Kolektivní Západ pomohl ruské centrální bance dedolarizovat její aktiva Stávající ruský měnový systém přestal existovat.

V první polovině 90. let 20. století Rusko vytvořilo měnový systém, který by se dal nazvat “currency management” (model pro koloniální ekonomiky). Jeho podstatou je, že národní měnovou jednotku, ruský rubl, emituje centrální banka nákupem zahraniční měny. Ta je uložena v devizových rezervách, které se promítají do aktiv centrální banky. A ruský rubl je zajištěn devizovými rezervami centrální banky.

Tuto myšlenku lze vyjádřit jasněji: ruský rubl se v systému “měnového řízení” ukázal být přemalovanou cizí měnou. Stát však může být suverénní, pokud v aktivech jeho centrální banky převažují úvěry v národní měně určené na rozvoj národního hospodářství. Jako doplněk cenné papíry vydané národními emitenty (ne jen tak ledajaké cenné papíry, ale ty, které pomáhají rozvoji národního hospodářství).

Zatím poslední oficiální zpráva Centrální banky Ruské federace pochází z roku 2020. Zde je obrázek hlavních druhů aktiv Ruské banky k 31. prosinci 2020 (biliony rublů, podíl na celkových aktivech, v závorce %):

• • Aktiva celkem – 51,27 (100%)
  • Devizové rezervy (oběživo v bankovních vkladech a ve formě cenných papírů emitovaných státními pokladnami jiných států a ostatních nerezidentů) – 30,45 (59,39%)
  • Závazky vůči MMF – 1,91 (3,72%)
  • Úvěry a vklady od ruských bank – 3,76 (7,33%)
  • Cenné papíry vydané ruskou vládou a ostatními ruskými emitenty – 1,03 (2,00%)
  • Zlato v rezervách – 10,41 (20,30%).

Ve složení aktiv bylo na podporu ruské ekonomiky použito pouze 4,79 bilionu rublů, tj. 9,33 % aktiv Ruské banky. Mezinárodní rezervy (devizové rezervy + pohledávky vůči MMF + zlato) představovaly 42,77 bilionu rublů, tj. 83,42 % celkových aktiv. Zbytek aktiv centrální banky tvoří nemovitosti, vybavení, komunikace atd. (“technická aktiva”). Tato část představovala 7,25 % aktiv.

Je spravedlivé říci, že mezi mezinárodní rezervy patří zlato, které lze považovat za zcela ruské aktivum: nachází se v Rusku, kontroluje ho Ruská banka a je zcela imunní vůči hospodářským sankcím ze strany Západu. Pokud bychom k ruským aktivům přidali zlato, činil by jeho podíl na aktivech Ruské banky (bez “technických aktiv”) 29,63 %. A podíl devizových rezerv bez zlata by činil 63,12 %.

“Vnější aktiva” Ruské banky pracující pro ekonomiky jiných zemí jsou tedy 2,13krát větší než “vnitřní aktiva” pracující pro ruskou ekonomiku! Obrazně řečeno, Ruská banka se podle své vlastní výroční zprávy obrátila tváří k Západu a zády k Rusku. A ukázalo se, že ruský rubl je z více než 2/3 kryt západními papíry.

V Rusku se již léta ozývají hlasy volající po dedolarizaci ruské ekonomiky, včetně de-dolarizace Ruské banky, ale nic se nezměnilo. A na konci února letošního roku pomohl kolektivní Západ Ruské bance de-dolarizovat její aktiva. Všechny mezinárodní měnové rezervy s výjimkou čínského jüanu jsou zmrazeny. Podle údajů Ruské centrální banky (“Review of the Bank of Russia’s management of assets in foreign currencies and gold”, 2022, č. 1) tvořily v polovině roku 2021 americký dolar, euro, britská libra, japonský jen a některé další rezervní měny 65,2 % všech mezinárodních (devizových) rezerv Ruska.

Nevíme, jaká jsou aktiva Ruské banky na konci února. Předpokládejme, že k 31. prosinci 2020 jsou stejné. Připojíme-li získaný údaj (65,2 %) k tehdejším aktivům, zjistíme, že Ruská banka má ve své rozvaze “díru” ve výši 54,39 % svých aktiv. Ruské ekonomice tak zůstávají pouze “domácí aktiva” a čínský jüan.

Ruská centrální banka podle všeho nechce uznat ztrátu obrovských devizových rezerv. Pouze uvádí, že rezervy ve výši více než 300 miliard dolarů jsou “zmrazeny”, “zmrazené”. Zkušenosti se zmrazením rezerv v Libyi, Íránu, Afghánistánu a dalších zemích ukazují, že slovo “zmrazení” je po nějaké době nahrazeno slovem “konfiskace” nebo “znárodnění”. Ruská centrální banka nadále každý týden zveřejňuje údaje o výši ruských devizových rezerv, z nichž vyplývá, že se zatím nic neděje. Zde je nejnovější aktualizace na internetových stránkách Ruské banky: ”

“K 25. březnu 2022 činily devizové rezervy Ruské federace 604,4 miliardy USD, což představuje pokles o 38,8 miliardy USD ve srovnání s 18. únorem 2022. Hlavními faktory snížení rezerv byly měnové intervence, refinancování měn a přecenění aktiv.”

Čím dříve si Ruská centrální banka uvědomí, že nemá k dispozici více než 600 miliard dolarů rezerv, tím spíše se nám podaří rychle přebudovat ruský měnový systém tak, aby odpovídal novým podmínkám. A taková restrukturalizace je nezbytná.

Vezmeme-li aktiva Ruské banky, která zůstala po “vyvlastnění” měnových rezerv kolektivním Západem, jako 100 %, pak je obrázek následující. Hlavní složkou aktiv je měnové zlato (přibližně 44,5 % všech aktiv). Na druhém místě je čínský jüan (26,9 %). Na třetím místě jsou rublové úvěry a vklady (16,1 %). Na čtvrtém místě jsou cenné papíry ruské vlády a ostatních ruských emitentů (4,4 %).

Je jasné, že mé výpočty nemohou být přesné, vycházejí z údajů k 31. prosinci 2020 a polovině roku 2021. Nemyslím si však, že by se dnešní obraz aktiv centrální banky příliš lišil od toho, který jsem ukázal. Ukazuje se, že rubl již není “přebarvenou” zahraniční měnou (je pouze mírně “obarven” čínským jüanem). Zlato, kterého je v současné době v rezervách Ruské centrální banky 2300 tun, se v okamžiku stalo její hlavní oporou.

To dalo některým ruským odborníkům důvod, aby s radostí prohlásili, že se v Rusku nečekaně zrodil zlatý rubl. Ne, není to zlatý rubl, ale rubl krytý drahým kovem v trezorech centrální banky. Termínem “zlatá měna” označujeme ty peněžní jednotky, které lze volně směnit za drahý kov.

Výše uvedené neznamená, že by se zlato nemělo hromadit v ruských mezinárodních rezervách. Je to velmi nutné.

1. Za prvé, nákupem kovu od domácích těžařů by Ruská banka stimulovala rozvoj “měnového obchodu” v zemi.

2. Za druhé by to posílilo ruský rubl.

3. Za třetí by to pomohlo vytvořit rezervu zlata jako “nouzové peníze” pro vypořádání s jinými státy (v případě válek, krizí atd.).

Nicméně by bylo riskantní obnovovat zlatý standard, který:

· umožňuje volnou výměnu bankovek za drahý kov z rezerv;

· váže měnovou emisi centrální banky na její dostupné zlaté rezervy.

K tomu poznamenám: již dlouho se mluví o tom, že Čína se chystá zavést zlatý jüan a že bychom měli jít ve stopách Pekingu. Podle odborníků totiž Čína díky domácí produkci a dovozu nashromáždila již více než 30 tisíc tun žlutého kovu, přičemž ne méně než polovina je v rukou státu (ačkoli čínské statistiky tyto zásoby silně maskují). Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se Peking chystal přejít na zlatý jüan. Dobře si uvědomují nevýhody takového kroku. Myslím, že zlato pomáhá Pekingu posilovat jüan, vytlačovat dolar a euro z domácího trhu a vytvářet rezervy “nouzových peněz”.

Vrátím-li se k otázce restrukturalizace ruského měnového systému, řekl bych, že nepotřebujeme zlatý rubl, ale rubl komoditní. Tedy rubl, který je krytý nabídkou komodit vytvořenou ruskou ekonomikou. Zlato může být pouze jedním ze zboží v takové mase. Kromě toho potřebujeme spotřební zboží. Ještě nezbytnější jsou investiční statky – stroje a zařízení, s nimiž lze a je třeba provádět industrializaci. V tomto ohledu je třeba změnit článek 75 Ústavy Ruské federace. Definuje hlavní funkci Centrální banky Ruské federace jako “ochranu a zajištění stability rublu”. Centrální banka by však měla mít úkol vyšší úrovně – posilovat (rozvíjet) ruskou ekonomiku. Ruská banka může a musí posílit ruskou ekonomiku tím, že vytvoří rublové úvěry, jejichž konečnými příjemci budou podniky v reálné ekonomice. Tyto půjčky by měly pomoci vytvořit zásoby zboží. Inflace, proti níž se bojovalo snižováním peněžní zásoby a zvyšováním klíčové sazby (proti inflaci se bojovalo škrcením ruské ekonomiky), pak zmizí.

Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že podíl rublových úvěrů a cenných papírů ruských emitentů na aktivech Ruské banky (zbývajících po “vyvlastnění” devizových rezerv) dnes činí přibližně jednu pětinu. Mělo by to být alespoň čtyři pětiny. Ruský rubl by se tak stal skutečně stabilním a komoditně orientovaným. Pak se dedolarizace ruské ekonomiky uskuteční sama. Pak skutečně vyhrajeme sankční válku s kolektivním Západem.

Prof.Valentin Katasonov, zdroj FondSK, překlad: st.hroch 20220407