Muchtar Abljazov, kazašský opoziční vůdce podle vlastního prohlášení koordinuje protesty v Kazachstánu z Francie

První zprávy, Strana, Wikipedia, na snímku defraudant a gangster Muchtar Abljazov v době procesu ve Francii

Ukrajina se v poslední době stala útočištěm nejrůznějších revolucionářů z bývalého SSSR. Od Gruzínce Michaila Saakašviliho po běloruské „zmagary“, kteří po „Belomajdanu“ dorazili do Kyjeva a již zde získávají západní granty.

Nyní, jak se ukázalo, se kazašští bojovníci proti režimu zaregistrovali i na Ukrajině. Pravda, ten samý Abljazov je současně na ukrajinském seznamu hledaných za zpronevěru miliard dolarů.

Jak skončí Majdan v Kazachstánu?

Kdo je Muchtar Abljazov?

Je velkým kazašským podnikatelem, vlastníkem Astana-Holding, se zájmem o obilí, cukr, automobily, bankovnictví a mediální obchod. Od roku 1997 začal pracovat pro stát – nejprve ve státní energetické společnosti a poté jako ministr energetiky a obchodu Kazachstánu.

Význam této pozice lze jen stěží přeceňovat – Abljazov měl na starosti celý ropný a plynárenský průmysl země. Mimochodem, sám bývalý ministr se zasloužil o „plánování zavedení tržních principů pro tvorbu tarifů“, jak uvádí jeho politického hnutí.

V praxi to znamenalo zvýšení tarifů, které pak úřady uměle omezovaly. Nazarbajev mu nedovolil zvýšení cen a Abljazov za to označil prezidenta za nepřítele reforem.

Je to paradox, ale právě kvůli zvýšení sazeb plynu dnes v Kazachstánu propukají násilné protesty. Což „člověk z trhu“ Abljazov aktivně podporuje.

V roce 1999 po hádce s prezidentem Nazarbajevem rezignoval. A v roce 2001 založil opoziční hnutí „Demokratická volba Kazachstánu“, jehož součástí byli i někteří představitelé současné vlády.

Kritizovali „stranickou nomenklaturu“ Nursultana Nazarbajeva a stavěli se jako „mladí progresivní politici“.

Brzy však začali ztrácet svá místa a proti Abljazovovi bylo zahájeno trestní řízení za zpronevěru finančních prostředků a vytvoření zločinecké skupiny. V roce 2002 dostal šest let vězení, ale o rok později byl pod tlakem Západu propuštěn.

Za bývalého ministra se tehdy postavilo ministerstvo zahraničí USA a Evropský parlament. To znamená, že na Západě byl vnímán jako „reformátor“ a alternativa k současnému kazašskému vedení.

Po propuštění odešel žít do Moskvy, odkud podle vlastního přiznání financoval kazašskou opozici.

Ale v roce 2005 se jeho kariéra v Kazachstánu znovu rozjela. Vedl největší soukromou banku BTA. A v roce 2009 již ovládal 75 % jejích akcií.

Stalo se to za zvláštních okolností. Předchozí šéf finanční instituce Jeržan Tatišev zemřel na lovu, po kterém Abljazov získal pozici.

V roce 2017 podnikatel Muratchan Tokmadi řekl, že Tatišev byl zabit na příkaz Abljazova. A o rok později byl za to bývalý ministr odsouzen na doživotí. Souběžně s tím byl v témže roce odsouzen za finanční podvod .

Pravda, verdikt padl v nepřítomnosti. V té době byl bankéř již osm let v exilu kvůli dalším kriminálním případům souvisejícím s hospodářskou kriminalitou. Všechna obvinění proti úřadům a trestní řízení proti sobě označuje za vykonstruované z politických důvodů.

V roce 2010 opustil Kazachstán a o rok později získal politický azyl ve Spojeném království. V té době už byla jeho banka znárodněna.

Později ve Francii byl Abljazov zadržen Interpolem, který ho hledal na návrh Kazachstánu. V roce 2016 ho však soud v Paříži odmítl vydat do vlasti.

Od té doby je Abljazov považován za hlavního opozičníka v Kazachstánu, i když tuto činnost koordinuje z Francie.

V roce 2018 zahájila kyjevská prokuratura trestní řízení proti Kazachu Kennethovi Alibekovi za praní špinavých peněz prostřednictvím ukrajinské farmaceutické společnosti Maxwell, která patřila Alibek a sídlila v Borispolu.

Firma byla použita jako zástěrka pro Abljazovovy machinace, uvedlo ukrajinské vyšetřování. Od roku 2009 na tom pracovali v Kyjevě. Podezření kazašského opozičního vůdce na Ukrajině bylo vzneseno v roce 2017. V témže roce dostal v Kazachstánu rozsudek v nepřítomnosti v této kauze (a podle něj byl zařazen na seznam hledaných Interpolem).

Tento příběh byl tehdy nazýván jedním z největších podvodných schémat. Společně jej vyšetřovali policisté z Kazachstánu, Ruska a Ukrajiny. Šlo o to, že vlastník BTA-Bank vypral 7,5 miliardy dolarů v Kazachstánu a dalších 2,5 miliardy dolarů na Ukrajině a v Ruské federaci.

Schéma zahrnovalo více než tisíc speciálně vytvořených fiktivních společností po celém světě.

Po oznámení podezření v nepřítomnosti se ukrajinská generální prokuratura obrátila na Francii s žádostí o vydání Abljazova, ale tato žádost zůstala zatím bez odezvy.

Ukazuje se, že během svého pobytu v Británii a Francii strávil Abljazov nějaký čas ve vězení.

„Anglické soudy shledaly Abljazova podvodníkem, nařídily BTA Bank vrátit 4,3 miliardy dolarů a odsoudily ho k 22 měsícům vězení. Ve vězení čeká na vydání na Ukrajinu nebo do Ruska,” uvedli ukrajinští právníci.

Nyní je opozičník, který tvrdí, že koordinuje protesty v Kazachstánu a je aktivně citován ukrajinskými a západními médii, oficiálně na ukrajinském seznamu hledaných podle článku 191 – „Zpronevěra nebo zabavení majetku za zneužití úřadu“. Hrozí mu 7 až 12 let.

Do kriminálních případů týkajících se praní špinavých peněz byla zapojena i Ukrajinka Olena Tiščenko. Pracovala jako právník pro Muchtara Abljazova. V září 2013 ji Tverský soud v Moskvě vzal do vazby.

Tiščenková měla ukrajinské občanství, ale zároveň měla také povolení k pobytu v Británii. Ukrajinka byla obviněna z řízení legalizace 3,3 miliardy dolarů, nelegálně vyvezených z Kazachstánu do Ruska. K jejímu zatčení došlo jen o pár dní později, kdy byl ve Francii na žádost Interpolu zadržen sám Abljazov.

Zajímavé je, že po Majdanu se Elena Tiščenková stala vedoucí oddělení vymáhání majetku Ministerstva vnitra Ukrajiny. V září 2015 ale rezignovala. K rezignaci došlo po skandálu. Lidový náměstek Leščenko předložil GPU žádost o Tiščenkové minulosti. Tvrdil, že byla devět let ve státní službě jako zaměstnankyně sekretariátu Výboru Nejvyšší rady pro boj s korupcí a boj s ní. A paralelně v této době pracovala pro Muchtara Abljazova v zahraničí.