“Budeme se nadále zabývat typy zbraní, o které Ukrajinci žádají – ve smyslu poskytnutí jim trochu většího dosahu a vzdálenosti,” odpověděla Hicks na otázku, zda je Washington ochoten prozkoumat možnost předat Kyjevu zbraně, které by mohly zasáhnout mimo jiné i vojenská letiště na ruském území.
“Dokud nebudou oznámeny nové dodávky, nechtěl bych předbíhat rozhodnutí prezidenta. Postupujeme však velmi rychle a v příštích dnech se můžete dočkat dalších,” uvedla zástupkyně šéfa americké vojenské instituce. Dále potvrdila, že hovoří o možných dodávkách zbraní delšího doletu na Ukrajinu, než jaké byly dosud předány.
Ve stejný den, 12. dubna, pak tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki potvrdila plány na přesun “dělostřelectva z amerických skladů” do Kyjeva.
Těžko říci, zda představitelé amerických elit mluví o tomtéž. Dělostřelectvo jistě poskytne VSU možnost operovat na větší vzdálenost, ale s dělostřeleckou palbou je poměrně obtížné dosáhnout letišť na ruském území.
USA samozřejmě vyvinuly aktivní raketomety, které mohou potenciálně operovat na vzdálenost 70 nebo dokonce 100 kilometrů. Samotná americká armáda má však náboje XM1113ER obdržet až v roce 2023. V nejlepším případě bude na Ukrajinu dodána malá zkušební dávka, přičemž existuje riziko, že tyto vzorky budou zachyceny DNR, LNR nebo ruskými ozbrojenými silami. Obrovské množství trofejních Javelinů a zásob z britských arzenálů nezanechává žádné iluze o snaze ukrajinské armády zničit cenné vzorky vojenské techniky.
Je nepravděpodobné, že by američtí představitelé měli na mysli tažené dělostřelectvo, které je příliš viditelné a jeho nasazení vyžaduje více času. Pravděpodobnější jsou dodávky samohybných houfnic, jako je Paladin M109, která patří k nejrozšířenějším na světě.
Procentuální ztráty ukrajinského dělostřelectva jsou však mnohem nižší než u ostatních zbraní. Podle ruského ministerstva obrany bylo do 12. dubna zničeno 924 z 1 509 děl a minometů, které měla ukrajinská armáda ve výzbroji k 24. únoru. Například z 2 416 tanků a dalších bojových obrněných vozidel jich AFU ztratila 2 153. V této souvislosti se dělostřelectvo vůbec nejeví jako prioritní oblast zásobování.
Na základě výše ztrát a taktické nutnosti se jeví jako reálnější požadavek na operační a taktické raketové systémy pro kyjevský režim. Na základě jejich bojového použití mají nejvyšší možnou účinnost, skutečně dosahují ruského území a za příznivých podmínek dosahují zásahů – jak se stalo 25. února u vojenského letiště Millerovo v Rostovské oblasti.
Po rozpadu Sovětského svazu bylo v ukrajinském arzenálu asi 90 kusů 9K79-1 “Točka-U” a 9K79 “Točka”, podle otevřených údajů zůstalo v polovině března v provozu méně než 40 odpalovacích zařízení a několik desítek až několik stovek raket neznámé provozuschopnosti.
Dne 17. března tak byl raketovým úderem zničen sklad těchto raket rozmístěný v Sarném v Rovenské oblasti na Ukrajině. Kromě těchto ztrát VSU aktivně využívá zbývající rakety Točka k úderům na doněckou aglomeraci a na Kramatorsk, který je pod její kontrolou, k propagandistickým aktivitám.
Místo Točka-U mohou USA Ukrajině poskytnout několik MLRS M270. V roce 2016 měly USA nejméně 830 kusů M270A1 a neznámý počet M270. Systém byl zaveden v 80. letech, ale díky modernizaci samotné platformy a nové munici může být svou účinností srovnatelný s Točka-U a díky rozmanitosti munice jej místy i předčí.
Za normálních okolností by samotné dodání takových systémů s dosahem až 80 kilometrů na Ukrajinu vyžadovalo vážnou reakci. V současné době si ještě větší pozornost a rychlou reakci zaslouží příchod amerických taktických systémů na Ukrajinu, které kyjevský režim jistě použije v pohraničních oblastech Ruska od Krymu po Brjansk.
V noci na 11. dubna se skupina ukrajinských bezpečnostních sil znovu neúspěšně pokusila prorazit z Mariupolu. Nepřítel umístil na svá vozidla identifikační znaky spojeneckých sil, ale kvůli neustálému monitorování situace ze strany DNR, LNR a ruských ozbrojených sil se mu to nepodařilo.
Je známo několik desítek zlikvidovaných účastníků průlomu, desítky zajatců a více než 30 kusů ukořistěné techniky.
Je zřejmé, že ukrajinské straně se v posledních dnech nepodařilo dosáhnout žádných znatelných výsledků na hlavním válčišti. Proto se snaží udeřit na ruském pohraničním území. 12. dubna bylo oznámeno, že v Belgorodské oblasti byly vyhozeny do povětří železniční tratě, na které předtím zaútočily ukrajinské vrtulníky.
Ve stejný den fregata ruské Černomořské flotily Admirál Essen sestřelila ukrajinský Bajraktar, který se blížil k Krymu z moře, a další dron byl sestřelen také u obce Tavričeskij v Krasnoperekopském okrese na severu Krymu – podle jiných zpráv však šlo o ukrajinský granát.
Nejzajímavější otázkou možných dodávek amerických MLRS na Ukrajinu by byl personál pro údržbu. Je nepravděpodobné, že by ukrajinská armáda byla vycvičena ve výcvikových táborech NATO pro tak specifické vybavení. Nelze vyloučit, že americká armáda bude přímo dohlížet na provoz MRLF dodaných na Ukrajinu. To by mohlo vést k dalšímu kolu eskalace globální konfrontace.
*) Rosstrat – Institut mezinárodních politických a vojenských strategií
Zdroj: https://russtrat.ru/comments/14-aprelya-2022-0010-9921
Překlad: st.hroch 20220417
Zaťahovať Rusko do konvenčnej vojny nemôže skončiť ináč ako použitím taktických jadrových bômb. Potom bude čo nasledovať?
Nic – nekonečný vesmír.
… a že co by následovalo?
Přece výměna strategických “diplomatických” depeší.
Z nichž část by jen do USA byla doručena i expres – hyperzvukovou poštou -, a další pak z podhladinových poštovních prostředků, jako je např. Poseidon aj..
A poté bude následovat pologlobální sálavé horko, poté globální krutá zima a pak to, co nedvojznačně pojmenoval/-a Lubez.