropě.

 

Prohlášení amerických a západních představitelů, stejně jako texty v mainstreamových médiích, vytvořily účelově zavádějící obraz Ukrajiny. Objevila se snaha vykreslit zemi nejen jako oběť Putinovy ​​agrese, ale jako odvážného a ušlechtilého smolaře a zastánce svobody a demokracie v regionu. John Blake ze CNN doslova přirovnal dnešní Ukrajinu k Americe ve válce za nezávislost.

 

Skutečnost je temnější a znepokojivější: Ukrajina je dlouhodobě jednou z nejzkorumpovanějších zemí ve světě zkorumpovaných zemí.

 

Výsledky Ukrajiny v oblasti ochrany demokracie a občanských svobod nejsou o mnoho lepší než její výsledky v oblasti korupce. Ve zprávě Freedom House za rok 2022 je Ukrajina uvedena v kategorii „částečně svobodná“ se skóre 61 ze 100 možných.

 

I když neexistují žádné důkazy, že na tyto švýcarské majetky byly vynaloženy americké finanční prostředky, na Ukrajině bují od konce studené války korupce a svět nyní nad ní zavírá oči, když pumpuje kyjevskou kasu plnou skládacích věcí. Vzhledem k této střízlivé realitě jsou výzvy, aby Američané „ stáli na straně Ukrajiny “ jistě na místě.

Nepochybně existuje možnost, že jmenovaní na svoje nová švýcarská sídla/kus nejméně za 23 milionů Kč/ ušetřili nebo vydělali poctivou prací pro Ukrajinu a její lid. To se prostě stává. A že to ten americký web, z kdo ví jakého důvodu, vytáhl zrovna nyní.

V takovém případě ukrajinským státním představitelům závidím jejich platy. Až jsem z toho zezelenal. Nicméně, jestli ty švýcarské výpisy z jejich katastru správně čtu, pak bych si dovolil dodat, že exombudsmanka, která se ukázala být gigantickou lhářkou zakoupila svůj chatrný švýcarský majeteček těsně přes vypuknutím války a ti zbylí dva potentáti až v jejím průběhu…. Ti v době, kdy Ukrajina zmrazila svým občanům převody valut do zahraničí. To jen tak na okraj. Ale oni tam děngi a valjut jistě dopravili už dávno a dávno.

Jen mne poněkud irituje to zjištění Transparency Int. o stavu korupce v Zelenského zemi, že je nejzkorumpovanější zemí v Evropě a že hi americký Freedom House taxíruje, co do demokratických svobod jako polodiktaturu!!!! A na mne se pořád valí, jaký že to vzor dokonalosti, pořádku a svobody a protože že ji Putin chce zardousit, aby se nestala živoucím příkladem pro jeho poddané!

Takže se zeptám znovu – víme co je Ukrajina zač? Víme , koho podporujeme a co podporujeme? Z našich peněz….

Jen pro jistotu ještě přidám samocharakteristiku webu Newpunch.com jak ji prezentuje na své stránce, abych předem eliminoval pochybnosti o jeho věrohodnosti:

, založená v roce 2014, https://newspunch.com je americká zpravodajská publikace, která se zavázala pokrývat titulky, kterým se mainstreamová média vyhýbají.

 

Náš tým autorů z celého světa poskytuje americkému a západnímu publiku originální reportáže, politické komentáře a zábavu. Rozhodli jsme se zaměřit se na konzervativní témata pro naše převážně konzervativní publikum, které nám často říká, že ostatní mainstreamová média jsou nyní příliš vlevo.

 

Zpravodajství News Punch čte každý měsíc přes náš hojně navštěvovaný web přes 5 milionů unikátních čtenářů, z nichž většina jsou konzervativní Američané.

 

News Punch je ziskový nezávislý zpravodajský a zábavní web. Příjmy vytváříme prostřednictvím reklamy. Rozhodnutí o tom, jaké příběhy zpracovat, rozhodují výhradně naši autoři a redaktoři.

 

I když je naším úkolem přinášet divákům pravdu, občas uděláme chyby. Když tak učiníme, zavazujeme se své chyby včas napravit. Pokud narazíte na chybu, pošlete nám e-mail na adresu contact@newspunch.com . Zásadní opravy vždy vydáváme v horní části článku. Drobné opravy budou uvedeny na konci článku.

***

Slava Ukrajině! Slava herojam! Víme vůbec jaké Ukrajině a jakým herojam? Téhle a těmhle?????

O americkém webu Forward.com jsem nikdy neslyšel. Přesto, že jak si člověk přečte v tiráži, se má jednat o největší americké informační medium v židovských rukou. Prostě portál amerických židů. A jejich vlivový orgán. A že židovská lobby reprezentuje v USA velkou sílu netřeba zdůrazňovat. Proč se o něm zmiňuji?

Protože se na nás valí z televizních o a počítačových obrazovek, tisku, rozhlasu neustále vlna hovořící, jak Ukrajina bojuje za demokracii, jak ji Putin zlovolně a neoprávněně označuje za nacistický stát a jak lže, protože Kyjev a osobně prezident Zelenský, co by původem žid nemohou být spojováni s nacismem a že Azov, no Azov možná… možná někdy v prvopočátku k náckům určité sympatie choval, ale nyní že to jsou vysoce motivovaní vlastenci, ale v žádném případě nacisté. Zkrátka, že slova Ukrajina a demokracie, dokonce vzorová, jedno jsou. Že jde jen brutálně zlovolnou ruskou pomluvu.

Jeden z čtenářů mne právě z tohoto důvodu upozornil právě na ten americký židovský portál. A na něm na článek

Nazi collaborator monuments in Ukraine

Pomníky nacistických kolaborantů na Ukrajině

Tentokráte vám ho nenabídnu. Ne proto, že by překladač stávkoval. Nýbrž prostě kvůli tomu, že obrovsky dlouhý. A když vlk napíše obrovsky dlouhý, tak to už tedy znamená, že ho nelze učíst. Ta délka je dána množstvím FAKTÚ a FOTOGRAFIÍ dokumentujících každé jednotlivé tvrzení portálu FORWARD, opakuji reprezentativního webu amerického židovstva, že ona demokratická Ukrajina, vzor demokracie, která s nacismem opravdu nic společného nemá HEROIZUJE ukrajinskou válečnou kolaboraci s Hitlerovým Německem, jeho represivními orgány, wehrmachem, jednotkami SS a tak podobně. A vlastně na těchto atributech, svým způsobem, založil národní identitu. To neříká ani vlk, ani Kosa, nýbrž web Forward.com americké židovské obce!

Američtí židé odvedli skutečně mimořádně pečlivou a podrobnou dokumentaristickou práci! Chci ji mít v archivu Kosy!!!

Jenže co s tím článkem udělat? Jak vám jej doručit v nějaké snesitelné délce a podobě? Aby neztratil svou průkaznost a dokumentační dokonalost? Napadá mne jediné – vybrat z něj fotografickou dokumentaci – tedy jen její část, abyste získali dostatečný vhled! Zájemci o hlubší prozkoumání si vystačí s výše uvedeným linkem. A ani tu nepředložím celou. Kvůli délce. Ale ono je to stále stejné – jeden praotec ukrajinské státnosti, co se těžce zapletl s nacisty za okupace Ukrajiny za druhým a jeho sochy, pamětní desky, busty, pojmenování náměstí a ulic na jeho počest, po celé Ukrajině. Myslím, že to, co si přečtete celkem postačuje k vytvoření obrazu.

Vlevo: přehlídka na počest generálního guvernéra třetí říše Polska Hanse Franka, Stanislaviv (nyní Ivano-Frankivsk), 1941 (Wikimedia Commons). Vpravo: pochod připomínající založení 14. divize Waffen Grenadier SS (1. galicijská), L’vov, 28. dubna 2014 (Yuri Dyachyshyn/AFP přes Getty Images)

Vlevo: Pomník Stepana Bandery, slavnostní zahájení, Lvov, 13. října 2007 (Wikimedia Commons). Vpravo: Památník vlajky, Ivano-Frankivsk (Wikimedia Commons).

Vlevo: brána ověšená transparenty vítajícími nacistickou invazi na Ukrajinu, Žovkva, 1941. Horní transparent: „Heil Hitler! Sláva Petljurovi! Sláva Banderovi!“ (Vojdy nacionalisty Symona Petljury z dob první světové války zmasakrovaly desítky tisíc Židů). Prostřední transparent: „Ať žije nezávislý suverénní ukrajinský národ! Ať žije vůdce Stepan Bandera!“ Spodní transparent: „Heil Hitler! Sláva nepokořeným německým a ukrajinským ozbrojeným silám! Ať žije Bandera!“ (Wikimedia Commons). Vpravo: Banderův pomník, Ternopil

Vlevo: Stepan Bandera (Wikimedia Commons). Vpravo: Pochod krajní pravice na počest Banderových 112. narozenin, Kyjev, 1. ledna 2021 (Genya Savilov/AFP přes Getty Images)

Vlkův vstup:

Pro úplnost – dodávám, že Wikipedie, krom jiného, o zásadovém demokratovi a otci demokratické Ukrajiny uvádí toto:

Roku 1934 byl odsouzen za podíl na atentátu na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého k trestu smrti, ale rozsudek mu byl později změněn na doživotní odnětí svobody. Během dvou soudních procesů si získal proslulost svou plamennou obhajobou ozbrojeného boje proti polskému státu. Z vězení uprchl nebo byl propuštěn (údaje se dosud liší) roku 1939 po napadení Polska, poté co správa věznice v Brestu následkem válečných událostí prakticky zanikla.

Vlevo: památník Romana Šuchevyče, Krakov (Wikimedia Commons). Vpravo: Basreliéf Šuchevyčova rodného domu Lvov (Wikimedia Commons)

K Šuchčevyčovi je potřeba dodat, že on dal přímý pokyn k Volyňskému masakru, kde banderovci zlikvidovali mimořádně hrůzným způsobem nejméně 100 000 židů, Poláků a Čechů.

Ale opět ocitujeme, co se týče Volyňského masakru Wikipedii:

Volyně

Někteří polští historici odhadují, že na ukrajinské Volyni a Haliči bylo povražděno (1943–1945), jednotkami UPA až 100 000 polských civilistů, dalších půl milionu Poláků z oblasti uprchlo.^[3][4] UPA brutálně vyháněla či zabíjela Poláky, nešetřila v mnoha případech ani Židy.

A Šuchčevyč je po Banderovi hned ten další nejvyšší svatý na ukrajinském národním orloji!!!!

Vlevo: Yaroslav Štěcko (Wikimedia Commons). Vpravo: Busta Štěcko Ternopyl (Wikimedia Commons).

Jaroslav Štěcko (1912–1986), který v roce 1941 vedl ukrajinskou nacistickou kolaborantskou vládu, která vítala Němce a deklarovala věrnost Hitlerovi. antisemita Štěcko napsal : „Trvám na vyhlazování Židů a na nutnosti přizpůsobit německé metody vyhlazování Židů na Ukrajině.

Vlevo: Dmytro Paliiv, hlavní velitel SS 14. divize Waffen Grenadier SS (1. Galicijská), vpravo na ceremonii SS, 1943/1944. Vpravo: Paliivova plaketa, Loviv (Wikimedia Commons).

Vlevo: Taras Bulba-Borovets (uprostřed) se štábem, 21. září 1941 (Wikimedia Commons). Banner: „Svoboda Ukrajině! Smrt Moskvě!“ nalevo od svastiky; „Ať žije německá armáda!“ napravo od svastiky. Vpravo: Bulba-Borovetsova plaketa a basreliéf, Bystryči (Wikimedia Commons)

Vlevo: Andryi Melnyk (Wikimedia Commons). Vpravo: pamětní komplex Melnyk, Volja Yakubova (Wikimedia Commons)

V roce 1940 se Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) rozdělila na dvě frakce: OUN-M v čele s Melnykem a OUN-B v čele se Stepanem Banderou. Melnykova frakce byla stejně genocidní jako Banderova – noviny OUN-M vesele oslavovaly likvidaci kyjevských Židů v Babím Jaru

Vlevo: slavobrána vítající nacistickou invazi, 1941 (Eduard Dolinsky). Horní banner: „Heil Hitler“. Spodní transparent: „Sláva Hitlerovi. Sláva Melnykovi“. Vpravo: Socha Andryje Melnyka, Ivano-Frankivsk (mapy Google)

Vlevo: příslušníci pochodu 115. praporu Schutzmannschaft v Kyjevě, 1942 (Wikimedia Commons). Vpravo: památník Bukovinskij Kuren, Černovice (Wikimedia Commons)

Černovice – památník Bukovinského kurena, velké polovojenské formace složené z členů OUN-M (viz záznam Andryi Melnyka výše). Jednotka byla původně vytvořena v ukrajinsko-rumunském regionu Bukovina a zamířila do Kyjeva po nacistické invazi na Ukrajinu v roce 1941. Podle několika zpráv jednotka vpochodovala do Kyjeva přibližně v době masakru v Babi Jar , kdy nacisté pomáhali ukrajinskými nacionalisty zastřelili během dvou dnů 33 771 Židů v jednom z nejděsivějších masakrů holocaustu.

Vlevo: Oleksa Babiy (Wikimedia Commons). Vpravo: Židé byli nuceni se svléknout, než byli zavražděni v Babi Yar, Kyjev, 29.-30. září 1941 (United States Holocaust Memorial Museum, Archiv Ernsta Klee)

Žitomir – Toto město má pamětní desku člena OUN-M Olekse Babiy (1909–1944), který se přímo účastnil masakru v Babi Yar, když sloužil v Sonderkommando 4a  jednotce Einsatzgruppe C, eskadru smrti SS, která nese primární odpovědnost za vraždu. O dva roky později se Babij stal důstojníkem v SS Galičina, ukrajinské divizi Waffen-SS

Vlevo: Úvodník Ukrayins’ke Slovo „Žid je největší nepřítel našeho lidu“, 2. října 1941 (Libraria.ua). Vpravo: dočasná výstava na poctu ukrajinským nacionalistům, včetně Ivana Rohače, jako „obětem“ nacistů, postavená ukrajinskou vládou u příležitosti uctění památky Babího Jara, Kyjev, podzim 2016 (Eduard Dolinský). antisemita Rohač publikoval a redigoval Ukrayins’ke Slovo, noviny OUN-M, které hlasitě obhajovaly genocidu ukrajinských Židů. 2. října 1941, tři dny poté, co Němci a ukrajinští kolaboranti vyhubili 33 771 Židů v Babím Jaru , vydal Rohách úvodník nazvaný „Žid je největší nepřítel lidu“, v němž vyzval Ukrajince, aby Židům neprokázali slitování (vlevo nahoře).

Oleg Olzhyč (Wikimedia Commons). Vpravo: pamětní deska Olžič, Kyjev (Wikimedia Commons) M. Olzhyč přišel do Kyjeva jako součást formace OUN-M určené na pomoc nacionalistickému převzetí Ukrajiny v roce 1941. Stal se klíčovou postavou v Ukrajinské národní radě. Tato entita OUN-M koordinovala formování ukrajinské pomocné policie, která pomáhala Němcům. Publikovalo také propagandu, jako je Ukrayins’ke Slovo (viz výše uvedený záznam Ivana Rohače).

Vlevo: Ivan Kedyulič (Wikimedia Commons). Vpravo: příslušníci 115. praporu Schutzmannschaft, Kyjev, 1942.

Ivan Kedyulich (1912–1945) byl členem OUN-M, který přišel do Kyjeva se stejnou formací jako Oleg Olzhyč (viz záznam výše). Kedyulič se stal náčelníkem městské místní pomocné policie, která pomáhala nacistům s masakry v Babi Yar a jinde. Policejní jednotky organizované Kedyuličem také zajišťovaly bojovníky pro Schutzmannschaft prapory Vpravo nahoře bojovníci 115. Schutzmannschaftu v Kyjevě, 1942.

Ivangorod – deska Kostovi Himmel’raichovi (1912–1991), OUN-M , který spolupracoval s Ivanem Kedyuličem (viz záznam výše) na vytvoření kyjevské Němci kontrolované místní pomocné policie. Himmel’raichova deska, stejně jako mnoho dalších desek ukrajinských spolupracovníků, je umístěna na škole, kde je prezentován jako vzor pro děti.

Vlevo: Ivan Klymiv-Legend (Wikimedia Commons). Vpravo: Socha Klymiv-Legend, Silets‘ (Wikimedia Commons). Německou invazi na Ukrajinu v červnu 1941 doprovázely rozsáhlé pogromy, které vyústily v zavraždění tisíců Židů na celé západní Ukrajině. Mnohé byly organizovány a podněcovány OUN-B – pobočkou OUN Stepana Bandery (více o rozdělení OUN viz výše uvedený záznam Andriye Melnyka). To zahrnovalo Ivana Klymiva (1909–1942) Klymiv-Legenda, který šířil letáky vyzývající ukrajinské obyvatelstvo k zabíjení Židů.

Vlevo: Oleksandr Gasyn (Wikimedia Commons). Vpravo: Gasynův pomník, Konyuchiv (Edward Dolinsky). Konyuchiv a čtyři další lokality – Konyuchiv má památník, muzeum rodáka Oleksandra Gasyna (1907–1949), náměstka ministra obrany v samozvané vládě OUN-B z roku 1941. Poté Gasyn úzce spolupracoval s kolegou spolupracovníkem a velitelem UPA Romanem Šukhevyčem, když UPA prováděla etnické čistky Poláků (viz záznam Vasyla Vasylyaška níže)

Vlevo: Yaroslav-Mychailo Staruch, uprostřed (Wikimedia Commons). Vpravo: Busta Starucha, Zolota Slobová (Screenshot/YouTube)

Zolota Sloboda – Busta Jaroslava-Mychajla Starucha (1910–1947), tajemníka ministerstva informací a propagandy v samozvané vládě OUN-B. Vesnice má také Staruchovu desku na školní budově, kde je propagován jako příklad dětem.

Vlevo: Lvovský pogrom, 1. července 1941. Vpravo: pamětní deska 30. června 1941 vyhlášení kolaborační vlády OUN-B Lvov (Wikimedia Commons)

Zleva: Lvovský starosta Jurij Polyanskij, druhý zprava, vítá polského generálního guvernéra Třetí říše Hanse Franka (zcela vlevo) ve městě, Lvov, 1. srpna 1941 (Polský národní digitální archiv). Vpravo: Polyanskij plaketa, Lvov (Kamenyar)

Vlevo: Oleksandr Lutskyi (Wikimedia Commons). Vpravo: Památník Všichni bojovníci za svobodu Ukrajiny s Luckym vpravo, Bodnariv (Wikimedia Commons) Bodnariv a Lvov – Bodnarivův pomník Oleksandru Lutskyimu (1910–1946), důstojníkovi pomocného praporu Nachtigall který v červnu 1941 vpadl na Ukrajinu spolu s dalšími silami Třetí říše. Nachtigall byl prapor v Abwehru, divizi vojenské rozvědky ozbrojené síly Třetí říše. Byla složena z ukrajinských dobrovolníků, především z pobočky OUN-B OUN. Ukrajinským velitelem byl Roman Šuchevyč, který je dnes oslavován po celé Ukrajině

Vlevo: prapor Nachtigall ve Lvově, 30. června 1941. Vpravo: 201. prapor Schutzmannschaftu s Romanem Šuchevyčem. v první řadě, nejblíže ke kameře, 1942

Vlevo: Omelyan Polovyi (Wikimedia Commons). Vpravo: Plaketa Polovyi, Ternopil (Screenshot/YouTube)

Ternopil – Pamětní deska a ulice na počest Omelyana Polovyiho (1913–1999). Polovyi následoval známou cestu členů OUN-B, sloužil v jednotce Nachtigall , poté velel četě v 201. a později se stal plukovníkem UPA. Polovyi a další bojovníci OUN-B z Nachtigall, Schutzmannschaft a místních pomocných policejních praporů získali praktické zkušenosti s prováděním holocaustu v letech 1941 a 1942. Tato vražedná zkušenost byla využita v roce 1943, kdy vstoupili do UPA a zorganizovali etnické čistky Poláků.

(Fotodokumentace včetně poprav Židů, žen a dětí komandy, které vedli ukrajinští “hrdinové” je v originálním zdroji daleko rozsáhlejší, než uvádí Petr Vlk na Kose . pozn. redakce Nové republiky -vd-)

Vlkův dovětek:

Pěkné, že? A to jsme asi tak v 1/3 toho článku Forwardu.com. A to jste viděli jen fotografii ve stylu tenkrát a dnes a úplně nejnutnější text. Necítím potřebu, resp. nemám dostatečně kachní žaludek na to, abych pokračoval. Takhle to pokračuje dál a dál. Opakuji – dokumentace amerických židovských obcí! O tom jak dnešní Ukrajina zachází se svými nacistickými zrůdami a jejich odkazem! Něco, co nikdo na dnešním Západě nechce a nehodlá ani vidět, ani vzít v úvahu – Zelenský je přece žid a tudíž tam nemůže být nacismus nám říkají!

Ani náznakem netvrdím, že Zelenský je nacista nebo že s tou ideologií sympatizuje. Ale je zcela zjevné, koho novodobá Ukrajina vnímá jako svoje praotce!!!! Detail toho amerického textu dokládá, kolik pomníků bust, ulic, náměstí, atd. atd. má každý z těchto herojů napříč Ukrajinou. Žádná zapomenutá deska v ukrajinské Horní Zlámané Lhotě!

Těmhle herojům se provolává sláva!

Nikdy bych si nedovolil tento materiál vydat, kdyby nepocházel z AMERICKÉHO zdroje. Navíc jak se sám ocenil – hlavního tiskové orgánu amerických židů!!!

Viz tzv. Mise webu

Mise

The Forward je nejvýznamnější židovský hlas v americké žurnalistice. Naše vynikající zpravodajství o kulturních, sociálních a politických otázkách inspiruje čtenáře všech věkových kategorií a oživuje konverzaci napříč generacemi a různými segmenty naší komunity. Naše anglické a jidiš platformy staví na stoletém dědictví uchovávaném v našich archivech a vedou k hlubšímu pochopení toho, co znamená být Židem v 21. století.

Slava Ukrajině! Slava herojam!

Jen musíme vědět, jaké Ukrajině a jakým herojam!