Historka o ruském vpádu na Ukrajinu má jediný cíl. Poslanec Bašta odkrývá zákulisí plynových kšeftů

Na snímku jedna z lodí přepravující americký zkapalněný plyn. Po vyřazení ruského zemního plynu z evropského trhu, by tomu americkému nic nestálo v cestě. Cenově s ruským plynem ten americký ale nemůže soutěžit. A o to jde. Šáhnout nám ještě hlouběji do kapes.

Proto považuje za velmi pravděpodobné, že někdy v době konání ZOH v Pekingu dojde na východě Ukrajiny k něčemu podobnému jako v den zahájení LOH v Pekingu 8. 8. 2008, tedy k takovému útoku na Donbas, který přinutí Ruskou federaci zasáhnout jako tenkrát. „V dobrovolnických jednotkách na obou stranách frontové linie je pro takový scénář nadkritické množství magorů,“ doplnil.

P.L.: Už měsíce slýcháme, že Putin připravuje invazi na Ukrajinu. Jaký by to ovšem dávalo smysl z vojenského hlediska?

Z vojenského hlediska to samozřejmě žádný smysl nedává. Na rozdíl od Krymu, který byl pro Ruskou federaci životně důležitý kvůli černomořské flotile a své strategické poloze, politicky a ekonomicky rozvrácená Ukrajina lákavou kořistí opravdu není. Pokud by však došlo k útoku na obě povstalecké republiky v Donbasu, prezident Putin by musel zasáhnout kvůli vnitropolitickým důvodům. Obě „lidové“ republiky silně podporuje Komunistická strana RF. Ta v posledních volbách do Státní dumy výrazně posílila.

P.L.: Rusko chce záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a také aby vojenské operace NATO v Evropě se omezily na úroveň roku 1997. Co reálně z toho může získat?

Zatím nejsou známy texty odpovědí Spojených států a NATO, ale z dosud publikovaných náznaků vyplývá, že asi dojde k základní domluvě v oblastech, které jsou strategicky důležité. Tedy vše o jaderných zbraních, bude se zase jednat o smlouvách, které byly nedávno vypovězeny, o nouzové komunikaci. V politické rovině USA neustoupí od toho, že Gruzie a Ukrajina mají právo usilovat o vstup do NATO. Nicméně současný trend budování vojenských základen Aliance (čti USA) v zemích jako Slovensko, Maďarsko a Polsko (?) možná nasvědčuje opuštění těch v Rumunsku a Bulharsku.

P.L.: Německu je vyčítáno, že zdržuje dodávky zbraní na Ukrajinu, za což je některými horlivými obránci Ukrajiny kritizováno. Jak toto vidíte?

Již jsem o tom mluvil na Primě CNN – dodávky zbraní na Ukrajinu rozdělily členské státy Severoatlantické aliance na anglosaské (USA, Kanada a Velká Británie), které jsou od možného konfliktu daleko a evropské (Německo, Francie a další). Anglosasové jsou radikální a cpou na Ukrajinu zbraně a munici pod tlakem, Evropané jsou zdrženliví a dávají přednost dodávkám humanitárního charakteru (polní nemocnice, neprůstřelné vesty, přilby). Naše vláda přes chabé znalosti angličtiny se chová jako by byla anglosaská.

P.L.: Jak nahlížet na naše zapojení, kdy tam posíláme munici do samohybných houfnic? Co si myslet o tom, co předvádí naše politická reprezentace a diplomacie?

Naše vláda se snaží o to, aby se její zahraniční a vojenské angažování nedalo odlišit od ukrajinského. Již se nám tu vytvořila strana války. Bohužel, už nejenom ve válečnické rétorice. Poněkud přeceňují možnosti a schopnosti české armády a podceňují možnou ruskou odvetu.

(text celého rozhovoru najdete zde na Parlamentních listech)