Největší koncentrace vojsk v Evropě od 2. světové války?

Obr. 1 (v titulku):

Kolové obrněné transportéry Stryker jednotek US Army brázdí každý rok státy střední a východní Evropy během téměř trvalých vojenských cvičení. Lidovky-ČTK

Pokud by si laskavý čtenář neměl čas přečíst tento článek
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ceka-putin-na-konec-olympiady-neverte-apokalyptickym-vizim/r~aa1cd0d487f011ec9ba00cc47ab5f122/ ,
stručně tedy shrnu, že v něm redaktor internetových novin „aktualne.cz“ pan Martin Novák mj. uvádí, že v blízkosti hranic Ukrajiny s Běloruskem, Ruskem a Krymem soustředilo Rusko na 130.000 vojáků. A že prý je to nejvyšší koncentrace vojsk v Evropě od 2. světové války.
No, nechtěl bych s panem Novákem mermomocí za každou cenu polemizovat, ale byl jsem za studené války na vojně a přes 45 let se zajímám o vojenství a některé kapitoly z nedávné vojenské historie…
A tak se mi z paměti vynořují už dosti zasunuté (a možná už je poněkud přibližné) informace…

Než se ale pustíme do úvah a počtů, tak je si tedy ale třeba uvědomit základní fakt, že USA považují za ruská vojska rozmístěná v té „blízkosti“ ukrajinských hranic všechna vojska do vzdálenosti až 400 km od těchto hranic (tedy zhruba do 2/3 vzdálenosti mezi Ukrajinou a Moskvou(!).

A teď se tedy zamysleme…
Pro ilustraci … nejmenší šířka území ČR je cca 150 km. Za socializmu měla naše armáda (ČSLA) cca 200.000 vojáků ve zbrani (a cca 1 milion osob víceméně vycvičených záloh). Z toho cca 170.000 vojáků bylo v rámci Západního vojenského okruhu rozmístěno v českých zemích (až po slovenské Záhorí včetně). Ale k tomu je třeba připočíst Pohraniční stráž ČSSR (18.000 osob), vojska ministerstva vnitra (3.200 osob) a střední skupinu sovětských vojsk (85.000 osob) rozmístěnou v severním pásu ČSSR zhruba od Ústí nad Labem po Nový Jičín. Všechna tato vojska se nacházela ve vzdálenosti do 300 km od hranice SRN. V NDR byla koncentrace vojsk podobná, ba pravděpodobně ještě vyšší.

A teď se podívejme do mapy, jak dlouhá byla hranice ČSSR a SRN a jak je dlouhá jižní hranice Běloruska, východní hranice Ukrajiny a pobřeží Krymu.
Obr. 2:

Délky hranic ČSSR/SRN v roce 1989, Polska/Běloruska/Ukrajiny a Ukrajiny/Běloruska/Ruska. mapy.cz/IR

Na první pohled musí být každému zřejmé, že jsou tu v délce těch hranic markantní rozdíly…
Hranice ČSSR/SRN neměla (po určitém „zarovnání“ jejích „kliček“ hraničních hřebenů, parcel a potoků) ani 300 km a v její blízkosti (dle těch amerických měřítek) se nacházelo cca 276.200 vojáků (tedy Západní vojenský okruh ČSLA, střední skupina sovětských vojsk plus vojska MV a pohraniční stráž; lidové milice ani neuvažuju). Tj. cca 920 vojáků na 1 km hranice(!). Délka jižní hranice Běloruska, východní hranice Ukrajiny a severní hranice a západního pobřeží Krymu je (opět po jistém „zarovnání“) cca 2.500 km. V „blízkosti“ této hranice (tedy do hloubky 400 km od ní) je prý rozmístěno na 130.000 ruských vojáků a Bělorusko mělo v r. 2016 asi 65.000 vojáků a od té doby začalo budovat i vojska teritoriální obrany (tj. domobranu). Pro jednoduchost tedy počítejme, že by Bělorusko mohlo mít dnes k dispozici nejméně cca 70.000 bojovníků. To pak tedy znamená, že má Rusko + Bělorusko v tomto prostoru cca 200.000 vojáků, což je při té uvažované délce potenciálně „horké“ hranice asi kolem 80 vojáků na km hranice(!!). To znamená, že v porovnání s dnešní koncentrací ruských/běloruských vojsk „poblíž“ ukrajinské hranice byla na západní hranici ČSSR před rokem 1990 koncentrace vojsk zhruba 11,5x vyšší(!!!).

Obr. 3:

Na přelomu ledna a února posílily ruské letectvo v Kaliningradské oblasti 4 (slovy: čtyři) nejmodernější víceúčelové letouny Su-30SM2 právě dodané Letectvu Baltského loďstva. NSK Planes

I kdybychom tedy počítali s tím, že zbraňové systémy jsou dnes 2x efektivnější než v roce 1990 a mají (hypoteticky) 2x větší dosah a že by k jejich obsluze a k dosažení stejné efektivity bojové činnosti byla potřeba polovina vojáků ve srovnání s rokem 1990, tak by byla koncentrace vojsk na předmětné hranici stále minimálně 5,5x nižší, než v blízkosti hranic ČSSR/SRN v roce 1990(!!!), a to ještě jsou dnes ta ruská a běloruská vojska „v blízkosti hranic“ Ukrajiny dislokovaná do vzdálenosti od hranice více než o 100 km větší, než vojska v ČSSR roku 1990, takže do těchto vojsk rozmístěných „v blízkosti“ ukrajinských hranic musíme skutečně započítat prakticky i celé ty běloruské ozbrojené síly…

Mimochodem, jen samotné Polsko mělo v roce 2016 ve zbrani 114.876 vojáků a počty polské armády každoročně stoupají. V současnosti by mělo mít Polsko k dispozici (hypoteticky a dle plánu z roku 2017) navíc také až 35.000 osob národní domobrany, takže by nyní mohlo mít k dispozici možná až 150.000 bojovníků. Z toho nejméně 2/3 se dle těch amerických měřítek nacházejí „poblíž“ běloruské a ukrajinské hranice. A vzhledem k tomu, že koncentrace jednotek polských ozbrojených sil se směrem na východ zvyšuje, tak můžeme uvažovat i o 3/4 polských ozbrojených sil „poblíž“ té zmíněné hranice, tedy – řekněme – 112.500 bojovníků. Je-li hranice Polska s Běloruskem a Ukrajinou dlouhá (opět po jistém „zarovnání“) cca 600 km, znamenalo by to, že jen polská armáda má takto cca 187 vojáků na 1 km této hranice. Tj. cca 2,3x více bojovníků na 1 km hranice, než má v pojednávaném prostoru Bělorusko a Rusko dohromady.

No a k té polské armádě si pak ještě připočtěme celou ukrajinskou armádu (255.000 vojáků v r. 2021), ukrajinské dobrovolnické prapory, právě budovanou domobranu a britská a americká vojska. Nikoli ovšem ta, která jsou v prostoru od Pobaltí po Černé moře na již existujících stálých základnách, či ta, která tam „rotují“ na víceméně trvalých cvičeních, ale ta vojska USA (ev. Británie), pro která se od Baltu po to Černé moře již řadu let budují předsunuté sklady výzbroje, munice a materiálu…

Na základě zkušeností ze 2. světové války se ustálilo pravidlo, že má-li být útočná operace/ofenzíva úspěšná, musí  počty vojsk a techniky útočící strany převyšovat počty obránců a jejich techniky nejméně 2x až 3x.

 No, při pohledu na výše uvedené výsledky (spíše odhadů, než) výpočtů tedy nevím nevím, kdo tady v té Východní Evropě koho vlastně ohrožuje…(?!?).

A jak je to tedy s tou „největší koncentrací vojsk od 2. sv.v.“ dle pana Martina Nováka? Myslím, že optimista a člověk navýsost tolerantní by jej politoval a pomyslel si něco o dost základních neznalostech. Pokud by se ovšem toho jeho článku a jeho možných dopadů na společnost chopili pověstní američtí právníci, tak mám obavu, že by pana Martina Nováka i deník „aktualne.cz“ snadno a rychle usvědčili z šíření dezinformací a možná i z naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy…(!!!).

Prameny:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ceka-putin-na-konec-olympiady-neverte-apokalyptickym-vizim/r~aa1cd0d487f011ec9ba00cc47ab5f122/

http://www.csla.cz/armada/druhyvojsk/csla.htm

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_skupina_vojsk

https://www.valka.cz/Vojska-ministerstva-vnitra-Vojska-MV-t86807

https://www.scramble.nl/military-news/first-su-30sm2-fighters-delivered-to-the-russian-navy

https://www.lidovky.cz/svet/polaci-zalozili-domobranu-boji-se-ruska-prvni-brigady-budou-na-vychodnich-hranicich.A170106_172531_ln_zahranici_fas