Projev je obsáhlý, proto zdůrazním to nejdůležitější …
První zásadou je otevřenost.
Železná opona nepřipadá v úvahu. Musíme rozvíjet hospodářskou spolupráci mezi zeměmi, včetně spolupráce se Západem. Rusko hodlá prohloubit vědeckou, technologickou, kulturní, humanitární a sportovní spolupráci na principech rovnosti a respektu k partnerům.
Vláda bude napomáhat budování zahraničních obchodních vazeb prostřednictvím vytváření logistických a kooperačních vazeb, dopravních koridorů a platební infrastruktury v národní měně.
Druhou zásadou je spoléhání se na podnikatelské svobody.
Tato zásada je založena na liberalizaci trestního zákoníku, daňového zákoníku a omezení administrativních kontrol a byrokracie.
Snížení administrativní zátěže, moratorium na plánované a neplánované kontroly podniků, odstranění nejasných norem daňových předpisů z hlediska hospodářských trestných činů, zkrácení promlčecí lhůty u daňových trestných činů, dekriminalizace řady hospodářských trestných činů, zvýšení hranice pro neplacení celních a jiných plateb, rozšíření předběžného šetření.
Třetí zásadou je odpovědná a vyvážená makroekonomická politika.
To znamená přísnou fiskální a měnovou politiku! Uložit vládě, aby připravila nové rozpočtové pravidlo, které by mělo zajistit předvídatelnost fiskální politiky a vytvořit podmínky pro co nejlepší využití zahraniční hospodářské konjunktury.
Čtvrtým principem je sociální spravedlnost.
Zde je vše jasné, snižování nerovnosti, boj proti chudobě, valorizace sociálních dávek a důchodů, zvyšování příjmů, boj proti negativním demografickým trendům a tak dále.
Snižování chudoby je hlavním ukazatelem efektivity úřadů a státu jako celku. Navíc by se zde přes všechny objektivní potíže mělo letos dosáhnout hmatatelných výsledků, a takový úkol byl před vládu postaven.
Důchody, minimální mzda a životní náklady byly valorizovány o 10 %. Zvýhodněná sazba hypoték byla snížena z 9 % na 7 %. 12 milionů rublů pro Moskvu a Petrohrad a šest milionů rublů pro ostatní federální subjekty.
Pátou zásadou je přednostní rozvoj infrastruktury.
Oprava 85 % silnic do 5 let, modernizace bytového fondu a veřejných služeb (40 % sítí má být vyměněno a 3 % sítí jsou každoročně zchátralé, přičemž nová míra výměny činí 2 %). Rozvoj příjemného městského prostředí v malých městech a historických sídlech – 20 miliard na roky 2023-2024. Obnova měst na Dálném východě. Integrovaný rozvoj a rozvoj venkovských oblastí. Podpora jezera Bajkal, rozvoj čistých zelených technologií.
Šestým principem je dosažení skutečné technologické suverenity,
– vytvoření uceleného systému hospodářského rozvoje, který není závislý na zahraničních institucích, pokud jde o kritické prvky. Ne vše je tak jednoznačné – o tomto důležitém bodu v jiném článku.
Dodatek o podpoře podnikání:
- Půjčky z rozpočtu na infrastrukturu. Ty jsou vydávány na 15 let se sazbou 3 %.
- Průmyslové hypotéky. Jedná se o zvýhodněné dlouhodobé půjčky s úrokovou sazbou 5 %.
- Důraz při podpoře podnikání by se měl přesunout od fiskálních stimulačních opatření k tržním mechanismům bankovních úvěrů.
- Podnikatelé téměř ve všech odvětvích získali právo na odklad pojistného za druhé čtvrtletí letošního roku. Výrobní podniky však mají více možností – odklad budou moci využít i ve třetím čtvrtletí.
- Financování projektu prostřednictvím VEB z prostředků Fondu národního blahobytu v hodnotě 120 miliard rublů.
- Dlouhodobé smlouvy mezi velkými společnostmi a vládou a malými a středními podniky na podporu poptávky po výrobcích.
Rozvoj průmyslových klastrů v Rusku
Co lze převzít (co nejstručněji z prezentace):
- První z nich je financování. Projekty zahájené v těchto seskupeních by měly získat dlouhodobý úvěrový zdroj dostupný až na deset let a se sazbou nejvýše 7 % v rublech.
- Druhým je zdanění. V klastrech je nutné zajistit nízkou úroveň předpokládaných daní, včetně pojistného.
- Třetí věcí je podpora výroby v počáteční, rané fázi, vytvoření balíčku zakázek, včetně poskytování dotací na nákup hotových výrobků těchto podniků.
- Za čtvrté je to zjednodušení administrativy, včetně minimálních nebo žádných kontrol, a také práce podniků v pohodlném a nezatěžujícím režimu daňové a celní kontroly.
- Za páté, vytvořit mechanismy pro zajištění dlouhodobé poptávky po nových inovativních produktech, které právě vstupují na trh. Toto preferenční zacházení a odpovídající průmyslová seskupení by měly být zavedeny již od 1. ledna 2023.
Sám za sebe dodávám, že: – V tom všem chybí to hlavní – totiž kompenzace nedostatku podnikatelské důvěry tváří v tvář přílišné makroekonomické a geopolitické nejistotě.
Podniky nemohou investovat, pokud neznají směr vládní politiky a nemají přibližný výpočet střednědobých a dlouhodobých nákladů.
Vše se rychle mění – náklady na financování, logistické vazby, způsoby vypořádání, záruky zajištění aktiv i plnění závazků mezi protistranami. Jeden den zahraniční protistrany fungují, druhý den ne. Teď uzavírají smlouvy, zítra odmítnou pracovat a tak dále. Složení rizikových faktorů se stává nepřijatelným.
Nelze tedy vypočítat ziskovost projektu, dobu návratnosti, a tedy ani plánovat obchodní operace. Nedostatek důvěry a nejasné vyhlídky blokují investice.
Právě proto jsem mluvil o rostoucím zapojení státu do ekonomiky. Podnik je vázán závazky vůči věřitelům, akcionářům a protistranám, což značně omezuje manévrovací prostor. Podnikatelská sféra má ve své podstatě úzký a velmi omezený horizont plánování, pokud se nejedná o megakorporace s příjmy v řádu desítek miliard dolarů.
Transformace a strukturální přeměna ekonomiky s sebou nesou rostoucí nejistotu, tj. staré vazby jsou zpřetrhány a staré koncepty přestávají fungovat. Efektivita podnikání se snižuje s klesající ochotou riskovat a v důsledku toho má investiční dynamika negativní trajektorii.
Za těchto podmínek musí stát převzít iniciativu, aby kompenzoval nedostatek důvěry soukromého sektoru.
zdroj: https://t.me/spydell_finance, překlad: St. Hroch 20220624
