Inter arma, silent…

Respektive nemlčí, ale je umlčen. Protože podle subjektivního názoru kohosi anonymního šíří dezinformace o válce. Což podle stejného názoru škodí společnosti. Protože když dezinformace kromě státem ovládaných či spolupracujících zdrojů šíří někdo jiný, významně narušuje její jednotu. Což jí velice škodí i v dobách míru či dobách míru podobným, jako jsou západní neútočné neagresivní války vedené zpravidla v rozporu s mezinárodním právem za výhradně bohulibým účelem proti územní celistvosti a suverenitě států, které se Západem netroubí, natož v době pošlapání mezinárodního práva odpornou ruskou nevyprovokovanou agresí proti územní celistvosti a suverenitě Ukrajiny. Světového etalonu číslo jedna v provozování rozumné mezinárodní diplomacie, mírovém soužití se sousedy a respektování práv etnických menšin.

25. února zveřejnila všechna média s větší či menší ideologickou UHO omáčkou zhruba tuto informaci:

Po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo internetové sdružení CZ.NIC osm dezinformačních webů.

První, co stále ještě normálního člověka asi napadne, když si to přečte: Ty vole, co to je? „Na základě doporučení?“ Weby už se blokují ne na základě zákona nebo rozsudku soudu, ale doporučení vlády nebo nějakýho anonymního tajnýho vocasa? Co prostě dá jak Caligula v aréně palec dolů a fertig? Protože se mu nelíbí, co píše Protiproud?

Pravda a láska asi fakt konečně zvítězila. Už zjevně není třeba zkoumat a hlavně dokazovat, zda a jak byl porušen zákon, není třeba rozsudku soudu. Teď stačí jen doporučení. Strana, vláda či vojenská kontrarozvědka doporučí a váš web zmlkne. A vaše ústavní práva s ním. Takhle jednoduchý to u nás teď je. Ne v Rusku, ne v Číně, tady u nás. Na Západě.

A aby to bylo jó echt, tak současně s informací o umlčení českých webů na „doporučení“ vlády znějícím z obrazovky na liště ČT čtu, že ruská vláda cenzuruje v médiích slova útok, válka a agrese…

Další věcí, která nás doma děsí a která by asi měla nyní hlasitě rezonovat médii, ale nerezonuje, je ta, že nestátnímu soukromému subjektu prostě někdo doporučí, aby někoho vypnul a ten poslušně sklapne kufry a vypne ho. S komentářem, že vypnutý to přece může dát k soudu a pokud vyhraje, oni ho potom zase hned zapnou. Ty vole, co to je? Ta všude kolem hluboce zažraná servilita a ochota spolupracovat se státem na jakékoliv prasečině mi způsobuje chronickou neurózu.

Buzerujte s námi neočkovaný! Ano, hned to bude. Vypněte dezinformátory! Ano, vypínáme. Co bude příště? Žeňte je do vagonů? Ty vole, Orwell 1984 nepsal jako návod.

A je úplně putna, kolik hnoje případně některé vypnuté weby obsahovaly. Cituji z Listiny základních práv a svobod:

Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.

Není tam nic o tom, že tyto názory se musí každému líbit, musí být většinové, konformní, prozápadní, proukrajinské nebo dokonce, že nesmí vyplývat z nedostatečnosti ducha či vzdělání. I blbec či dokonce obdivovatel Ruska má právo na názor. A pokud tím názorem neporušuje konkrétní zákon, může ho dle základních principů svobodné společnosti veřejně šířit do alelujá.

A, ano v Listině se dále píše, že toto právo lze omezit. Ale pouze zákonem a pouze ve vyjmenovaných případech. O doporučení se tam nepíše zase nic. Ani CZ.NIC. Zaznamenal jsem v této souvislosti něco o bezpečnosti státu. Dost dobře netuším, jak mohly nekonformní, šokující či jen dementní názory na válku na Ukrajině ohrozit bezpečnost České republiky, která notabene s nikým ve válce není.

Rád bych taky upozornil, že dezinformace jsou součástí války. Nelze se jim vyhnout ani když je nešíříte záměrně, protože všechny strany konfliktu je produkují cíleně. První, kdo v každé válce umírá, je pravda. Příkladně, je tohle dezinformace nebo informace? DVTV zveřejnila rozhovor s nějakou vybranou mluvící hlavou, která v souladu s přijatým „narativem“ prohlásila, že mediálně notoricky známý čímsi zasažený kyjevský panelák trefili Rusové a navíc schválně.

Ten samozřejmý předpoklad, že každý příjemce této informace má nutně v hlavě nasráno, mne nikdy nepřestane udivovat. Jak může ve fázi stále probíhajících bojů, kdy fakta nejsou známa, mluvící hlava vědět, kdo ten panelák trefil? Je snad nadaná jasnovidectvím? Byla snad přímo u toho a viděla dopadnout raketu podepsanou Putinem? Vyšetřovala to snad nějaká nezávislá komise? Ne, mluvící hlavě zjevně stačí prohlášení Ukrajinců, že to byli Rusáci. Inu, já být Ukrajinec, taky budu přísahat, že barák trefil Rus. I kdybych ho trefil já. Udělat z protivníka mnohem větší prase než jsem já je vždy velice důležité a v digitální době i velice snadné.

K velké problematičnosti žonglování s pojmem dezinformace tu mám další příklad. Pravidelně a dlouho slýcháme z „informačních“ médií, že v roce 2008 Rusko napadlo nevinnou Gruzii. Což není pravda, válku prokazatelně rozpoutala Gruzie v jejímž čele stál magor, jak v roce 2009 zjistila a zveřejnila i expertní komise Evropské unie. Otázka tedy zní, proč o tom česká média prohlašující se za futrál objektivity stále lžou. Pravděpodobně proto, že účel světí prostředky. Je to přece pro dobrou věc.

A to nejlepší na závěr. Kdo se u ruské ambasády místo ukrajinské vlajky zabalí do ruské nebo si dá do profilovky Putina, může dostat až rok. Za veřejnou podporu agrese. Aha. Jsem nevěděl, že je podpora agrese trestná. Když tady posledních dvacet let vlády, politici, novináři a spoluobčané mdlého rozumu veřejně podporují jednu vojenskou agresi za druhou.

LU LINA, zdroj: Non serviam