V době rozpadu Sovětského svazu mělo NATO 16 členských zemí vázaných podle článku 5 povinností vzájemné obrany, ale když Sovětský svaz a Rudá armáda zanikly, nebylo, proti čemu se bránit. NATO mělo prohlásit „poslání splněno“ a rozpustit se.
Místo toho se stalo politickým parním válcem amerického impéria, když se rozšířilo na 30 národů – mnohé z nich na prahu Ruska. Pokud vaše vnímání není zkreslené washingtonskými sebeospravedlňujícími brýlemi, otázka je zřejmá: nakolik se zlepšila bezpečnost a ochrana občanů v Lincolnu (NE) nebo Springfieldu (MA) získáním obranných služeb velkých armád v Lotyšsku (6 000), Chorvatsku (14 500), Estonsku (6 400), Slovinsku (7 300) nebo Černé Hoře ( 1 950)?
Celá expanze NATO po roce 1991 je skutečně absurdní svým významem pro národní bezpečnost Spojených států a její opravdová funkce, coby fíkový list pro impérium, je nulová. Ani jeden z těchto zmíněných velkých národů by pro bezpečnost USA nic neznamenal, i kdyby se rozhodl mít s Ruskem vřelejší vztah – ať už dobrovolně, nebo ne tak dobrovolně.
George H.W. Bush a jeho ministr zahraničí James Baker měli v roce 1989 pravdu, když Gorbačovovi slíbili, že tehdejších 16 členů NATO se nerozšíří „o jediný palec“ území na východ výměnou za souhlas se znovusjednocením Německa a pohřbem Varšavské smlouvy.
Ale místo toho aby vyhlásili vítězství ve studené válce a rozebrali její mašinérii NATO, když 50 000 sovětských tanků na centrální frontě bylo fakticky roztaveno do šrotu, stal se naprostý opak. NATO bylo rozšířeno na 30 zemí včetně státu Černá Hora, který má armádu poloviční velikosti policejních sil ve Filadelfii.
V souvislosti s tímto neúprosným a nesmyslným rozšiřováním NATO až k samotným hranicím zmenšeného ruského státu Washington sponzoroval a financoval svržení ústavně zvolené ukrajinské vlády v únoru 2014. Puč rozpoutal ničivou občanskou válku, která si vyžádala 10 000 civilních a vojenských obětí.
Dvoustranná mírová dohoda je jediným řešením. Ukrajina může být rozdělena udělením autonomie pro rusky mluvící provincie Donbasu– nebo dokonce jejich připojením k ruskému státu, z něhož tyto komunity v podstatě pocházejí. Připomeňme, že Československo, vytvořené z politického rozmaru ve Versailles v roce 1919, bylo před několika lety pokojně a bez následků rozděleno na dva samostatné státy, český a slovenský.
Totéž platí o Jugoslávii – polyglotní federaci, která se rozštěpila na sedm národů. V tomto případě bylo rozčlenění částečně způsobeno americkými bombardéry, které násilně odehnaly Kosovo od jeho srbské matky. Toto Washingtonem posvěcené množení skončilo v rukou zločinecké mafie v Kosovu, a ve srovnání s tím se Putin jeví jako svatý.
Jádro pudla ale spočívá v tom, že ve východní Evropě pro Ameriku neexistuje žádná hrozba. Pokud ovšem by se Putin v záchvatu šílenství nevydal na Černou horu, Slovinsko nebo Lotyšsko, aby odtud napadl ze zálohy Německo, Francii, Benelux a Anglii.
Přeložil Jan Vítek
