Time out, please!
„Mariupol žádá svět z posledních sil o pomoc,“ píšou Hovinky. Mám k tomu dvě poznámky. Ne „Mariuopol,“ ale v něm obklíčení ukrajinští ozbrojenci s velmi pochybnou pověstí volají o pomoc. A bodejť by taky nevolali. Aneb, když roky beztrestně pácháš různé velmi ošklivé věci a najednou zjistíš, že už brzo ti to někdo všechno spočítá.
Neberte nám naše štíty
V této souvislosti bych také chtěl, a nemůžu uvěřit tomu, co právě píšu, poděkovat paní Procházkové, významné reprezentantce pravdy, lásky, plurality názorů a nenásilí, že potvrdila to, co je sice známo, ale nesmí se o tom mluvit. A sice fakt, že mnoho ukrajinský jednotek používá vlastní civilisty jako štíty. Cituji: „…musíme si uvědomit, že jakmile odejdou poslední civilisté z Azovstalu, z té fabriky, z toho obrovského podzemí, které tam je a kde se skrývají, tak ti ukrajinští vojáci, kteří se tam z posledních sil brání, zůstanou naprosto nechráněni.“ No, to by byla fakt tragédie. Ženami a dětmi úplně nechránění „vojáci.“ Taková věta by v neprohnilé společnosti měla explodovat jako bomba a vyvolat řetězovou reakci otázek a odpovědí. To hrobové ticho následující jako vždy poté, co odněkud na chvilku vykoukne vystrašená pravda a přehlušované pouze hlasitými ozvěnami propagandy, je depresivní. Sláva Ukrajině! Třikrát.
Sovětský svaz 2.0
Český „Hlas Ameriky“ převzal text ze Svobodné Evropy, takž asi už teď tušíte, že to bude nejspíš ukrutný materiál. Je. Život v Rusku prý začíná připomínat Sovětský svaz. Což je dokladováno na znovuzavádění některých tehdejších běžných společenských fenoménů do současné ruské reality. Tak například „přísná politická hierarchie, státní dohled nad médii či perzekuce odpůrců vlády.“ Taky se prý na plný koule vrátilo „udávání.“ Představte si, že: „Například učitelé, kteří ve třídě diskutují o válce, jsou vůči udáním obzvláště zranitelní a ohromujícím tempem také přicházejí o práci.“ Udávání prý „svědčí o obrovské polarizaci ruské společnosti.“ V textu se dále nacházejí i další pojmy typické pro neliberální a nedemokratické režimy, totality či banánové republiky: „Emigrace, přeběhlíci, nedostatek a cenzura.“ Máme velké štěstí, že výše popsané fenomény, typické pro bývalý Sovětský svaz a současné antiliberální Rusko, jsou u nás věcí neznámou, protože žijeme ve svobodné, demokratické zemi a právním státě.
Vláda bez signálu
Premiér Fiala nás ujistil, že „nemá signály.“ Že by se nám Putin, podle stejného zdroje to největší hovado, co kdy chodilo po téhle planetě, vedle kterého i Hitler vypadá jako lidumilný liberál, chystal vypnout plyn jako Pšonkům. Uf. Tak to jsme u nás doma hned o hodně klidnější.
Ani tempo, ani fyftýn!
Je toho všude plno: „ruský sportovec, umělec atd. ten a ten neodsoudil ruskou agresi nebo ji dokonce podporuje a proto mu dáme po vejcích.“ Přemítám vždycky, proč by to dotyčný či dotyčná dělal a jak k tomu vlastně ti chudáci přijdou. Protože Rusové jsou přece zmasírovaní tou masivní kremelskou propagandou. Takže, protože bohužel nemohou naladit ČT, je přece logické, že z jejich dezinformovaného pohledu vede jejich země spravedlivou válku, která je pro její bezpečnost klíčová a už se jí nešlo nijak vyhnout. A když je Rusko ve válce, je úplně normální, že ji Rusové chtějí vyhrát. A úplně stejně je na tom i druhá strana konfliktu. Taky zmasírovaná do kulata, respektive žlutomodra, a taky hodlající slavně zvítězit. A když píšu druhá strana, rozhodně nemyslím jen chudáky Ukrajince. Takže, kdo jsi bez viny, první hoď kamenem.
Vidím sektu velikou
Líbí se mi, jak vždycky, když už je nějaký mediální věrozvěst moc profláknutý, tak okamžitě vytáhnou z klobouku dalšího. Nevím, co z toho je tristnější poznání – že tím, mimo jiné, vytváří falešné zdání jakési odborné shody, nebo, že humanitní katedry zjevně přetékají nekonečným množstvím užitečných idiotů. V rozhovoru pro Hovinky nám zatím poslední takový objev například sdělil, že: „To myšlení, které předvádí konzumenti a šiřitelé dezinformací, funguje dost jako sekta. A jak je těžké dostat lidi ze sekty, tak je těžké dostat tady z toho. Oni pravdu vidět nechtějí.“ Bingo. Sám bych to líp nenapsal. S panem Ruščákem se pak pouze asi neshodneme na tom, kdo jsou šiřitelé a kdo konzumenti. Demokratický souboj idejí ve svobodné zemi je vždycky tak strašně napínavý a zajímavý, viďte?
Sláva Ukrajině!
Tolik masových hrobů, co teď objevují na Ukrajině, jich tam neobjevili ani po druhé světové válce. Když tam tehdejší ukrajinští nacionalisté vedení současným ukrajinským národním hrdinou Banderou páchali v přátelské spolupráci s Němci skutečnou genocidu na Polácích, Židech, volyňských Češích a vlastně i všech dalších spoluobčanech, kteří nesdíleli jejich ukrajinský weltanschaung.
Co je dovoleno Jovovi
Čína uzavřela obranou dohodu se Šalomounovými ostrovy. Tedy ekvivalent toho, co mají se svými spojenci uzavřené třeba USA. A co, pokud se tedy k moci brzy nedostane někdo příčetný, čeká i nás a co nám právě teď prodávají jako báječnou věc sloužící míru. A Washington se může posrat. A vypouští do světa cosi, co by se média v souvislosti s například vy víte kým, nerozpakovala nazvat výhrůžkami. Kdyby se nejednalo o USA. Nebo jejich kámoše. Čímž se dostáváme k otázce, na kterou mi doposud nikdo neodpověděl. Proč je to samé, co zcela běžně dělají za potlesku našich médií USA či jejich kámoši, provedené nezápadním státem, vždy okamžitě označeno za hrozbu světovému míru a rozjede to hnojomety? Pokud je tvrzení USA, že vojenská spolupráce Číny a Šalamounových ostrovů, které jsou tisíce mil od Washingtonu, vzbuzuje u USA „závažné obavy a přirozeně bychom na ně museli reagovat“ legitimní, nebyly legitimními, respektive ještě daleko legitimnějšími i zcela stejné obavy a postoj Ruska vůči sousedící Ukrajině a jejím velmi dlouhým a velmi ostentativním zásnubám s NATO? Odpovím si sám. Byly. Jenže na zcela totožné a legitimní obavy Ruska tak dlouho sral pes, až prostě taky „reagovali.“ Z gruntu po americku.
Akademickou půdu si rozvracet nedáme!
Děkanem jedné jediné vysoké školy nebyl pro jednou zvolen puncovaný dobroser a dobroseři davově fibrilují nebo šíří dezinformace. Můj názor je, že vnější projevy zastánců pravdy a lásky se postupem času čím dál hůře odlišují od lži a nenávisti. U nás doma jsme už uzavřeli sázky, jak asi dlouho, nebo spíš krátce, proto ten kremlobot vydrží ve funkci.
Svoboda je otroctví!
Mezi čelné představitele potlačování svobody projevu u nás patří spolek nazývající se Čeští elfové. Jejich dominantními charakteristikami jsou už i podle České televize kromě dehonestace nesprávných názorů anonymita, nekontrolovatelnost, neznámý původ a financování, nadšená mediální podpora – v absurdním kontrastu s tím, čemu se věnují – a naprosto neadekvátní vliv ve společnosti. Jsem asi divnej, ale ve mně teda poznání, že moje názory hodnotí tajný amatérský spolek trhlých fanoušků Tolkiena, o kterým nikdo neví, kde se vzal a čí zájmy vlastně hájí a jehož metody i motivace na sto honů smrdí, žádný velký nadšení nevzbuzuje. Na rozdíl od vlády, poslanců nebo redaktorů ČT. Což smrdí ještě o něco víc.
Zdroj: Non serviam
