Nejprve se dušovali, že z dobře informovaných kremelských zdrojů vědí, že Vladimír Putin nařídil, aby speciální vojenská operace na východě Ukrajiny byla vítězně zakončena právě do tohoto data, a mohl tak oslavovat Den vítězství. Když to ruští oficiální činitelé (a situace na bojišti) několikrát vyvrátili, přišli s dalšími dvěma opačnými verzemi. Ruský prezident 9. května vyhlásí mobilizaci a (nebo) válku Ukrajině.
Čím více to Putinův mluvčí Peskov popírá, tím více se o tom mluví a píše. Možná proto, že se vyhlášení války Ukrajině dožadují (zatím neoficiálně) příslušníci ruských ozbrojených sil. Stávající situace jim totiž nevyhovuje. Současný stav konfliktu mezi RF a Ukrajinou charakterizují tři základní operace ze strany ruských ozbrojených sil. První je pomalý, ale neustálý postup ruské armády a luhanských a doněckých milicí na východě, kde se snaží obklíčit rozhodující část ukrajinské armády poblíž Doněcku. Ruské letectvo a raketová vojska se snaží zlikvidovat dopravní, zejména železniční infrastrukturu na území celé Ukrajiny (i v Zakarpatí). Současně ničí zásoby pohonných hmot a potravin. Cílem je zabránit dovozu západních zbraní a přerušit zásobování východní skupiny ukrajinských vojsk. Ruský postup podél pobřeží Černého moře se téměř zastavil.
Cíle RF jsou jasné. V minimální variantě Kreml chce obsadit celé území Doněcké a Luhanské oblasti, vytvořit pozemní spojení s Krymem a zajistit zásobování poloostrova vodou z Dněpru. V té maximalistické se bude snažit obsadit pobřeží Černého moře, dobýt přístavy Mikolajiv a Oděsu a dojít až do Podněstří. Do té doby Ruská federace ani Ukrajina nebudou jednat o míru. Obě strany se rozhodly, že se vše vyřeší na poli válečném, nikoliv diplomatickém. Ostatně, to je názor i Josepha Borella, šéfa unijní diplomacie.
V nejbližších měsících nás tedy čeká souboj mezi postupem ruského parního válce s dodávkami moderních zbraní z USA pro Ukrajinu (Smlouva Lend-leas). Kyjev doufá, že v červenci bude moci zahájit vítěznou protiofenzívu, Moskva zase hodlá do té doby udělat z Ukrajiny vnitrozemský stát zbavený svých nejlepších ozbrojených sil, což by měla být ona slibovaná Putinova demilitarizace. Zatím se, bohužel, nezdá, že by se někdo snažil konflikt ukončit cestou mírových jednání. Stále ještě jsme ve fázi eskalace konfliktu až na hranu jaderné války.
Z Ukrajiny se v jistém smyslu stal největší světový polygon pro vyzkoušení moderních zbraní ve válce. Pokud jde o jejich dodávky na Ukrajinu, zdá se, že (přes všechna silná prohlášení Kremlu o nich jako o legitimních cílech ruských raket) se nejspíše uskutečňují s faktickým ruským souhlasem. Ruská federace totiž nevyhlásila Ukrajině válku (proto termín speciální vojenská operace), Ukrajina Rusku také ne. Tím pádem je možné zbraně dodávat, dokonce i poskytovat ukrajinskému letectvu rumunská letiště k válečným účelům. Toto vše po vyhlášení války nebude možné, aniž by se členské státy NATO jako dodavatelé zbraní do konfliktu přímo zapojily. Se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Zatím jediný významný symbolický akt, který se odehraje právě 9. května, ohlásil prezident USA Jo Biden – podepíše Smlouvu o půjčce a pronájmu pro Ukrajinu ve výši 33 miliard dolarů.
Zdroj: První Zprávy
