Úlet ministerstva Rakušana. Pochybujete, že Rusko zaútočí na Ukrajinu? Pak jste dezinformátor

Zdroj: Sputnik – rozhovor

Ministerstvo vnitra minulý týden představilo analýzu Dezinformační narativy k Ukrajině. Z té plyne, že pokud si například myslíte, že rozšiřování NATO na východ provokuje Rusko nebo vám kroky Západu občas přichází jako agresivní či nedej bože pochybujete, že Rusko zaútočí na Ukrajinu, tak byste měli dávat pozor na své dezinformační myšlenky.

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) ministerstva vnitra v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny připravilo přehled „dezinformačních a manipulativně-propagandistických narativech“. Za tímto účelem v období od 11. do 25. ledna proanalyzovalo 350 textů na vybraných účtech na Facebooku a na webech, které označuje za „kvazi-mediální“.

„Česká kvazi-mediální scéna, věrná Kremlu, legitimizuje kroky Ruska vůči Ukrajině. Používá k tomu klasické dezinformační a manipulativně-propagandistické narativy o hodném a mírumilovném Rusku a agresivním a rozpínavém NATO,“ uvádí CTHH na Twitteru.

Hlavní identifikované narativy vypadají následovně:

NATO/Západ je agresor/provokuje a Rusko se jen brání,

vláda ČR/čeští politici podporou Ukrajiny/USA zatahují zemi do války,

Ukrajina Rusko provokuje/připravuje útok na Donbas,

postoj Západu vůči situaci/Rusku není jednotný,

proč by Rusko na Ukrajinu útočilo, nic by tím nezískalo.

O tom, proč 30 let po listopadu vnitro poučuje lidi, co si mají myslet, Sputnik mluvil s publicistou a vysokoškolským pedagogem Petrem Žantovským.

le analýzy je jakýkoli názor shodující se s postojem Ruské federace a priori dezinformací, manipulací a propagandou. Proč 30 let po listopadu taková nesnášenlivost vůči odlišnému názoru?

Petr Žantovský: Propagandistická válka, která probíhá zhruba od událostí na Ukrajině roku 2014, má podle mého názoru dvojí příčinu. Je zřejmé, že „Majdan“ odstartoval snahu USA a NATO posunout hranice paktu na východ, bezprostředně k ruským hranicím. Není asi náhodou, že krvavé střety v Kyjevě nebyly nikdy přesvědčivě objasněny a nikdo nebyl pohnán k odpovědnosti. Amerika svou aktivitou v té době de facto zahájila likvidaci Ukrajiny jako relativně ekonomicky stabilní a bezpečné země. Dnes je to země rozdělená mezi několik oligarchů s obrovskými propastmi mezi hrstkou bohatnoucích a nekonečnými zástupy chudnoucích, navíc s občanskou válkou na Donbase. Je to dokonalé naplnění starého hesla Divide et impera (Rozděl a panuj). Jsou k tomu využívány různé historické sentimenty (Polsko, domácí ukrajinské postfašistické bojůvky typu Pravého sektoru atd.). Za viníka všeho je však označováno Rusko. Důvod je opět zřejmý. Ruská federace se od časů prezidenta Jelcina významně změnila, Vladimir Putin vrátil Rusům sebevědomí a hrdost, které jim dává pohled do historie země, která je důležitým pilířem východní části světa nebo přinejmenším Evropy. Po rozbití bipolárního světa si Západ zvykl na hegemonii v unipolárním systému, ale to nemůže nikdy dlouhodobě fungovat. Stejně jako člověk s jednou nohou. To je tedy důvod geopolitický.

A druhý je ekonomický. USA potřebují odříznout evropské země od spolupráce s RF a do uvolněných kapacit vložit svoje exportní zájmy. Proto je tolik křiku kolem plynovodu Nord Stream 2, proto je vzbuzována taková nenávist vůči Maďarsku, které se v této věci chová autonomně a v zájmu svých občanů, nikoli amerických korporátů.

Propaganda, o níž mluvíte ve vaší otázce, je klasickou snahou vnutit lidem ve střední Evropě pocit ohrožení ze strany RF. Oživují se zcela ahistoricky bubáci roku 1968, protiruská propaganda proniká veškerým veřejným životem – od vrcholné politiky přes média po všechny stupně školství. Agitační jednotky různých neziskovek jezdí už i do nejnižších tříd základních škol a poučují děti o nebezpečí ze strany RF. Jsou za to štědře placeny z veřejných zdrojů, lze to tedy chápat jako oficiální postoj české zahraniční politiky. Trvalá indoktrinace mladých vedla mj. k tomu, že mnoho prvovoličů pomohlo k vítězství dnešní pětikoalice v podzimních parlamentních volbách. Zatímco jak prezident Zeman, tak někdejší premiér Babiš se pokoušeli o vyvážený vztah směrem na východ, zejména v oblasti ekonomické, dnešní vláda je zcela závislá na západním, zejména americkém zájmovém diktátu. A pak to vede mj. k takovým koncům, že člen vládní strany Novotný staví pomníky nacistickým vlasovcům a nový ministr zahraničí Lipavský de facto zve sudetoněmecké spolky, aby sněmovaly na českém území. Něco před pár lety zcela nepředstavitelného. Očekávám, kdy v centru Prahy postaví pomník generálovi Pattonovi – vždyť přece naši vlast osvobodili Američané, není-liž pravda. Je to hořká nadsázka. Nebo spíš prognóza?

A masivnost této propagandy je podtržena její urputností až hysteričností. Ti, kdo ji provozují, jsou si totiž dobře vědomi, že nemají na své straně většinu. Čím víc takzvaně tlačí na pilu, tím větší odpor vyvolávají. V naší zemi jsme na podobné propagandistické manýry zvyklí z minulosti a vycvičili jsme si vůči nim značnou rezistenci. To však platí pro generaci, která pamatuje časy před rokem 1990. Setkávám se ve své práci s mnoha studenty, dvacetiletými, a bojím se, že to černobílé vidění světa, které je jim předkládáno, v nich často zapouští kořeny. Ono je totiž jednodušší a bezpracnější přijmout snadno pochopitelné hodnotové schéma, než pochybovat, hledat souvislosti, myslet v kontextech. I proto se velmi vážně mluví o tom, že se sníží náročnost na výuku žáků a studentů, omezí vzdělávání starší historie atd. Protože nevzdělaný člověk je snadno ovladatelný.

Analýza shrnuje hlavní identifikované narativy. Každý z nich doplněn odkazy na zprávy publikované v podle Ministerstva vnitra „kvazi-mediálních“ webech. Mezi těmito zprávy je například prohlášení vicepremiéra a ministra hospodářství Slovenska Richarda Sulíka, že „Rusové Krym stejně nevrátí” a protiruské sankce jen škodí, takže je třeba rozvíjet vztahy s Moskvou; prohlášení zástupce LLR, že Kyjev stahuje k linii dotyku Donbasu vojenskou techniku; komentář poslance SPD Jiřího Kobzy kritizující dodávky munice Ukrajině. Jak to můžeme chápat? Z pohledu ministerstva vnitra ne všechna vyjádření politiků mohou být zveřejněna? Nebo vnitro doporučuje zavedení autocenzury?

Vámi uvedené příklady svědčí o ledabylosti, s jakou ona „zpráva“ byla vyrobena. Jestliže pan Sulík řekl to, co řekl (o škodlivosti sankcí a nevratnosti Krymu), a zpráva to vydává za dezinformaci, dává si vlastní gól. Pan Sulík to totiž opravdu řekl. Připomíná to české přísloví „kdo chce psa bít, hůl si najde“. „Zpráva“ zřejmě předpokládá, že o ní nikdo nebude přemýšlet do hloubky. Jinak by přece nemohla mezi „narativy“ zařadit třeba ten o americké expanzivitě. Kdo trochu zná historii, vzpomene si na Tonkinský záliv, kde americké vojenské síly rozpoutaly vietnamskou válku a za záminku si vzaly neexistující severovietnamský útok 4. 8. 1964, který prostě nebyl, jak přiznaly odtajněné materiály NSA v roce 2005 a konec konců i bývalý americký prezident L. B. Johnson: nechal se slyšet, že „tam se střílelo jen na velryby“. Z novější historie se často právem zmiňuje neexistující držení zbraní hromadného ničení Irákem, což dalo záminku k americkému vpádu do Iráku v roce 2003 (protože prezident Bush ml. potřeboval vyhrát v dalších prezidentských volbách). Lze se právem obávat, aby nedošlo k nějaké nové vyfabrikované provokaci na východní Ukrajině. K nějakým novým Gliwicím. Pod prezidentem Bidenem se houpe křeslo, nutně se potřebuje ukázat jako triumfátor. A bez ohledu na to, jaké škody a oběti to přinese.

Podobně by se daly rozebrat i všechny další „narativy“ z onoho dokumentu MV. Jde jen o propagandistická hesla. A ano, máte pravdu, jejich smyslem určitě je dát úřední rámec cenzuře (co se nesmí publikovat) a autocenzuře (co mě čeká, když to poruším). Rovněž velmi stará metoda. Kdysi od toho byly instituce typu ČÚTI (Český úřad pro tisk a informace), dnes je to CTHH (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám). Název jiný, metodika stejná.

Na druhou stranu, pokud se ministerstvu vnitra nelíbí vyjádření vicepremiéra SR Richarda Sulíka, tak proč je dezinformátorem Sputnik, který jeho vyjádření zveřejnil, nikoliv Sulík sám?

Protože Sputnik je u nás vydáván jako hlavní „dezinformační“ médium jaksi an sich. Bez potřeby to nějak odargumentovat. Prostě je to takový čert na vratech. Trochu to připomíná ono – tuším Démokritovo – „O bozích říkejme, že jsou“. Na mnoha přednáškách a debatách jsem vždy zdůrazňoval, že Sputnik je oficiální médium RF, které přináší oficiální stanoviska RF a je důležité ho sledovat (stejně jako televizi RT), pokud chci vědět, co si Kreml myslí o tom či o tom. Nikde to nenajdu přesněji.

V analýze se uvádí, že Sputnik má výsadní postavení v segmentu informačního prostoru, který konsistentně podporuje kroky Ruska. Proč se ministerstvo vnitra nediví, že Voice of America ve svých jazykových mutacích důsledně podporuje kroky USA?

Ano, příklad VOA, ale také třeba Deutsche Welle či Radio Vaticana také často uvádím v tomto kontextu. Jsou to stejné „hlásné trouby“ oficiálních názorů dané země či instituce. V tom není vůči Sputniku žádný rozdíl. Ono žonglování se slovem dezinformace v souvislosti se Sputnikem může mít dvojí vysvětlení. Buď ti, co se takto vyjadřují, nevědí, jak se věci mají. Tomu ale nevěřím. Propaganda je docela náročná, hlavně psychologická disciplína. A s tím souvisí druhé vysvětlení: vyrábí se zde onen strašák, který má působit na psychiku příjemců, utvářet v jejich myslích nějaké nepochybné vzorce a hodnotové šablony. Sputnik je v tomto schématu prostě dezinformátor a nepřítel. Vyústění je jasné: vše, co od RF pochází, od ďábla pochází. Mráz přichází z Kremlu. Jenomže Zdeněk Mlynář to tehdy psal o Brežněvovi. Identifikace někdejšího SSSR s dnešní RF je záměrná lež.

(otázky kladl Alexej Saryčev)