Jak se bránit před ruskými fake news? Varovat před nimi v předstihu.

převzato

Se zájmem jsem si přečetl novou iniciativu Úřadu vlády ČR s názvem Braňme Ukrajinu, Braňme Česko!, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Budu velkorysý a pominu, že název by více slušel fiktivní ukrajinské vládě v exilu, než vládě české. Nějak nepřenesu přes srdce degradaci názvu Česká republika ani pořadí priorit. Také mi vadí, že není definováno, co je dezinformace. Nanejvýše se setkáme s tím, že nám některá mluvící hlava vysvětlí, že dezinformace je to, co se publikuje na dezinformačních webech. Dezinformační weby zase máme poznat podle toho, že se na nich publikují dezinformace. Jde o dokonalý důkaz kruhem, který kdysi býval doménou totalitních systémů.

Ale budiž. Vládní iniciativa má ve svém prohlášení ještě jednu mezeru – neuvádí příklady nebezpečných ruských dezinformací ani důvody, proč jsou nebezpečné. Pokusím se tuto chybu napravit.

Pan premiér Fiala neustále opakuje, že jsme ve válce. Má pravdu v tom, že válčící Ukrajině stejně jako celý Západ dodáváme zbraně a munici v množství, které dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vůbec nedostačuje. Jak se dalo očekávat, přesně tato aktivita se stala cílem rafinovaných ruských dezinformací. Přečetl jsem si ruský web Vojenské rozhledy, který se tomuto tématu obšírně věnuje. Hned v úvodu tvrdí, že prý Česká republika dodala na Ukrajinu 5 tanků T-72, 5 obrněných transportérů, 4 000 minometů, 3 000 kulometů a 7 000 střelných zbraní. Vypočítávají dodávky i dalších států.

Poté však přijde jádro dezinformace – web tvrdí, že i v době války platí známá ukrajinská vyhláška č. 1919, která dovoluje i za války prodávat přebytečné zbraně a munici. Rafinovaně to dokládají otištěním údajné odpovědi ministra obrany Reznikova na interpelaci poslance (jeho jméno je začerněno), v níž ministr tuto praxi potvrzuje. Vývoz by měl směřovat do Afrických států prostřednictvím firmy Techimpex, která se tím dlouhodobě zabývá. Vojenské rozhledy naznačují, že se vyváží hlavně moderní zbraně, zatímco ukrajinská armáda bojuje těmi zastaralými a má jich nedostatek.

Článek doprovází videoreportáž z největšího ukrajinského skladu munice (Arzenál 65) u města Balaklea v Charkovské oblasti. Ten padl do rukou ruské armády a má se v něm nacházet asi 100 000 tun nábojů, včetně těch, které dodaly státy NATO. Ukrajina je označena za černou díru, v níž beze stopy zmizely všechny zbraně sovětské výroby z východní Evropy a například 20% Javelinů ze zásob USA.

Podobné dezinformace je snadné vyvrátit. Stačí říci, že vyhláška č. 1919 neplatí, protože v době války termín „přebytečné zbraně a munice“ neexistuje. Na druhé straně u dodávek podobných materiálů by je měl dárce sledovat nejen k hranicím Ukrajiny, ale až na místo použití. Zejména u těch moderních, po nichž teroristé přímo touží.

Úřad vlády ČR by dle mého názoru měl mít větší ambice než se stát školitelem nových Pavlíků Morozovů a jiných ideoslídilů.