Pietní shromáždění k osmému výročí masové vraždy v Oděse. Projev Jana Korála na Václavském náměstí.

Vážení přátelé,

sešli jsme se tady dnes za opravdu výjimečných okolností. Sešli jsme se za takových okolností, kterých jsme se báli, před kterými jsme dlouho a opakovaně varovali a o kterých jsme ani raději nechtěli uvažovat. Hromadná vražda v Oděse před 8 lety byla jednou z akcí, která vyvolala reakci ruské armády, jenž dnes obsazuje Ukrajinu. Za poslední dva měsíce zemřelo na Ukrajině mnoho tisíc lidí a byly zničeny obrovské majetky. Lidé po celém světě jsou vyděšeni z hrozby jaderné války, která se přiblížila tak, jako nikdy v dějinách.

A tito lidé se ptají na dvě základní otázky:

1. Jak k tomu došlo?

2. A jak to zastavit?

Na tyto otázky slyšíme dnes dva typy odpovědí. Z masmédií a od politiků slyšíme, že ruský prezident Putin se zbláznil a že mír zachráníme ještě větším zbrojením.

Ale my si to nemyslíme. Myslíme si, že šílená je většina politiků v Evropě a že poblázněné je obyvatelstvo, které si stále volí do čela svých států zločince stejného druhu. Ukrajina je na tom samozřejmě nejhůř. Aby nebylo poznat, jak šílené je vedení našeho státu, brutálně přitvrdili s cenzurou a jednostrannost masmediální propagandy dosahuje naprosto nepředstavitelných rozměrů. V prvé řadě tedy přivítejme tyto nové pořádky jaksepatří.

Hanba cenzuře! (skandování shromážděných občanů)

My všichni tady jsme zvyklí na to, že názory které reprezentujeme, nemají místo v masmédiích, ale pouze na internetu a jsou vydávány za Ruskem placenou propagandu. Dnes však jsou naše weby zablokované a za názory, které dlouhé roky prezentujeme, hrozí trestní postih. A tak je naše dnešní vystoupení zde mimo jiné i testem toho, do jaké míry už nastoupil fašismus v našem státě.

Před 8 lety bylo v Oděse zavražděno 48, podle některých zdrojů až 70 lidí, kteří nesouhlasili s násilným pučem na Ukrajině z února 2014. Byli zavraždění jen kvůli tomu, jaký zastávali názor. My dnes bohužel s obavami sledujeme, jak se blížíme jejich pozici, kdy budeme zfašizovaným davem zlynčováni.

Násilný převrat na Ukrajině nazývají Ukrajinci revolucí důstojnosti. Masakr v Oděse však v celé nahotě ukazuje, že se jednalo o revoluci organizovaného zločinu, fašismu a teroru. Po převratu na Majdanu likvidovaly bandy Pravého sektoru veškerou politickou, mediální a občanskou opozici.

Řekněme si ve stručnosti, co vedlo k fašizaci Ukrajiny, proč ruská vojska vstoupila na Ukrajinu a kam to může vést? Můžeme konstatovat, že se jedná o výsledek notoricky známé taktiky „Rozděl a panuj“. Organizování vzájemného vyvražďování Slovanů je oblíbenou taktikou západních mocipánů již dlouhá staletí. To co se děje na Ukrajině dnes, je výsledkem plánu, který se zrodil v hlavách stratégů na západě již po konci druhé světové války. Když Rudá armáda postupovala vítězně na západ, z Ukrajiny prchali Banderovci a mnozí se dostali až do Spojených států amerických a Kanady. Tam byly americkými tajnými službami připravováni na rozpad Sovětského svazu, po kterém se vrátili na Ukrajinu a obnovili tam šíření banderovské ideologie. Připomeňme si, že do Spojených států bylo odvezeno velké množství německých nacistických vědců a dokumentů a Američané tedy dobře znají taktiku vymývání mozků. S výchovou ukrajinských fašistů začali už v devadesátých letech. Mladé Ukrajince už od dětství vychovávali v nenávisti k Rusku, k Sovětskému svazu a vštěpovali jim vykonstruovanou ideologii o ukrajinské nadřazenosti. Od 90. let vyrostla celá nová generace fašistické ukrajinské mládeže, která provedla na Ukrajině násilný převrat a dopustila se celé řady zločinů, z nichž masakr v Oděse byl jen pomyslnou špičkou ledovce. Řádění fašistických band sdružených organizacích jako Pravý sektor nebo strana Svoboda a jejich teror vůči pro rusky smýšlejícímu ukrajinskému obyvatelstvu, byl v principu stejný, jako teror NSDAP ve fašistickém Německu. A tak jako tenkrát v Německu tak ani na Ukrajině by tento teror nebyl možný, pokud by se na něm přímo nepodílelo vedení státu. Proruští aktivisté v Oděse byli zavražděni za tiché asistence ukrajinské policie a konflikt byl vyprovokován ukrajinskou tajnou službou SBU. Sami Ukrajinci jsou však v celé této tragédii pouze komparzem, který vyplňuje příkazy přicházející ze západu.

Rusko bylo pro západní mocipány vždycky nepřátelskou mocností. Na rozdíl od západo-slovanských území se jim Rusko nikdy nepodařilo úplně ovládnout. Existence Sovětského svazu se stala pro post-feudální vlády na západě noční můrou, protože socialismus nepočítal s nadřazenou a super bohatou gaunerelitou, která stále západnímu světu vládne. Za Borise Jelcina to vypadalo pro západ nadějně. Zdálo se, že Rusko se podaří kolonizovat a zotročit stejným způsobem jako naši republiku a další státy ve Východní Evropě. Nějakým nepochopitelným zázrakem se však v Rusku dostal do vedení Vladimír Putin a postupně vedl Rusko k nezávislosti a prosperitě. Po pádu sovětského bloku si Američané mysleli, že si mohou na planetě Zemi dělat, co chtějí a případné problémy vyřeší válkou. Výsledky americké nadvlády si mohli na vlastní kůži vyzkoušet celkem miliony mrtvých jak v Jugoslávii, v Afghánistánu, v Iráku, Libyi, Sýrii, v Somálsku tak i v  Jemenu. Když se ukázalo, že Rusko a Vladimír Putin nebudou skákat tak, jak na západě pískají, rozhodli se ve Washingtonu aktivovat svůj ukrajinský projekt. Z jejich pohledu je fašistická Ukrajina výborným nástrojem, jak oslabit Rusko a ještě na tom vydělat. Genocida ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině, válka a teror proti občanům Ukrajiny, kteří nesouhlasili s převratem, přepisování dějin ve prospěch ukrajinských fašistů a šíření fašistické ideologie, se ukázaly účinným nástrojem jak donutit Rusko k reakci, kterou vidíme dnes.

Na západě dobře odhadli, že pro Rusko je sousedství se státem, který poplivává vítězství Sovětského svazu nad nacismem, naprosto nepřijatelné. Severoatlantická aliance od roku 2014 nepřetržitě vyzbrojuje Ukrajinu pro válku s Ruskem, cvičí ukrajinské vojáky a učí obyvatelstvo na západě nenávidět Putina a Rusko. Západní masmédia systematicky zamlčují zločiny ukrajinských fašistů a nepřetržitě vedou agresivní protiruskou propagandu. Tvrdě nás masírují tím, jak je třeba dodávat Ukrajině zbraně a jak je třeba za účelem obrany svobody a demokracie na Ukrajině zlikvidovat ekonomiku Evropy odříznutím od ruských surovin. Lžou nám o tom, že Rusy na Ukrajině je možné zastavit.

Jsem přesvědčen o tom, že výsledek konflikt na Ukrajině byl již předem dohodnutý. Rusko během letošního roku převezme řízení Ukrajiny a splní své od začátku deklarované cíle. Rusové nemohou ustoupit, protože na vítězství nad fašismem ve Velké vlastenecké válce stojí základ jejich novodobé identity. Rusové nemohou dovolit, aby na Ukrajině přetrvávala vláda podporující fašistickou ideologii. Nemohou dovolit, aby v jejich sousedství byla země, jejíž obyvatelstvo je vychováváno v nenávisti k Rusku. Nemohou dovolit, aby severoatlantická aliance dodala na Ukrajinu zbraně přímo ohrožující bezpečnost Ruska.

Nejrychlejší cestou, jak zastavit krveprolití na Ukrajině, je okamžitá kapitulace všech ukrajinských ozbrojených jednotek a nikoliv jejich vyzbrojování.

Bohužel se podařilo mnoha Ukrajincům vymýt mozky takovým způsobem, že pro své zvrácené přesvědčení zemřou, stejně jako kdysi nacističtí vojáci poražení Rudou armádou. Vymýt mozky se podařilo i velké části evropského obyvatelstva, které dobrovolně posílá svou ekonomiku ke dnu ještě mnohem rychleji, než během dvouleté neexistující pandemie.

Miliony obyvatel Donbasu se osm let modlily za to, aby je Rusko ochránilo před ukrajinskou agresí, stejně jako se před 80ti lety modlila většina obyvatelstva Evropy, aby je Sověti ochránili před agresí nacistů. Dočkali se.

A co my? Máme podporovat ty, kteří pořádají pochodňové pochody a oslavují banderovce? A nebo ty, kteří pořádají pochody nesmrtelného pluku a oslavují hrdiny boje proti fašismu? Máme podporovat ty, kteří v agresivních válkách za posledních 25 let povraždili miliony lidí, nebo ty, kteří ty války ukončují? Máme podporovat ty, kterým je fašistická ideologie vlastní, a nebo ty, kteří jsou hrdí na to, že zabránili fašismu ovládnout svět?

Jsme vděční Rudé armádě, že porazila nacisty. Jsme přesvědčení, že vítězství nad fašismem bylo správné a dobré. Na Ukrajině se dnes bojuje o to, aby tento historický postoj přetrval i do budoucnosti. Věřme, že obyvatelstvu Evropy i Ukrajiny zbylo něco málo z historické paměti a nebude potřebovat krutou zkušenost války zopakovat.

Přesvědčte Rusko o tom, že na Ukrajině nevládne fašismus a že Ukrajina není pro Rusko hrozbou a bude mír!

Je to takhle jednoduché.