Tehdy, při oznámení zprávy, že Sověti vstoupili do Afghánistánu, jsem seděl ve své kanceláři v podniku RAJ v Praze 1 (což byl podnik restauračních stravování s pěti tisíci zaměstnanci v centrální části Prahy) a přišel si ke mně popovídat soudruh podnikový ředitel o podniku, kde jsme oba pracovali. Přitom soudruh ředitel dobře věděl, že nejsem komunista, že jsem členem jiné politické strany a také tak trochu znal mé názory, které jsem ale nedával veřejně příliš najevo, protože jsem se věnoval své práci rozpočtáře – plánovače, která mě bavila. Tehdy nějak mezi řečí jsem svému řediteli řekl, což byl jen tak mimochodem velmi kultivovaný člověk, díky němuž vznikla poetická kavárna Viola, že Sověti si teď vytvořili svůj vlastní Vietnam. Soudruh ředitel se mlčky zvedl, evidentně rozzloben a odešel z mé kanceláře s prásknutím dveří. Ani mě tehdy nenapadlo, že by došlo k nějakým represáliím vůči mé osobě. Že bych měl např. problémy v zaměstnání apod. Ředitel to prostě přešel. Jak se po letech ukázalo, měl jsem s tím sovětským Vietnamem pravdu…
Dnešní doba je složitá. V zemi máme opět cenzuru. A když je v zemi cenzura, tak nemůžeme mluvit o demokracii a o pluralitě názorů. Lidé jsou zastrašováni. Prostě se dostáváme do jiného stádia vývoje české společnosti.
Komunistický ředitel, i když mu jistě nebylo příjemné, co jsem mu tehdy řekl, přešel mé malé osobní vzbouření velmi velkoryse.
Zato radní v Uherském Brodě projevili ideologickou nesmiřitelnost vůči Jaromíru Nohavicovi. Písničkový bard nebyl pohodlný ani komunistickému režimu.
Z nějakých důvodů před pár lety dostal vyznamenání od ruského prezidenta Putina. Už tehdy se strhl mediální lynč jeho osoby. Nohavica je ale odvážný muž s tvrdou hlavou, tak celou věc přešel. A stejně tak to přešlo jeho věrné publikum.
Před pár dny jsem odsoudil to, když vedení Masarykovy univerzity neumožnilo využít jeden sál v objektu univerzity k uskutečnění Nohavicova koncertu jen proto, že Nohavica ostentativně nevrátil vyznamenání, které dostal od Putina. To vyznamenání ale nebylo za souhlas s politikou ruské vlády anebo s Putinovou politikou. To vyznamenání se týkalo kulturní spolupráce Čecha s ruskojazyčným prostředím.
To, že vedení Masarykovy univerzity preferuje své jednostranné politické postoje před akademickou svobodou, které by se měla těšit i celá univerzitní půda této univerzity, mě nepřekvapuje. Postoje řady akademiků této univerzity jsou dlouhodobě jednostranné a ne příliš moudré. Konec konců je to ale jejich věc a jejich vidění světa. Podle mého názoru bludné.
Nyní vyprodaný koncert Jaromíra Nohavici v Uherském Brodě, v tamním Domě kultury, který patří městu Uherský Brod, rozehnalo rozhodnutí uherskobrodských radních. Ti vydali řediteli kulturního domu příkaz, pardon, doporučení, na základě kterého ředitel koncert zrušil. A téměř šest set účastníků vyprodaného koncertu dostane zaplacené vstupné zpět.
Je to skutečně neslýchaný postup radních města, který jen ukazuje, jakou představu tito novodobí Koniášové mají o svobodě a demokracii v naší zemi.
Poznámka redakce Nové republiky:
Aby bylo jasno, kdo jsou noví cenzoři a Koniášové:
ředitel Kulturního domu v Uherském Brodu:
Zastupitelstvo Uherského Brodu:
(rozhodují KDU-ČSL a ODS – demokraté k pohledání)
Snad si lidé v Brodě příště rozmyslí, jestli budou volit Koniáše české kultury. Před nějakým časem natočil Vladimír Mišík krásnou píseň Jednou. Ve videu k písničce je scéna, kdy někdo zamalovává nápis, který se občas objevoval na stěnách a zdech v dobách zákazů a cenzury: NECHTE ZPÍVAT MIŠÍKA! Najde se někdo, kdo po 40 letech napíše… Číst vice »