Na snímku budova čínského velvyslanectví v Bělehradu zničená náletem amerického letectva- květen 1999

Z rozhodnutí států NATO, respektive tehdejšího Amerického prezidenta Billa Clintona, jeho tehdejšího vice Joe Bidena a Madeleine Albrightové, tehdejší ministryně zahraničí. Srbsko se stalo cílem útoku úplně stejně jako Ukrajina. Státy, které jej podrobily humanitárnímu bombardování k tomu neměly naprosto žádný mandát a tehdy vlastně poprvé zcela flagrantně porušily všechny možné, do té doby platné mezinárodní smlouvy a závazky. Počínajíc Chartou OSN a konče Helsinským protokolem. A vše vyústilo zcela bezprecedentním krokem, kdy Srbsko nakonec přišlo u svou historickou, snad nejhistoričtější součást svého území – Kosovo. Které v srbské historii hraje stejnou roli jako v té české Říp.

Nebudu vás zatěžovat nějakým svým mudrováním nad tímto výročím. Nicméně hodlám jej připomenout dvěma artikly z AMERCIKÝCH zdrojů!!! Opakuji – amerických. Tím prvním je článek z velmi konzervativního webu The National Interest!

What Happened When a U.S. B-2 Bomber ‘Attacked’ China in 1999?

Překladač se sním vypořádal následovně:

Co se stalo, když americký bombardér B-2 „zaútočil“ na Čínu v roce 1999?

Nebyl žádný logický důvod záměrně bombardovat ambasádu a provokovat Čínu.

Zde je to, co potřebujete vědět: Zničení čínské ambasády v Bělehradě spustilo vlnu protiamerických protestů o půl světa dál.

Během letecké války NATO v roce 1999 nad Jugoslávií zasáhla atlantická aliance stovky cílů v Srbsku a na Kosovu. Většina z nich byla nekontroverzní: místa protivzdušné obrany, velitelství armády a další vojenské cíle. Zničení zejména jednoho cíle však spustilo vlnu protizápadních – a zvláště protiamerických – protestů o půl světa dál. Tím cílem byla čínská ambasáda v Bělehradě.

Bombardovací kampaň NATO začala 24. března 1999 poté, co se zhroutily mírové rozhovory, které měly zastavit pronásledování etnických Albánců na Kosovu. Byly zasaženy cíle v Jugoslávii i na Kosovu – nejprve srbská síť protivzdušné obrany, která se postavila letadlům NATO, poté širší pole cílů včetně sil jugoslávské armády, které se údajně přímo podílely na pronásledování Kosovanů (Kosovan, Kosovec či Kosovar jsou protisrbskou propagandou vymyšlené umělé názvy pro etnické Albánce, žijící na Kosovu – pozn. red. Nové republiky). Seznam cílů zahrnoval také politicko-vojenské cíle v samotném jugoslávském hlavním městě Bělehradě.

Dvacet osm tisíc bomb a další munice nad Jugoslávií , zemí velikosti Ohia. William Cohen, tehdejší ministr obrany, charakterizoval spojenecké síly jako „nejpřesnější použití vzdušné síly v historii“. Při bombardování zahynulo asi pět set civilistů.^*/ Ve svém vlastním popisu kampaně NATO zdůrazňuje , že cíle byly „pečlivě vybrány“ a že „bylo vynaloženo velké úsilí na minimalizaci dopadu letecké kampaně na srbské civilní obyvatelstvo“.

Navzdory zdánlivě rozsáhlému prověřování cílů bylo 7. května zasaženo čínské velvyslanectví v Bělehradě pěti družicově naváděnými bombami Joint Directed Attack Munition dodaných bombardéry B-2 Spirit amerického letectva. Tři čínští novináři – Shao Yunhuan z Xinhua a Xu Xinghu a jeho manželka Zhu Ying z deníku Guangming Daily byli zabiti. Dvacet dalších čínských občanů bylo zraněno, pět vážně.

V reakci na to prezident Bill Clinton vzácně učinil veřejnou omluvu Číně. Clinton vyjádřil Číňanům „hlubokou soustrast“ a prohlásil, že útok byl omyl. NATO tvrdilo, že jednalo na základě informací, že velvyslanectví bylo ve skutečnosti sídlem jugoslávského federálního ředitelství pro zásobování a rezervy (FDSP).

Ve svém podrobném vysvětlení postupu výběru cíle čínským představitelům náměstek ministra zahraničí Thomas Pickering uvedl, že Spojené státy se domnívají, že útočí na státem sponzorovaný dodavatele součástí raket do Libye a Iráku a na jugoslávské vojenské logistické zařízení. Pickering obvinil „více faktorů a chyb“, které se táhly až do roku 1997, a uvedl tři hlavní selhání: chybnou techniku ​​použitou k identifikaci budovy FDSP, naprostý nedostatek porozumění americké vojenské a zpravodajské komunity tomu, kde se čínská ambasáda skutečně nachází, a nedostatek prověřování umístění FDSP s kýmkoli, kdo to věděl lépe. Jak Pickering zdůraznil, ačkoli mnoho diplomatů USA a NATO muselo skutečně navštívit čínskou ambasádu během čtyř let od jejího přestěhování, její nové umístění nebylo aktualizováno v „necílových“ databázích.

Navzdory ujištění, že útok byl chybou, vlna protiamerických protestů se po Číně rozšířila Desetitisíce Číňanů demonstrovaly v Pekingu a budovy amerických diplomatů byly poškozeny vandalismem. Čínské úřady uzavřely budovy před demonstranty, ale jinak jim umožnily pokračovat.

V celé Číně panovala všeobecná shoda, že zničení velvyslanectví v Bělehradě bylo úmyslné. Ani čínská vláda nevěřila, že ambasáda byla bombardována kvůli zastaralé mapě. Útok, ať už úmyslný nebo ne, zasáhl hluboko do proticizineckých nálad v Číně, které se datují stovky let do minulosti. Číňané, kteří žili celý svůj život se znalostí nerovných smluv, požadavků a dalších aspektů kolonialismu vnuceného slabé Číně, považovali útok za další ponížení ze strany cizích mocností. Velká část protizápadních nálad byla spontánní.

Zároveň však existovaly důkazy, že Komunistická strana Číny podporovala protizápadní protesty. Čínské úřady údajně organizovaly protesty prostřednictvím kádrů komunistické strany přidělených univerzitám. Na americkou ambasádu v Pekingu byly házeny lahve, kameny, cihly, barvy a dokonce i Molotovovy koktejly. V Chengdu byla zapálena rezidence konzula. Vzhledem k přísné kontrole, kterou Čínská komunistická strana vykonává nad zemí, je těžké si představit, že by k násilnějším protestům mohlo dojít alespoň tiše. Na druhou stranu je těžké si představit, že by si obrovský americký vojenský a zpravodajský aparát mohl splést velvyslanectví s tradiční čínskou zelenou taškovou střechou s vojenským logistickým uzlem.

Spěch k teorii spiknutí ze strany Číny je v některých ohledech pochopitelný. Neexistuje žádný zřejmý důvod, proč by měla být čínská ambasáda v Bělehradě bombardována, zejména vševědoucí a všemocnou americkou armádou. Prostá hloupost prostě nemůže být příčinou; hrozných činů, jako je bombardování čínské ambasády, musí mít stejně hrozné příčiny, jako je tajemné, rasistické, imperialistické nutkání znovu ponížit velký čínský lid.

Ale k jakému konci? Nebyl žádný logický důvod záměrně bombardovat ambasádu a provokovat Čínu, ani v Americe nedošlo k velkému nárůstu protičínského cítění, který by takový čin vyprovokoval. Konspiračnímu vysvětlení nakonec chybí motiv. Hanlonova břitva to říká nejlépe: nikdy nepřipisujte zlobě to, co lze adekvátně vysvětlit hloupostí.

*/ ve skutečnosti bylo zabito přes 1000 vojáků Jugoslávské lidové armády a přes 2000 civilistů, z toho téměř 90 dětí (pozn. red. Nové republiky)

*

Kyle Mizokami je komentátor pro oblast obrany a národní bezpečnosti se sídlem v San Franciscu, který publikoval v Diplomat, Foreign Policy, War is Boring a Daily Beast. V roce 2009 spoluzaložil blog o obraně a bezpečnosti Japan Security Watch. Můžete ho sledovat na Twitteru: @KyleMizokami .

Tento článek se poprvé objevil v červenci 2017.

Tolik The National Interest.

Raketový zásah čínské ambasády v Bělehradě je jednou z nejspekulárnějších peripetií letecké kampaně proti NATO. Navíc velmi známé. Jsou ovšem i další. A jednu z nich, v současnosti mimořádně aktuální a přitom poměrně neznámou, popisuje druhý dnešní článek Kosy, opět převzatý z amerických zdrojů.

*******

Joe Biden a jeho nesmrtelný, pardon, nesmazatelný klip ohledně humanitárního bombardování Srbska a stejně nesmrtelný výrok Albrightové

Internet je prevít. Velký prevít. Cokoliv se na něm objeví, žije vlastním životem a je navždy už asi dohledatelné.

Toto se vztahuje na každého, kdo se na něm pohybuje. Bez ohledu na to, zdali z vlastní vůle nebo jej tam někdo umístí. Respektive nějaký jeho výrok, prohlášení, vyjádření. A ohledně války na Ukrajině to platí ne dvakrát, nýbrž nejméně 15x. Náš svět protestuje, rozhořčuje se, sankncionuje, atd. atd. ruskou agresi na Ukrajině. Každou minutu je nám to připomínáno, jak je agresor nelidský, zločinný, jak Ukrajinci byli zákeřně přepadeni, jak se jedná o nevyprovokovanou agresi, jak s agresorem je třeba zatočit, nejlépe až k jeho úplnému zničení.

Úplně nejhlavnější osobou v tomto protiruském trestání, odsouzení a sankcionování je bezesporu americký prezident Joe Biden.

Ale včera se nám připomenulo 23. výročí leteckého bombardování NATO na Srbsko. Se vším, co k tomu patřilo a co to přineslo. Kdosi mne navigoval na velký americký indiferentní server ZeroHedge.com a na , v dnešním kontextu války na Ukrajině mimořádně zajímavý článek, který tam vyšel před pár dny, v souvislosti s konfliktem na východě Evropy. Opakuji, článek vyšel v USA! Bez jakýchkoliv sankcí ze strany úřadů proti autorovi nebo proti vydavateli. Nevidím proto sebemenší důvod, proč jej pro Kosu nepřebrat. Když je seznán nezávadným pro publikum ve Spojených státech, mělo by totéž projít bez problémů i přes české orgány a cenzuru. Pochopitelně, že opět si vše podstatné odpracoval překladač. Ale angličtináři se jistě rádi popasují s originálem:

Clip Of Biden Boasting He Proposed NATO’s 78-Day Airstrikes On Belgrade Goes Viral In China

Ruská i čínská média a státní představitelé v posledních dnech široce rozšiřují nové video z roku 1999, kde se tehdejší senátor Joe Biden chlubil tím, že je prvním americkým úředníkem, který navrhl bombardování Bělehradu a zničení městské infrastruktury.

Státní média v Rusku tento týden při uvádění záběrů napsala: „Šéf Roskosmosu, Dmitrij Rogozin, znovu zveřejnil záběry na svém účtu na sociálních sítích a připomněl současnému prezidentovi USA bombardování Jugoslávie NATO, které si podle odhadů vyžádalo asi 2500 mrtvých včetně 89 dětí “. Ruští představitelé použili klip k tomu, aby Bidena odsoudili za jeho nejnovější popis Vladimira Putina jako „válečného zločince“ a „násilníka“ kvůli invazi na Ukrajinu. To se také dostává do širokého oběhu na čínských sociálních sítích

„Navrhl jsem bombardování Bělehradu. Navrhl jsem, aby tam američtí piloti šli a zničili všechny mosty na Drině,“ řekl tehdy Biden. (Typický projev americké nevzdělanosti v evropských reáliích –  Bělehradem protéká Sáva a Dunaj, ale ne Drina – pozn.red. Nové republiky)

78 dní náletů trvalo od 24. března 1999 do 10. června 1999. Bomby padaly i na srbské Velikonoce – nazývané Pascha – což je nejposvátnější den pravoslavného křesťanského roku. (opět americká nevzdělanost – srbsky se Velikonoce řeknou Vaskrs a ne Pascha – pozn.red. Nové republiky)

„Navrhoval jsem velmi konkrétní akci,“ řekl Biden, zatímco se zdálo, že chválí své vlastní „svalnaté“ návrhy, které pomohly vést k válce NATO proti Srbům.

Čínská mise v EU také vyzvala k předchozí akci USA ohledně toho, co byla Jugoslávie, a odsoudila pobuřující květnové bombardování čínské ambasády NATO, které zabilo a zranilo mnoho čínských občanů a novinářů.

Podle shrnutí incidentu v The National Review, „Navzdory zdánlivě rozsáhlému prověřování cíle bylo 7. května čínské velvyslanectví v Bělehradě zasaženo pěti družicově naváděnými bombami Joint Directed Attack Munition dodaných americkým letectvem B-2 Spirit. bombardéry. Při útoku zahynuli tři čínští novináři – Shao Yunhuan ze Xinhua a Xu Xinghu a jeho manželka Zhu Ying z deníku Guangming Daily. Dalších dvacet čínských občanů bylo zraněno, pět vážně.“

Ve čtvrtek čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že „nikdy nezapomeneme“ – a uvedlo to do souvislosti s rozhořčením Washingtonu nad probíhající ruskou vojenskou akcí na Ukrajině :

Čínská diplomatická mise v Evropské unii ve čtvrtek uvedla, že Číňané se mohou plně vžít do utrpení jiných zemí, protože „nikdy nezapomeneme, kdo bombardoval naši ambasádu ve Svazové republice Jugoslávie“.

„Nepotřebujeme žádnou přednášku o spravedlnosti od porušovatele mezinárodního práva,“ uvedlo. „Jako pozůstatek studené války a největší vojenská aliance na světě NATO nadále rozšiřuje svůj geografický rozsah a rozsah operací. Jakou roli sehrála ve světovém míru a stabilitě? NATO potřebuje mít dobrou reflexi.“

i.“

Zatímco USA to bagatelizovaly jako incident „náhodného zacílení“, později se objevily důkazy, že k němu došlo pravděpodobně záměrně v době obvinění, že z velvyslanectví byla přenášena komunikace jugoslávské armády.

Biden se ve skutečnosti chlubil svou rolí v útoku NATO na Bělehrad na mnoha různých místech… Například zde:

https://www.youtube.com/watch?v=cOnCLv2_AhI&t=13s

Ve výše uvedeném archivovaném klipu například v plamenném projevu řekl: „Budu pokračovat každým vláknem ve své bytosti, abych udržoval Ameriku v kontaktu s jednotkami, které mohou střílet a zabíjet…“

„Věřím, že je naprosto nezbytné, aby američtí vojáci byli na zemi s nabitými puškami a tasenými bajonety.“

Tolik převzatý americký aktuální text.

Nepřipojím žádný vlastní komentář: Jen dám pár screenshotů z Wikipedie /screenshoty proto, že kdykoliv to heslo může být změněno/, popisujících speciálně důsledky na civilní obyvatelstvo, které bombardování Srbska, za kterým si Joe Biden tenkrát i dnes tak stál, přineslo:

Tu citaci Wikipedie přidám pouze a jedině proto, abych ukázal na nelidskost války. Nevěřím, že cílem tehdejší kampaně NATO byla decimace srbského obyvatelstva. Nicméně se tomu nelze vyhnout. V žádné válce. Proto je víc než zapotřebí, aby skončila i ta ukrajinská. Nicméně s dalšími a dalšími dodávkami zbraní se tak nestane. Stejně , jako by nebyli kapitulovali Srbové, kdyby jim tenkrát Rusko mohlo dodávat zbraně a zařízení. V takovém případě by civilních obětí na srbské straně i škod bychom napočítali o mnoho a mnoho více.

Jen mi nejde dohromady citát „Věřím, že je naprosto nezbytné, aby američtí vojáci byli na zemi s nabitými puškami a tasenými bajonety.“ s dnešním moralizováním. Jednoho a toho samého člověka.

A ještě něco – před 4 dny si svět, respektive některé jeho části, připomenuly 19. výročí války proti Iráku.

Podívejme se, co o tom co souvislosti s Joe Bidenem píše Wikipedie:

Jako předseda zahraničního výboru amerického Senátu prohlásil 10. října 2002, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 Biden hlasoval pro válku v Iráku.^[110]

Pro jistotu opět screenshot.

Když už jsme u války v Iráku. Je to v podstatě jen pár hodin, co zemřela Madeleine Albrightová. Spoluarchitektka náletů NATO proti Srbsku. Nicméně v souvislosti s jejím úmrtím americký Newsweek připomenul už interview, kterou s ní vedla americká novinářka – Lesley Stahlová. Centrální otázka zpovídající i zpovídané je sice notoricky známa. Ale když to znovu připomenul v dnešních dnech Newsweek?! Pak to dostává úplně jiný akcent! Tohle Kosa prostě právě dnes, kdy se hovoří o válečných zločinech v souvislosti s Ukrajinou logicky přebere:

Watch: Madeleine Albright Saying Iraqi Kids‘ Deaths ‚Worth It‘ Resurfaces

Oznámení o úmrtí Madeleine Albrightové ve věku 84 let ve středu vedlo k přívalu poct a milých vzpomínek, ale na sociálních sítích se také objevila ostrá kritika v souvislosti s komentáři, které učinila v roce 1996 o smrti iráckých dětí Madeleine Albrightová první žena- ministryně zahraničí v historii Spojených států, učinila prohlášení během 60minutového rozhovoru. Novinářka Lesley Stahlová diskutovala s tehdejší velvyslankyní v OSN o tom, jak Irák trpěl sankcemi uvalenými na zemi po první válce v Perském zálivu .

„Slyšeli jsme, že /v důsledku sankcí -pozn.vlk/ zemřelo půl milionu [iráckých] dětí. To je více dětí, než zemřelo v Hirošimě,“ řekla Stahlová. „Stála ta cena za to?“

„Byla velmi těžká volba,“ odpověděla Albrightová, „ale myslím si, že ta cena za to stojí.“

Zopakuji to číslo – 500 000 dětí…… stálo to za to……

Jen dodávám, že když tohle píši, jdou současně hlavní zprávy na ČT. Lídři NATO se shodli na nutnosti vyšetřit válečné zločiny Ruska. Jsem pro. Nechť se vyšetří úplně všechny. I z předcházejících válek. Padni komu padni! Na tom přece stojí demokracie.

A ještě drobnost – umíte si představit, že by v Česku periodikum s pověstí a impactem Newsweeku uveřejnilo jako kvazinekrolog k Albrightové něco podobného? Respektive, že by mainstream uveřejnil vůbec někdy něco podobného? Můžeme si o Spojených státech myslet cokoliv, ale rozdíl mezi demokracií tam a tou parodií ve Fialalandu je nebetyčný!