Německo bylo v pochybnostech: nemysleli si, že budou mít tolik Ukrajinců

9. března 2022

I do Německa se hrne masivní vlna běženců z Ukrajiny. Berlín je první spolkovou zemí, která to oznámila. V posledních několika dnech jich Berlín přijal deseti tisíce. Jen minulou neděli přibylo v Berlíně minimálně 13 tisíc lidí, jak píše Süddeutsche Zeitung.

Avšak pro mnohé je Berlín jen přestupní „stanicí a ne cílem“. Běženci většinou přijíždějí vlakem a dále pokračují v cestě. V Bádensku-Württembersku je nyní ve státních centrech 1053 běženců z Ukrajiny a v Severním Porýní-Vestfálsku přibližně 1200 osob. V Bavorsku bylo od pátku zaregistrováno skoro 10 tisíc běženců z Ukrajiny.

Primátorka Berlína Giffeiová nejednou žádala federální vládu o pomoc. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky poslal do Berlína 10 mobilních registračních kanceláří s dvaceti pracovníky. Spolková vláda i vlády spolkových států pracují v těsné koordinaci a snaží se běžence rozmisťovat po celé zemi.

Mluvčí ministerstva vnitra oznámila, že „od první minuty navrhly všechny spolkové země podporu“. Tvrdí, že soukromí lidé v Německu mají „rozhodně přání pomoci“ uprchlíkům. Jako pomoc nejsou vždy vhodné různé předměty, jsou potřebné peníze. Umístění v soukromí musí být koordinováno s odpovědnými orgány, a to kvůli kontrole situace. Obyvatelé bavorského Mnichova již dali k dispozici přes 700 míst a hledají se další místa. Potřebné jsou finanční dary a překladatelé.

Ukázalo se, že vláda Německa očekává více běženců z Ukrajiny, než se dříve předpokládalo. Před pár dny se čekal „průměrný čtyřmístný počet“. Většina běženců měla zůstat v Polsku a v dalších s Ukrajinou sousedících zemích. Od začátku krize se na německých nádražích a pohraničních oblastech zaregistrovalo 50 294 běženců z Ukrajiny. Reálně to může být více, protože Ukrajinci se v Německu nemusejí registrovat, jen když chtějí pobyt na delší dobu, vztahují se na ně speciální pravidla EU.

Podle pravidel mohou ukrajinští běženci zůstat v Německu jeden rok, aniž by museli projít azylovým řízením. Může to být prodlouženo až na tři roky. Ze zákona mají vojenští uprchlíci v Německu nárok na sociální dávky a přístup na trh práce. Všechny výdaje jsou k tíži spolkových zemí. Spolková vláda je chce podle možnosti podporovat.

Ministryně vnitra Faeserová a ministři spolkových zemí prý těsně spolupracují. Jak říká tisková mluvčí studuje Spolkový institut pro nemovitosti „možnosti rozmístění“. Dá se očekávat dalších pět tisíc míst.

Německá vláda nechce předpovídat celkový počet běženců. Někteří lidé by se chtěli rychle dostat k příbuzným v jiných evropských zemích. Faeserová odjede do Polska zjistit jak vypadá umisťování běženců tam.

„Velkorysá praxe přijímání“ ukrajinských běženců platí i v případě občanů třetích zemí, například studentů, nebo osob, které musely z Ukrajiny uprchnout.

Aby se s velkým počtem běženců nedostávali do Německa teroristé nebo extrémisté, dělá si ministerstvo vnitra naději, že uprchlíci jsou většinou ženy a děti a tam tato situace nehrozí. Navíc federální policie „významně zesílila svojí přítomnost v příhraničí“ a stará se o to, aby „možní zločinci nemohli do země proniknout“.

Převzato z Eadaily.com

***

Blitzkrieg se nepodařil: Strelkov odhadl termín porážky ukrajinské armády

Dmitrij Plotnikov

10. března 2022

Dnes je už možno tvrdit, že se blesková válka na Ukrajině nepovedla a že speciální operace ozbrojených sil RF v Donbasu se protáhne. Počítá s tím bývalý šéf ministerstva obrany DLR Igor Strelkov. Řekl k tomu, že v blízké době nebude speciální operace zakončena, protože se nepovedlo splnit některé nezbytné podmínky. Podle Radia 1 se v průběhu dvou týdnů ruské armádě nepodařilo úplně obklíčit jednu ze skupin ozbrojených sil Ukrajiny, aby mohla být úplně zničena, a to je velký a vážný problém.

Pokud ukrajinská armáda stáhne své síly z Donbasu, povede se ozbrojeným silám Ukrajiny opevnit se na Dněpru a bude zorganizovaná nová obranná linie. Její průlom bude vyžadovat dost času a kyjevská vláda stihne znovu zmobilizovat armádu.

Strelkov k tomu řekl: „V této situaci je každý den, každý týden skutečně významný, neboť umožňuje vyhnout se velkým ztrátám. Nyní se dá říci, že k bleskové válce nedošlo.“

Marija Zacharovová považuje průběh operace na Ukrajině za shodný s plánem. Strelkov přesto poznamenává, že není alternativa k pádu nacistického režimu. Přestože bude operace trvat několik týdnů, nedá se to obejít. O chybách je potřeba mluvit, aby se později neopakovaly.

Převzato z Pravda.ru

***

Minimální kandidát: Proč EU nepřipravuje postup k přijetí Ukrajiny do svých řad

Jekatěrina Postnikova

12. března 2022

EU Ukrajinu podporuje, ale přijmout ji do svých řad dosud neplánuje. Svědčí o tom výsledky neformálního summitu ve Versailles ve dnech 10. až 11. března. Kyjev s tím není spokojen. Zelenskij obvinil EU z nerozhodnosti a vyzval k aktivnějšímu přístupu. Podobně se obrátil k NATO a žádal po alianci vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Je kategoricky odmítnut s tím, že by to vyvolalo přímý střet Západu s Ruskem.

„Není to to, co chceme“

EU podporuje Ukrajinu a považuje ji za jednu ze zemí „evropské rodiny“, ale za kandidátku členství v EU ji dosud neurčil. V prohlášení summitu ve Versailles se říká: „Rada EU jednala rychle a navrhla Evropské komisi, aby předložila své stanovisko vycházející z odpovídajících návrhů dohod.“

Kromě k žádosti Ukrajiny představí později své vyjádření ke Gruzii a Moldavsku, které podaly své žádosti dne 3. března. Zelenskij s tím spokojen není a vyzývá členy EU k aktivnějšímu jednání ve prospěch Kyjeva. Ve video výzvě řekl: „Velice důležité setkání zemí EU … Jak hodnotíme přijetí rozhodnutí? Velice jednoduše žádáme, aby se rozhodnutí politiků přizpůsobovala náladám jejich lidí. Známe jejich náladu. Je potřeba jednat důrazněji. Není to to, co my chceme.“

O členství v EU se Ukrajina snaží ve zrychleném řízení uprostřed ruské vojenské operace. Žádost o členství podepsal Zelenskij 28. února, čtyři dny po začátku speciální operace RF na Ukrajině. Ve zveřejněném dokumentu (Telegram kanál Nejvyšší rady) se uvádí: „Ukrajina jako evropská země, která si váží evropských hodnot z článku 2 Smlouvy EU má tu čest požádat o vstup do EU.“ Adresáty žádosti byli prezident Francie (dnes předseda EU) Macron, čelní představitelé Evropské rady a Evropské komise Michaela van Leyenová a předsedkyně Evropského parlamentu Metsolaová.

Několik zemí EU, především z Východní Evropy, okamžitě podpořilo přijetí Ukrajiny do svých řad. Dne 28. února poslaly do Bruselu dopis s výzvou k urychlenému poskytnutí Ukrajině status kandidáta EU a k zahájení jednání, jelikož si to Kyjev zaslouží. Tito horlivci byli Bulharsko, ČR, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Ukrajinský premiér Šmygal na Fecebooku uvedl, že půjde o jednoduchý postup. V čem je jeho podstata neupřesnil. Nizozemský předseda vlády Rutte dne 10. března prohlásil, že zjednodušený postup neexistuje. Řekl, že EU byla otřesena. Rutte se ke členství Ukrajiny v EU staví nejkritičtěji. Podle něho je Ukrajina ve velmi složité situaci.

Dále politik řekl: „V tuto chvíli je žádost Ukrajiny na stálé členství ve stadiu posuzování a je předána Evropské komisi.“ Ale před přijetím rozhodnutí uběhnou měsíce nebo roky.

Macron řekl, že v této fázi „je nutné poslat Ukrajincům výrazný signál, ale je potřeba zůstat ostražitý“. Ještě před summitem uvedl: „Cožpak je možné zahajovat proceduru vstupu země, která je ve válečném stavu? Nemyslím si to.“

Podle finského premiéra Marina bylo hlavním úkolem summitu ve Versailles „poslat Ukrajincům naději na to, že mají do budoucna perspektivu, aniž by došlo na ostré pohyby“.

Podpora Ukrajiny sestává ze tří věcí. Za prvé politicko-diplomatické (odsouzení Ruska na mezinárodních fórech. Vlivem EU byla pozastavena účast Ruska v Radě Evropy). Za druhé ze sankcí proti Rusku, ty musely dříve být prodlužovány, dnes se mluví o neomezených, které mohou být zrušeny jen se souhlasem všech 27 členů EU. Třetí jsou opatření ekonomická a sociálních podpor, kdy EU přijímá uprchlíky a má další programy pomoci. EU by mohla Ukrajině umožnit jakýsi Marshallův plán, umožňující jí obměnit hospodářství. Otázka je, zda k tomu bude ochotná.

Uzavřené nebe

Zelenskij se neobrací jen k Evropě, ale i k NATO. Od počátku akcí RF žádá od NATO vyhlásit nad Ukrajinou bezletovou zónu. Bezletová zóna se vyhlašuje nad objekty, které se musejí chránit před vnějšími akcemi. Například po dobu olympiád. Kyjev si přeje, aby země NATO zaručily svými silami, že bude nebe nad Ukrajinou uzavřeno. Síly NATO mají podle Kyjeva hlídat ukrajinské nebe před Ruskem.

Zde nejde aliance Zelenskému na ruku, protože by se tak zapojila do bojových operací. Rusko varuje, že by pokus o to považovalo za bezprostřední zasahování. Západ jasně říká, že je to pro něj červená čára. Existují i jiné možnosti, třeba vytvořit bezletovou zónu za pomoci kybernetických nástrojů. Jenže to jsou fantastické myšlenky a o těch se bude sotva uvažovat.

O tom, že aliance na Ukrajině nebude válčit, dávala najevo již před 24. únorem. Před vojenskou operací v NATO oznámili, že se přímo konfliktu nehodlají účastnit, pokud nebude zasahovat na území některého z jejích členů. Dodávky zbraní, dohody na účast dobrovolníků, soukromé vojenské společnosti, posílání špionů – to ano, ale vojenská účast ne. Tady je ten důvod nevyslyšení ukrajinských proseb.

Převzato z Iz.ru

Překlad Zajoch, zdroj Outsidermedia