Jiří Paroubek: Mediální ticho kolem kapitulace pluku Azov v Mariupolu

Snímek z včerejšího večera: ukrajinští bojovníci vycházejí z podzemí oceláren Azovstal a vzdávají se doněcké domobraně. Ukrajinci tomu neříkají porážka, ale “evakuace”. Azovci jsou “evakuováni” do ruských zajateckých táborů a jsou prověřováni, zda se nejedná o válečné zločince. Většina z nich tvrdí, že nestříleli, že byli pouhými kuchaři, šoféry, telefonisty, zdravotníky a podobně.

Ukrajinští představitelé, počínaje prezidentem, v posledních týdnech rádi mluvili o příslušnících pluku Azov jako o příkladu hrdinné obrany určených pozic.

Již před pár dny pronikla do médií informace, že dvěma autobusy odjelo cca 100 ukrajinských vojáků, kteří kapitulovali v areálu mariupolského Azovstalu, jenž pomáhali bránit, na území pod kontrolou ukrajinské armády. Již v týdnech předtím odešli z krytů v Azovstalu  civilisté. V posledních zhruba deseti dnech byly areály metalurgického závodu podrobeny zdrcujícím útokům ruského letectva, dělostřelectva a raketometů. Prostě obránci neměli šanci.

Ruská armáda zřejmě přistupuje k zajatým vojákům ukrajinské armády v dvojím režimu. Jinak k běžným vojákům standardních armádních jednotek a jinak k příslušníkům pluku Azov. Jak se zdá, zajatí příslušníci pluku Azov byli umístěni do prostor bývalé věznice v Doněcké oblasti, v té její částí, která je pod kontrolou ruské armády.

Ukončením boje posledních vojáků Azovu a jejich vzdání se Rusům, bude znamenat, že celý Mariupol je pod kontrolou ruské armády. A že tedy 15 – 20 praporů ruské armády, které se zabývaly Azovstalem a jeho neprodyšným uzavřením a dobytím, posílí v nejbližších dnech frontovou linii, pravděpodobně především v Doněcké oblasti.

Zdá se, že vojska RF změnila v posledních dnech zásadním způsobem taktiku boje v této oblasti. Opustila myšlenku vytvoření velkého „kotle“ stalingradského typu, do kterého by uzavřela v podstatě elitní část ozbrojených sil Ukrajiny, bojujících na Donbase.

Nyní se Rusové zaměřují na uzavření několika následujících menších „kotlů“:

–      Blízko Severodoněcku, kde je umístěno zhruba dva tisíce ukrajinských vojáků

–      V oblasti Gorskoje a Zolotoje, kde je až tři tisíce ukrajinských vojáků

–      Nejvýznamnější „kotel“ má vzniknout u Lisičansku a má obsáhnout až deset tisíc ukrajinských vojáků

–      Další „kotel“ u Světlodarsku s až dvěma tisíci ukrajinských vojáků

–      A konečně u Avdějevky a Vasiljevky se čtyřmi tisíci vojáky.

Samozřejmě, že generální štáb ukrajinské armády si uvědomuje složitost válečné situace a bude se snažit posilnit tato bojová seskupení tak, aby nedošlo k nejhoršímu, tedy k jejich uzavření do „kotlů“.

Ovšem posílení oddíly tzv. teritoriální obrany je asi totéž, jako když u starých Římanů při nepříznivém vývoji bitvy byla nasazena ta část vojáků v záloze, o které se říkalo, že „došlo na triárie“.

Oddíly teritoriální obrany nejsou vesměs (jak jsme se dozvěděli i z ČT) dostatečně vybaveny zbraněmi, ani ochrannými materiály a prostředky (neprůstřelné vesty apod.)

I z tohoto pohledu přichází kapitulace pluku Azov, zřejmě nejtvrdších ukrajinských bojovníků, v ne právě vhodném čase. To jistě nezůstane bez vlivu na celkovou morálku tvrdě se bránících ukrajinských jednotek na Donbasu.