Na snímku: Německé okupační jednotky vstupují do Prahy v březnu 1939 – Staroměstské náměstí, Praha
Porušení Mnichovské dohody
Okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo. Z pohledu mezinárodního a československého práva se jednalo o zamaskovanou formu nelegální anexe. Z tehdejšího německého pohledu šlo ale o “legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení československé vlády a německé vlády ze dne 15. března 1939,” které pouze zohlednilo to, že Československo byl podle něj pouze “uměle vytvořený stát, ahistoricky vytrhující české země z životního prostoru německého národa, vnitřně neschopný existovat a představující ohnisko nestability, ohrožující evropský mír.” Jednání v Německu tehdy vedl kolaborantský prezident Emil Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský. Oba kapitulovali před požadavky Hitlera a vydali okleštěné území Čech, Moravy a Slezska napospas německé armádě.
V jejím důsledku bylo obsazené území Německem anektováno a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939. Čeští Němci se tímto stali občany Německa a Češi se stali občany nového Protektorátu. Česko-slovenská vláda byla přejmenována v nezměněném složení na vládu protektorátní, která byla navenek zbavena odpovědnosti za obranu, mezinárodní záležitosti, komunikační a celní služby. Češi byli podřízeni svým vlastním zákonům, pokud tyto zákony nebyly v rozporu s německými. Říšský protektor se sídlem v Praze zajišťoval, že česká vláda jedná v souladu s německými zájmy. Mohl vetovat české zákony a propouštět české ministry. Pravomoci vyhrazené říšskému protektorovi zaručovaly, že veškeré rozhodnutí českých představitelů bude podřízeno libovůli nacistických pánů v Berlíně.
Zpracoval Rudolf Hruboň, zdroj: Národní noviny
Ten přívlastek “kolaborantský” u prezidenta Emila Háchy si pan autor mohl odpustit…