NESKUTEČNÁ OSTUDA, POPŘENÍ PRÁVNÍHO STÁTU. BLOKACE WEBŮ LIDEM UKÁZALA, CO S NIMI VLÁDA HRAJE

Byla to naprosto bezprecedentní událost, protože zablokovat weby je možné pouze na základě nějakého rozhodnutí soudu, zákona či opatření příslušných orgánů. K ničemu takovému nedošlo, takže CZ.NIC je zablokoval, aniž musel. A jestli mu za to hrozí nějaké náhrady škody, a to by měly, tak je to prvním místě jeho problém. Oni se odvolávají na to, že je o to požádala jedna bezpečnostní služba, nevím přesně kdo, ale to je celkem jedno.

Bylo to se souhlasem státu a pan premiér i další členové vlády tenhle akt kvitovali a obhajoval. To je neskutečná ostuda, popření právního státu a opravdu hrozná situace, jakou tahle vláda způsobila. Divím se, že proti tomu nikdo nijak zvlášť neprotestuje a že nemáme demonstranty v ulicích. Skoro by si to zasloužilo.

Čemu to přisuzujete, že na tuto bezprecedentní událost reaguje veřejnost tak lhostejně?

Obrovskou roli tady hrají mainstreamová média, která tu navodila atmosféru válečného stavu, přestože samozřejmě v žádném válečném stavu nejsme, hysterie ohledně války na Ukrajině. Tohoto nynějšího stavu se zneužívá k tomu, aby si jedna strana vypořádala účty s druhou stranou. Já to chápu jako útok na svobodné myšlení a na právo člověka se vyjadřovat i útok na svobodu názorů.

Myslím si, že vláda dobře věděla, co dělá. Dobře ví, že jí ten „narativ“, ta válečná hysterie, začíná utíkat pod rukama, že lidé už tomu přestávají věřit, že ani ta obrovská masírka veřejnoprávních médií už nezabírá nebo zabírá mnohem hůř, a proto se uchyluje k těmhle opatřením a krokům. Sice je vláda přímo neudělala, ale premiér i mnozí ministři je vesele schvalovali. A co je úplně nejstrašnější, je naprosto zásadní popření základů právního státu, což je jeden ze stěžejních článků Ústavy ČR. Být dnes ve vládě, musel bych okamžitě podávat demisi.

Sdružení CZ.NIC nyní uvedlo, že by weby dále blokovalo jen v případě, že by k tomu dostalo příkaz soudu, Policie ČR nebo jiného kompetentního orgánu státu. Ale protože žádné takové rozhodnutí zmíněných orgánů sdružení CZ.NIC neobdrželo, bylo nyní do zóny vráceno sedm jmen domén těch webů. Jaký je váš názor právníka na to, že k zablokování žádný příkaz nepotřebovalo, a teď se na jeho nutnost odvolává?

Pamatuji si na nějaké vyjádření, tuším před dvěma lety, jak tady budou bojovat za svobodu projevu a za možnost prezentovat názory přes jejich domény. A pak se odhodlají ke kroku, který vůbec dělat nemuseli. Možná je k tomu někdo nutil, to asi ano, ale prvotně to je jejich rozhodnutí. Nepochopitelné, nezákonné, nesmyslné. A ať zapomenou na to, že je někdo ještě může brát za nějaké šiřitele svobody názorů. Z toho dalšího postupu vyplývá, že si to dobře uvědomili.

Zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma v rozhovoru pro iDnes tvrdí, že blokace měla smysl. Myslíte, že by bez ní část veřejnosti měla jiný pohled na válku na Ukrajině? Nebo měla ještě jiný smysl?

Z toho vyplývá, že pan vládní zmocněnec si myslí, že lidi jsou idioti, kteří si neumějí udělat vlastní názor, že je třeba je před škodlivými vlivy takzvaně chránit. To si tady naposledy mysleli komunisti do roku 1989, úplně to nevyšlo. Ta situace je velmi obdobná.

Já si na rozdíl od něj myslím, že lidi idioti nejsou, a že ten názor si udělají velmi dobře. A jestli měla blokace nějaký smysl, tak možná v tom, že si řada lidí uvědomila, co za hru se tady s námi pokouší vláda a další hrát. To bych viděl jako velmi podstatné. Na druhou stranu, takový akt může mít smysl jen za předpokladu porušení zákona. Ale žádný zákon ty weby neporušily. Žádný zákon tedy neoprávnil nikoho takové rozhodnutí vydat.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje zákon, který by umožnil zablokovat domény s problematickým obsahem. Dá se takový zákon vůbec napsat tak, aby nebyl potenciálně zneužitelný?

To, že ministerstvo spravedlnosti něco takového pod vedením pana Blažka začalo připravovat, je další ostudný krok téhle vlády. Doufám, že tím nechtějí zdůvodňovat zablokování těch webů v minulosti. Tomu se v právu říká retroaktivita, která je z Ústavy nepřípustná. Celá koncepce zablokování takzvaných škodlivých webů musí především definovat, co to je škodlivý web a škodlivá zpravodajská či mediální instituce, což je téměř nemožné. Chtěl bych vidět, jak to chtějí dát do souladu s ústavně zaručenou Listinou základních lidských práv a svobod a se svobodou projevu. Nemožné.

Michal Klíma ve zmíněném rozhovoru přiznal, že některé věci jdou hůř, než si představoval. Co vlastně lze očekávat od zmocněnce vlády pro oblast médií a dezinformací, aby ta funkce měla smysl?

To by mě také zajímalo. Podle mě je to funkce nesmyslná, zbytečná. Je hloupé, že vůbec někoho napadne takovou funkci zřídit. Svědčí to o tom, jakým způsobem vláda uvažuje a jak se děsí toho, že neudrží mediální prostor v tom jednostranném vyznění, které se nám tady zejména veřejnoprávními médii prezentuje. Neudrží to naštěstí.

Nepotřebujeme tedy nikoho, kdo by tu pátral po dezinformacích a upozorňoval nás na ně?

Nepotřebujeme. Ať nechají lidi na pokoji, ať je nechají o tom přemýšlet. On ten zdravý rozum je mnohem silnější a dokáže mnohem lépe lidi zorientovat než nějaká jejich nesmyslná propaganda a boj s takzvanými dezinformacemi, což je předem zneužitá a zneužitelná záležitost.

Minulý měsíc se na stránkách Úřadu vlády objevila iniciativa „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“, jejíž autorství bylo připisováno právě Michalu Klímovi a která vyzývala lidi k nahlašování dezinformací a nepravd. Ovšem někteří to vzali trochu jinak a začali posílat Michalu Klímovi dezinformace od členů vlády a podobně. Zmocněnec je vyzval, aby toho nechali. Co by tedy bylo správné nahlašovat a vzal to Michal Klíma touto iniciativou za správný konec?

Celé je to naprosto absurdní divadlo. Ještě před pár roky by nikdo nemohl uvěřit tomu, že se něco takového může dít. Je to divadlo, které vláda předvádí ze strachu, že přijde o svůj informační monopol. A neváhá použít takovéto prostředky, které patří do úplně jiného systému než do demokratické společnosti, kterou tady – doufám – pořád ještě alespoň částečně máme.

Iniciativa také přesvědčovala veřejnost, že to nahlašování nemají brát jako práskačství. Nelze to ale, přece jen, tak vnímat?

Takzvaní práskači se v českém národě, ostatně jako i v jiných, vyskytují a vyskytovat budou. A jestli tady existuje nějaká iniciativa, která k tomu dokonce vyzývá, tak to je hodně špatný krok.