Cenzura Internetu

Pobyt v Brixenu by dnes nikoho zřejmě neumlčel, metody na omezení Internetu ale existují a řada států je praktikuje. A jak si ukážeme, nemusí se zdaleka jednat jen o země jako je Írán nebo Čína.
Dnes existuje celá řada nástrojů pro to, aby někdo zabránil někomu jinému v šíření informací prostřednictvím Internetu. Pojďme se tedy podívat, jak různé země cenzurují Internet.

Blokování obsahu

Mezi hlavní způsoby cenzury patří blokování obsahu. Skrývá celou řadu aktivit, od blokování přístupu k vybrané doméně až nenápadné, ale o to nebezpečnější blokování klíčových slov a výsledků vyhledávání. Mnohdy není třeba výsledek ani skrývat. Stačí, když se ten nežádoucí zařadí až na konec dlouhého seznamu, co vyhledávač zobrazí.
Při blokování přístupu ke konkrétní doméně se činí zejména arabské státy. Například Spojené arabské emiráty takto blokují veškeré přístupy na izraelskou doménu .il.

Zakázané seznamy

Další státy (či organizace) zase sestavují seznamy konkrétních stránek (jejich URL) nebo služeb, na které obyvatelé nesmí přistupovat. Na těchto seznamech se mohou ocitnout nejen „politicky nekorektní“ stránky, ale i stránky s (především) dětskou pornografií, stránky nabízející nelegální software, videa nebo rasistický obsah.

Křehká hranice

A zde je již velmi tenká linka mezi svobodou a nesvobodou Internetu a k jakému obsahu by měl být přístup blokován. Existuje například britská organizace Internet Watch Foundation, od které seznamy „nevhodných stránek“ přebírá mnoho velkých poskytovatelů připojení. Ta před lety zablokovala přístup k internetové encyklopedii Wikipedia, na které byl umístěn obrázek s více než 20 let starým obalem heavymetalového alba Virgin Killer od německé kapely Scorpions, na němž figuruje fotka obnažené dívky.

Cenzura jako nástroj propagandy

Mnohem sofistikovanější je filtrování klíčových slov a přizpůsobování výsledků vyhledávání tomu, v jaké zemi se zrovna nacházíte, nebo nastavení toho, co byste měli vidět. Mezi státy praktikující filtrování klíčových slov patří Čína. Pokud v Číně zadáte do vyhledávače například spojení 1989 Náměstí Nebeského klidu, tak se neobjeví informace o masakru studentů, jejichž demonstrace byla potlačena ozbrojenými jednotkami, ale nevinné turistické informace bez jediné zmínky o událostech z roku 1989.
Výsledky vyhledávání však Google upravuje nejen v Číně, ale i v Německu, kde spolu s Twitterem nezobrazují informace s nacistickou tématikou. Snadno lze v době Internetu upravit i mapy – například ty, které říkají komu patří Krym.

Blokování celých služeb

Do blokování obsahu lze zařadit rovněž zákaz některých služeb (například zablokování YouTube či Twitteru v Turecku nebo technické znemožnění používání internetového volání ze sítě mobilního operátora, který tím tak přichází o část svých zisků.

Kontrola uživatelů a jejich pohybu Internetem

Mezi omezování svobodného Internetu patří i kontrola toho, k jakým stránkám na Internetu přistupujete, a shromažďování těchto údajů. V mnoha zemích (včetně České republiky) jsou tyto informace shromažďovány až půl roku, a to pro případné potřeby policie. Špehování uživatelů se zabývají i tajné služby, například americká NSA.
V některých jiných zemích zase není dovolen anonymní přístup k Wi-Fi. Díky těmto aktivitám tak už Internet dlouho není skutečně svobodný. Z tohoto pohledu se svobodně mohou cítit obyvatelé Kuby či Severní Koreje. Ti mají „pro jistotu“ přístup k Internetu zakázán úplně.

Postihování lidí

K cenzuře Internetu se nemusí využívat jen složité technologie, ale často stačí nástroj mnohem prostší, ale zato o to účinnější – zákonný zákaz a trestání těch, kteří se mu proviní. Víte například, že v Etiopii vám za používání aplikace Skype (nebo jiného Instant Messengeru) hrozí alespoň 15 let vězení? Ještě hůře dopadl v minulosti jeden novinář v Afghánistánu, kterému udělili trest smrti za to, že prostřednictvím Internetu distribuoval informace o právech žen. O aktuálních případech těch, kteří jsou postihováni za svobodné šíření informací na Internetu, pravidelně informuje například organizace Reportéři bez hranic.

Kdo podporuje svobodný Internet

O tom, ve kterých zemích je Internet nejméně a naopak nejvíce svobodný, se můžete dočíst například ve zprávě organizace Freedom House. Snadný obrázek o tom, kdo podle této organizace patří mezi největší cenzory a kdo naopak fandí a podporuje svobodný Internet, si můžete udělat z následujících výpisů:

Největší cenzoři

1. Severní Korea
2. Somálsko
3. Irán
4. Čína
5. Eritrea

Nejsvobodnější Internet

1. Estonsko
2. Grónsko
3. Canada
4. Německo
5. USA

Žebříček států vyplývá z údajů společnosti vpnMentor (2017). Česká republika je dle seznamu vpnMentor na 23. místě.

Naše vláda se hlásí k principům svobodného Internetu a ve strategii Digitální Česko 2.0 garantovala, že „Česká republika nebude blokovat komukoliv přístup k Internetu, případně přístup ke konkrétním internetovým stránkám nebo on-line službám.“
I přes tuto strategii se ale přeci jen jeden stín nad svobodou českého Internetu objevil. A to Zákon 186/2016 Sb. o hazadrních hrách. Ten umožní úředníkům ministerstva financí označovat internetové stránky za „nepovolený hazard“ a cenzurovat tak Internet. Přitom cenzurovat musí poskytovatelé internetového připojení, což pocítí hlavně koncoví uživatelé Internetu. A vynalézaví lidé vždy najdou cestu, jak blokování internetových stránek obejít.
Není-li vám budoucnost svobodného Internetu lhostejná, připojte se také k iniciativě Přichází cenzor!

* * *

Ke stažení:

Video (.mp4) 
Výukový materiál (.odt)
Výukový materiál (.pdf)

Doporučená videa Jak na Internet:

Nelegální obsah na Internetu
Otevřená data
Zákony na Internetu
Informace o obci, ve které žiji
Šifrování

Další zajímavé články a zdroje:

Nejsvobodnější je Internet v Estonsku. Česko je na 23. příčce, iROZHLAS.cz
Cenzura na Internetu, Wikipedie
Čína dál ořezává internet. Anonymně nesmíte nic, zakázáno je cokoliv, Technet.cz
Jak funguje cenzura na čínském internetu?, Patrik Kořenář (Fakta Vítězí)
Jak je na tom Česká republika se svobodou internetu a cenzurou? Přinášíme rozhovor s předním expertem v této oblasti, Jiří Filip (Letem světem Applem)
Jak funguje cenzura v Rusku aneb O vyhánění mladých podnikatelů, Tereza Soušková (Forum24)

Zdroj: Jak na internet