“Sundejme si růžové brýle”. Ukrajinští analytici zjistili, v čem spočívá síla Ruska

Podrobnou analýzu vlivu sankcí na ekonomiku a politické zřízení Ruska připravil i Ukrajinský ústav pro budoucnost. Hlavní závěr: vnitropolitická stabilita RF je nyní vysoká, finanční systém je dostatečně stabilní, a základem vnitropolitické stability je osobní image Vladimíra Putina a absolutní důvěra k němu.

V rozhovoru s televizním kanálem Ukrajina 24 Jermak prohlásil, že některé sankce se ruský byznys naučil obcházet, a některé nefungují vůbec. “Jsou sankce, které působí až po delší době, ale my nemáme čas. Jsou sankce, které někdo spočítal a vymyslel cesty jejich obcházení. Jsou, bohužel, sankce, které se zavedly, hezky vypadají, ale vůbec nefungují. Proto vznikla iniciativa – vytvořili jsme platformu, už je to asi 30 expertů, kteří budou stále analyzovat, fungují nebo nefungují sankce, a říkat veřejně, jak působí. Nikdo si s tím nehraje, a pokud hraje, tak to koriguje”,  řekl Jermak.

Vznik takové obsáhlé analýzy o situaci v Rusku od ukrajinských expertů je již samo o sobě pozoruhodné. Tak tedy, experti Ukrajinského ústavu pro budoucnost předpokládají, že pomocí sankcí očekávaného okamžitého výsledku nebylo dosaženo. Sankce budou mít dlouhodobý trend, ani jeden z nich nevytváří hrozbu pro politické zřízení a ekonomiku ve výhledu 1-2 roků. “V zahraniční politice spočívá stabilita Ruska v neutralitě a spolupráci s většinou nezápadních států, včetně “těžkých vah” Číny, Indie, Turecka, SAE, Saúdské Arábie atd. Ti, kdo se nepřipojil k sankcím, to ve své většině nechtějí dělat z politicko-ideologických důvodů, nesouvisejících s Ukrajinou jako takovou nebo situací uvnitř Ukrajiny. Je to buď politická kalkulace, nebo závislost na strategických zdrojích, nebo komerční zájmy, nebo nechuť narušovat tradice neutrality, nebo nechuť podrobovat se USA proti Rusku a vytvářet precedens”.

Autoři zprávy také přiznali, že protestní nálady v Rusku, které jsou schopné potenciálně rozviklat situaci zevnitř, jsou mimořádně slabé. Podle údajů nejrůznějších sociologických průzkumů více než 60% Rusů si myslí, že konflikt Ruska a Ukrajiny byl vyprovokován Spojenými státy a státy NATO. A více než 70% Rusů podporuje vojenskou operaci RF na Ukrajině. Podstatný posun autoři čekají pouze za podmínky přitvrzení a prohloubení sankcí, v důsledku čehož může následovat ostré a citelné snížení životní úrovně Rusů, a to za 2-4 roky. Ale i tehdy “to nebude dostatečné, aby byl zasazen politickému systému kritický úder a aby přivedl ke změně moci, pokud osobní důvěra k V. Putinovi, a jeho obraz nebudou podrobeny pochybám, a u lidí se neobjeví pocit lži ze strany jejich vůdců”.

Obrazu Putina věnovali autoři referátu zvláštní kapitolu:

“Image a obraz V. Putina byly vystavěny na několika základních narativech, jež zatím nejsou ohroženy. V. Putin je po dlouhé době první vůdce Ruska, který byl schopen obnovit alespoň část majestátu země po ponižujících 1980-1990ých letech; Putin nemusí být ideálním lídrem, ale reálně zlepšil život Rusů po “strašných západních experimentech” 1990ých, a už za to musí vejít do dějin; Putin podstatně posílil zahraničněpolitické pozice RF za posledních 10-15 let, a za to jej i Rusko nenávidí Západ; V. Putin se stal architektem vojenské modernizace RF, která umožnila Rusku vrátit se k aktivní mezinárodní politice dob SSSR, i díky úspěšným intervencím v Sýrii, Libyi, na Ukrajině, v Kazachstánu, Náhorním Karabachu, Venezuele atd., a nyní hodit rukavici celému Západu i samotným USA; V. Putin je spravedlivý vůdce, jehož vojenské intervence, i když vedou k tragediím a nežádoucím konfliktům se Západem, přece jen mají za cíl “obnovit spravedlnost” ve světě, jíž zbavili Rusko po roce 1991, vedou ke “kolektivní záchraně” Ruska díky boji se silami zla, které nejprve zlikvidovaly Ruské impérium, potom SSSR a nyní se pokoušejí zničit RF”.

Když se vyjadřovali k finanční bezpečností Ruska, experti analyzovali rezervy a devizové příjmy z prodeje ropy a plynu, a také odečetli v důsledku sankcí zmrazená aktiva v západních bankách, a dospěli k závěru, že “dokonce 200 miliard dolarů je plně dostačující částka pro finanční stabilitu RF na nejbližších 6 měsíců – 1 rok. Rezervy CB jsou nutné především proto, aby byla možnost zaplatit kriticky důležitý dovoz. Podle kriterií MMF činí pro Rusko dostatečná hladina rezerv CB na rok 2022 přibližně 50-60 miliard dolarů. Úroveň dokonce 200 miliard dolarů 3-4 krát převyšuje tu nutnou”.

Hlavní příjmy z prodeje ropy také budou na dostačující úrovni, a snížení nákupů ze strany některých západních zemí, které se zřekly ruských uhlovodíků, bude kompenzováno růstem cen na trzích. “V souladu s prognózami EIA a Goldman Sachs vyroste průměrná roční cena ropy značky Brent v roce 2022 na 105-135 dolarů za barel kvůli sankcím proti RF, a podle hodnocení JP Morgan může ke konci roku činit 185 dolarů za barel. Je zřejmé, že při takových cenách ropy, dokonce když ji RF prodává s diskontem 15-20-30% (diskont značky Urals k Brent dosahoval 28,5 dolarů za barel), i při očekávaném snížení importu, bude obchodní saldo v plusu. Snížení fyzických objemů dodávek (IEA hodnotí možné snížení těžby ropy v Rusku o 25-30%) může být úplně nebo částečně kompenzováno růstem ceny.

Týká se to i možných omezení na nákup ruského plynu v Evropě. V krátkodobém výhledu tvrdost opatření bude stimulovat růst cen. A proto, při zachování vysokých cen ropy (dokonce s ohledem na diskont pro Rusko) a absenci embarga ze strany Číny a Evropy nevidíme jakékoli vážné hrozby z hlediska platební bilance a zajištění potřeb měnového trhu. Stávající rezervy CB jsou dostačující na vyvažování krátkodobých šoků, vyvolaných panickými náladami, a financování kritického dovozu”. Experti také nevidí v roce 2022 žádné problémy s výdajovou stránkou ruského rozpočtu, která se, i když bude deficitní, bude kompenzovat díky vnitřním rezervám a Fondu blahobytu. Jediné, co může reálně zatřást finanční bilancí Ruska,  je pokles ceny ropy a embargo na nákup ze strany Číny, a také druhotné sankce vůči zemím, které budou i nadále nakupovat energetická média v Rusku. Zatím však hlavní sankce, která může reálně ovlivňovat ekonomiku Ruska, nebyla zavedena.

Ve zprávě Ukrajinského ústavu pro budoucnost byly také analyzovány podmínky stability Ruska na mezinárodní úrovni. Stojí na pragmatické neutralitě mnohých těžkých vah na světové aréně. Především to je nepřipojení k sankcím Západu nezápadních zemí Afriky, Latinské Ameriky, Blízkého Východu, Střední, jižní a jihovýchodní Asie.

“Jsou čtyři hlavní důvody, které motivují tyto státy, aby se nepřipojovaly k protiruským sankcím a aby zaujímaly právě neutrální pozici vůči Ukrajině:

1. Nedostatečná geostrategická hodnota Ukrajiny v porovnání s Ruskem, včetně bezvýznamnosti informačního narativu Ukrajiny, objemu obratu zboží, zaopatření životně důležitých zdrojů, existence systémových dvoustranných komunikací. Pro mnohé země jihovýchodní Asie, Blízkého Východu a Afriky není Ukrajina “nenahraditelným” státem v jakýchkoliv oblastech a není vnímána jako zvláštní centrum politického vlivu dokonce ani na regionální úrovni;
2. Vnímání rusko-ukrajinské války jako součásti souboje Ruska a USA, a tedy, jakékoliv aktivity ve prospěch jedné ze stran jsou vnímány jako podpora buď USA, nebo Ruska v globálním soupeření, což narušuje neutrální tradice a politiku mnohých zemí. Například, podpora USA v této válce znamená pro některé země markantní oslabení RF, a tedy zesílení monopolu USA ve světových procesech, což neodpovídá zájmům mnohých regionálních hráčů;
3. Chápání invaze RF na Ukrajinu jako součásti nevyhnutelného procesu zhroucení světového řádu, v němž dominují západní instituce. V souladu s tím je tento proces výhodný pro mnohé země v dlouhodobém výhledu, jelikož chtějí hrát aktivnější úlohu v záležitostech světa, a zbourání systému je pro ně vyhlídka, jak toho dosáhnout. Jelikož není pro ně v tomto procesu úloha Ukrajiny určena, pak i bránit naši zemi není motivace;
4. Jiný vztah k sankčním mechanizmům. Země Asie nepodporují protiruské sankce ne proto, že vítají vpád RF na Ukrajinu, ale proto, že pro ně jsou sankce Západu v čele s USA jednostranné a ne zcela správné z hlediska jejich vidění “spravedlivého světa”, v němž jsou jedinými zákonným sankcemi ty, které jsou schváleny Radou bezpečnosti OSN. Jinými slovy, ti, kterým nerozkazují z Washingtonu nebo jiného centra světového vlivu. To harmonizuje s představami mnohých zemí o tom, že světový systém v čele s USA upadá, že byl neefektivní, a sankce se začaly zneužívat pro dosažení politických cílů, a ne pro odvracení konfliktů. Tudíž, připojení se k západním sankcím je vnímáno jako podřízení se vůli Spojených států, a také jako precedens, kterého lze později použít ke všem ostatním pod jinou záminkou”.

Ti ukrajinští experti, kterým se již podařilo seznámit se s tímto rozborem analytiků z Ukrajinského institutu pro budoucnost, to komentují jako “sundejme si růžové brýle”. Mezi radami ukrajinským úřadům na pozadí těchto předpovědí je: “Je důležité, aby Ukrajina obsadila niku “kompromisního státu” mezi Západem a Východem. Vždyť čím více bude Rusko prosazovat teze, že válka na Ukrajině je její způsob, jak “udělat všem službu” a oslabit bezvýhradnou iniciativu USA na mezinárodní scéně, tím víc bude Ukrajina vnímána ne jako bránící se stát vedoucí spravedlivou obrannou válku, ale jako země loutka používaná k neutralizaci Ruska.

Viktorie Titová

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

 https://ukraina.ru/exclusive/20220331/1033662579.html