Ukrajina: To je americká „finanční Barbarossa“ proti Rusku

Nevěřte ani slovo tzv. probíhajícím jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem o vyřešení „ukrajinské krize“. Z toho nic nebude, píše v článku na francouzském webu Agoravox Yves Maillard.

Ještě jedno obvinění proti posledně jmenované zemi z toho, že nechtěla hrát „diplomatickou hru“, a pro Ameriku argument, že toho mohla využít k tvrzení, že ospravedlní tvrdou ránu, jak to Amerika ví.

Ukrajina? Země neštěstí a bídy zmítaná stoletím hrozných muk: válkou 1914-18, bolševickou revolucí, občanskou válkou, otřesným stalinským represivním hladomorem, druhou světovou válkou, sovětskou totalitou… Jsme daleko od toho, co Marie Gagarinová napsala a popsala v knize „Blondýnky byly pšenice z Ukrajiny …“.

Američané se nestarají o Ukrajinu a ještě méně o Donbas. Vidí v této zemi jen ten absces, který tam záměrně vložili jako nástroj války, kterou hodlají vést proti Rusku, ať už je vede Putin nebo někdo jiný. Válka, skutečná válka se vším, co to znamená, za to, že spáchali v jejich očích neomluvitelný zločin, útok na dolar, boha dolaru, který vládne jednoznačně a bezdůvodně, ani ekonomický, ani politický, ani zvláště morální, na celé planetě dlouhou dobu, příliš dlouho.

Vyzbrojeni svou účastí při zničení nacistického Německa v roce 1945, svým vítězstvím nad Japonskem, svým KO Sovětskému svazu v roce 1991 a opírající se o vojenskou sílu s drtivou globální převahou, zaplavují sedmdesát pět let celý svět. neuvěřitelným množstvím dolarů, miliardami dolarů, biliony dolarů, desítky bilionů dolarů, více než 30.000 miliard dolarů dnes jen pro federální stát, které je nic nestojí, ale kterými všechno kupují, všechno znečišťují, korumpují všechno, drancují planetu.

Dolary tisknuté tiskařským lisem prakticky bez krytí jak to Jacques Rueff za časů generála de Gaulla velmi dobře odsuzoval a vedlo jej k přesvědčení, aby přijal opatření, která byla tehdy nezbytná k obraně zájmů Francie. Země, které nashromáždí velké množství dolarů na platbách za prodané zboží a služby poskytnuté Americe, se dříve nebo později stanou obětí frašky, protože si nakonec uvědomí, a to je nevyhnutelné, že tyto dluhy nejsou k ničemu. Držení dolarů v jakékoli formě, ať už jednotlivci, korporacemi nebo státy, není nic jiného než nárok vůči Americe. Teď v Americe není a nikdy nebude, co by se dalo prodávat nebo vyrábět, vyrovnat to, co druhá strana nazývá dluhem. Ale kvůli světovému, především vojenskému vedení Ameriky, se nikdo neodvažuje pohnout. Amerika prodaná do puntíku, kdyby to šlo, neumožnila by splácet svůj dluh, obrovský, monstrózní.

Těch několik zemí, které se v nedávné minulosti odvážily proti tomu vystoupit, jako je Irák Saddáma Husajna a Kaddáfího Libye, věřily, že jsou silné svými ropnými zdroji, na kterých doufali, že budou schopni vybudovat finanční nezávislost a měnu osvobozenou od dolaru, potkal tragický osud, který známe, právě proto, že se o to pokusili.

Co udělalo Rusko? Proč vůči němu vyvolala takovou nenávist Amerika? Protože za posledních patnáct let se krůček po krůčku zbavila většiny svých pohledávek v dolarech vůči Americe. Sto miliard dolarů, což se může zdát skromné vzhledem k výše zmíněným třiceti tisícům miliard, když víme, že země jako Čína drží tisíc nebo Japonsko tisíc tři sta. Pro Američany je to ale neúnosné narušení jejich dolarové citadely, která se nerozšíří do celého světa, pokud Rusko nebude „potrestáno“. Může totiž vést k totálnímu kolapsu dolaru, na kterém je založena nezasloužená prosperita Ameriky a imperialistická nadvláda nad světem.

V sázce není to, co se momentálně děje na Ukrajině, není to zjevně Ukrajina, o kterou se všichni bojí, a tím méně Donbas, o jehož existenci dodnes téměř nikdo nevěděl, ale věčnost amerického krále-dolaru, který se drží a existuje pouze díky drtivé americké vojenské převaze nad světem.

 
Útok na dolar, to, co Rusko udělalo, když získalo zpět to, co mu patřilo, je, co si Amerika myslí, že na něj útočí, smrtelně na něj útočí, protože je insolventní ze všech svých dluhů, a když ostatní věřitelské země světa také budou žádat okamžitě proplacení svých pohledávek, bude to finanční a morální porážka USA.

Amerika se chová jako tento nesolventní dlužník, tento násilník, který má, jak si myslí, pouze možnost zabít svého věřitele, který se domáhá svého dluhu, nebo toho, kdo odsuzuje, že je násilník. Amerika má jedinou odpověď, je to válka. Totální válka. To se děje. Jejím problémem je, že nemůže otevřeně vyhlásit válku Rusku.

Téměř každý den se najdou politici nebo američtí generálové, kteří volají po atomovém bombardování Ruska! Ve zjevném rozporu se vším, co bylo ve světě vybudováno v oblasti míru a bezpečnosti od konce druhé světové války, počínaje Organizací spojených národů. Je to otřesné! A nikdo to neodsuzuje. Na to si asi netroufnou. Dobře dimenzovaný, dobře stanovený ruský odstrašující systém jim to nedovolí. Není pochyb o tom, že Putin, zcela jistě schválený celým ruským lidem, by na americký atomový útok odpověděl úrovňovou atomovou reakcí, beze strachu z jakékoli „eskalace“.

Ani Amerika nechce kvůli Ukrajině v Evropě ztratit jediného vojáka, právě to připomněl Biden. Takže musí, museli, najít něco jiného, aby potrestali Rusko za to, že se zbavilo svých dolarů.
 
Existuje důkaz, pro ty, kteří o těchto zemích něco málo vědí, že Rusko a Ukrajina jsou země, kulturně, antropologicky, velmi blízké. Jsou tak blízko jako sever a jih Francie, stejně jako západní a východní Německo.

Američané cynicky vytvořili situaci, kterou doufají využít, tím, že vyprovokovali reakci Rusů, o níž se domnívají, že by ospravedlnila „trestnou“ akci, kterou hodlají uvalit na Rusko. Přestaňte jednat proti přirozenosti národů. Je to rozdělení Ukrajiny. Vyhnali režim, který sice nebyl vzorový, ale přesto byl demokraticky zvolen, aby jej nahradili nacionalistickým a fašistickým režimem, ekonomicky drženým na dosah ruky, poté, co vyplenili skrovný finanční majetek této chudé, téměř chudobou sužované země.
 
Změna režimu, která nevyhnutelně vyústila v povstání části obyvatelstva, která ji nepřijala a nevyhnutelně se obrátila na Rusko s žádostí o pomoc. Ruskojazyčný a rusofilský Donbas. Ten se dnes ve skutečnosti téměř oddělil. Moskva nyní svými rubly platí všechno: platy státních zaměstnanců, firem, důchodců. Ukrajinský stát tam už prakticky neexistuje. Žádná ekonomická aktivita nepřekračuje hranici mezi Ukrajinou a Donbasem. Dva hraniční přechody zůstávají otevřené pouze pro mezi-rodinné návštěvy, protože rodinné vazby mezi oběma částmi Ukrajiny jsou velmi silné, stejně jako mezi Ruskem a Ukrajinou jsou stále velmi silné.

Patrice Bravo, zdroj agoravox, překlad První zprávy