Kdo a komu „prohrál“ Kazachstán?

Dobrá, prozkoumejme tedy důsledky výše uvedeného.

Pokud to Rusové věděli, proč neudělali vůbec nic, aby zabránili tomu, co se právě stalo?

Zde je třeba se nejprve vrátit k tomu, co se nedávno stalo v Bělorusku.

Prezident Lukašenko vedl v podstatě stejnou zahraniční politiku jako prezident Tokajev: něco, čemu se říká „multivektorová“ zahraniční politika, kterou bych shrnul takto: čerpat veškerou pomoc a peníze z Ruska a zároveň potlačovat proruské síly uvnitř vlastní země a snažit se ukázat anglosionistickému impériu, že se dáme koupit, samozřejmě jen za správnou cenu (to samé teď dělá Vučič v Srbsku). Nyní si připomeňme, co se stalo v Bělorusku.

Impérium a jeho vazalské státy v EU se pokusily svrhnout Lukašenka, který neměl jinou možnost než se obrátit na Rusko, aby mu pomohlo a přežilo. Rusko samozřejmě vyhovělo, ale pouze výměnou za Lukašenkovo „slušné chování“ a komplexní opuštění jeho „vícevektorové“ zahraniční politiky. Lukašenko zvítězil, opozice byla potlačena a Rusko a Bělorusko již podnikly další významné kroky ke své integraci.

Vím, že se najdou tací, kteří rádi obviňují Putina (osobně), že „ukázal slabost“, „nechal USA a NATO vyhodit do povětří země na ruské periferii“ atd. atd. atd. Těm, kteří jsou tomu nakloněni, položím jednoduchou otázku: srovnejte Bělorusko před povstáním a po něm. Konkrétně, bylo z ruského pohledu výhodnější vícevektorové Bělorusko než dnešní plně vyrovnané Bělorusko, nebo ne? Odpověď je, jak tvrdím, naprosto zřejmá.

Nyní se podívejme na Kazachstán. Potenciálně je to pro Rusko mnohem nebezpečnější země než Bělorusko: má obrovskou hranici (7 600 km, otevřenou a nechráněnou, protože Kazachstán je členem Euroasijského hospodářského společenství!), silné panturecké podzemí (podporované Tureckem), stejně silné takfírské podzemí (podporované různými nestátními, a dokonce i státními subjekty v regionu), etnické napětí mezi Kazachy a ruskou menšinou a velmi důležité bezpečnostní vazby na Rusko. Ovládnutí Běloruska impériem by bylo skutečně velmi špatné, ale ovládnutí Kazachstánu impériem by bylo ještě mnohem horší.

Přímým (a podle mého názoru předvídatelným) důsledkem povstání je, že Tokajev nyní ví, že jeho osud závisí na Rusku, stejně jako Lukašenko ví. Je to pro Kreml špatný nebo dobrý výsledek?

Přihodím sem další jméno: Pašiniana, který byl známým rusofobem až do doby, kdy ho napadli Ázerbájdžánci, a pak mu nezbylo nic jiného, než se obrátit na Rusko, aby mu pomohlo a upřímně řečeno, aby přežil. To platí i o Erdoganovi, ale to je nevděčný SOB, kterému se nedá věřit nikdy, ani v drobných záležitostech.

Vzpomínáte si na všechny ty hlupáky, kteří vykřikovali urbi et orbi, že CSTO je k ničemu, že Rusové nechali Ázerbájdžánce, aby se vyřádili na Arménii, a nemohli s tím nic dělat? Jakmile se Rusko zapojilo, válka ustala a „neporazitelní“ Bajraktáři přestali létat. Je to pro Rusko dobrý, nebo špatný výsledek?

A nyní, ó sladká ironie, je tentýž Pašinjan formálním šéfem CSTO (ve skutečnosti spíše Stoltenberg, oficiální mluvčí bez skutečných pravomocí) a musel „nařídit“ (ve skutečnosti oznámit) operaci CSTO v Kazachstánu.

Takže tu máme Lukašenka, Pašinjana a nyní Tokajeva, všechny bývalé vícevektorové politiky, kteří prosí Rusko o pomoc a tuto pomoc dostávají, ale za zjevnou politickou cenu, že se vzdávají své dřívější vícevektorové politiky.

Nevím, jak vy, ale pro mě je to triumf Ruska: bez jakéhokoli vojenského zásahu nebo „invaze“ (čímž se po nocích straší infantilní diváci televize na Západě) Putin „zlomil“ tři notorické multivektoristy a přiměl je, aby byli pro Rusko milými, loajálními a velmi vděčnými (!) partnery. Mimochodem, Rusko má také velmi hluboký „průnik“ do všech ostatních „stanů“, jejichž vůdci nejsou hloupí a kteří na rozdíl od západních novinářů a „expertů“ všichni čtou nápis na zdi. Dopad toho, co se právě odehrálo v Kazachstánu, se odrazí v celé střední Asii.

Cílem těchto sil je tedy:

• Uvolnit kazašské bezpečnostní a vojenské síly k potlačení povstání (což se jim daří).
• Vyslat kazašským bezpečnostním složkám politický vzkaz: kryjeme vám záda, žádné starosti, dělejte svou práci.
• Vyslat povstalcům politický vzkaz: buď složíte zbraně, utečete do zahraničí, nebo zemřete (což Putin nařídil v Čečensku i v Sýrii, takže to vůbec nejsou plané hrozby).
• Vyslat politický vzkaz USA a Turecku: Tokajev je teď náš člověk, ztratili jste jeho i tuto zemi!
• Vyslat politické poselství celé Střední Asii a Kavkazu: pokud vám Rusko kryje záda, zůstanete u moci, i když se vás idioti ze CIA, NED atd. pokusí barevně zrevolucionovat.
• Další vzkaz lidem jako Erdogan nebo Vučič – všechna ta multivektorovost pro vás skončí velmi špatně, používejte hlavu, než bude pozdě (pro vás, ne pro nás – nám je dobře tak jako tak!).

Někteří naznačují, že načasování povstání v Kazachstánu bylo jakýmsi pokusem USA/NATO „zranit“ Rusko v jeho „slabém podbřišku“ a ukázat mu, že musí ustoupit od svého ultimáta Západu (jednání mají začít zítra, v atmosféře všeobecného pesimismu – článek byl napsán a zveřejněn 9.1.2022 – pozn. red. N.R. – vd-). No, nemám žádné informace z Langley ani z Monsu, ale pokud to byl plán USA, pak celý tento projekt nejenže zkrachoval, ale opravdu velmi špatně dopadl.

Vzpomeňte si, že PSYOP narativ byl, že Putin je buď hloupý, nebo slabý, nebo zaprodaný Západu, ale když se podíváme na „před a po“, vidíme, že zatímco Západ „téměř“ (nebo si to alespoň myslí) „dostal“ Bělorusko, Arménii, Ázerbájdžán a nyní Kazachstán, skutečnost je taková, že ve všech případech se zdá, že narcističtí megalomani, kteří řídí Západ, sebevědomě vpadli do pečlivě nastražené ruské pasti, která impériu zdaleka nedala kontrolu nad zeměmi, které „téměř“ získalo, ale způsobila, že je v dohledné budoucnosti ztratilo.

Dovedete si představit, jakou míru bezmocného vzteku a frustrace zažívají Langley a Mons, když sledují takové záběry?!

Když už jsme u těch závěrů: co říkáte na všechny ty, kteří nadávali na to, že CSTO je bezzubou rádoby kopií NATO, která nic nedokáže? Připadá vám i teď tak bezzubá?

Západ chtěl z Kazachstánu udělat „ruský Afghánistán“ (mimochodem, stejný plán měl i s Ukrajinou). Turecko chtělo z Kazachstánu udělat vazalský stát řízený Tureckem. Takfírové chtěli z Kazachstánu udělat jakýsi emirát.

Jak podle vás hodnotíte účinnost smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která by mohla všechny tyto plány zmařit jen s pomocí brigády a během několika dní?

Ještě jedna věc: Kazachstán a Sýrie mají ještě něco společného: kolem Asada se pohybovalo hodně agentů CIA/MI6/Mossadu/atd., což je zcela zřejmé z počtu vysokých syrských představitelů, kteří povstání podporovali nebo dokonce vedli. Většina z nich později uprchla na Západ, někteří byli zabiti. Podstatné však je, že „jablko“ mocenské struktury v Sýrii bylo značně shnilé. Totéž lze říci o Kazachstánu, kde probíhá obrovská čistka, přičemž vysoce vlivný šéf bezpečnostních služeb (a bývalý premiér!) byl nejen degradován, ale i zatčen za velezradu!

Jednoduše řečeno, SVR/FSB/GRU bude mít nyní volnou ruku k tomu, aby „vyčistila dům“ stejným způsobem, jakým Rusové „vyčistili dům“ kolem Lukašenka a Asada (v tomto případě s íránskou pomocí): tiše a velmi efektivně,

Znovu slyším hysterický a zoufalý nářek Langleyho a Monse. To máte za to, že věříte své vlastní hloupé propagandě!

Pokud jde o ty, kteří uvěřili tomu hloupému PSYOP narativu o tom, že „Putin ztrácí země v celém prostoru bývalého Sovětského svazu“, pravděpodobně se teď cítí dost hloupě, ale nikdy to nepřiznají. Když už jsme u té hlouposti,

Ne, Putin se NE, opakuji NE, nesnaží „obnovit“ Sovětský svaz.

A zatímco ten průměrný neumětel Blinken varuje před tím, jak je Rusy „těžké dostat pryč, když už jednou přišli“ (od amerického ministra zahraničí je to docela legrační a zároveň nový, ještě vyšší stupeň absolutního pokrytectví!), pravdou je, že většina sil CSTO brzy odejde, už jen proto, že nebude potřeba je v Kazachstánu držet. Proč? Jednoduše: tvrdě vycvičení teroristé a povstalci budou brzy mrtví, rabující výtržníci zmizí z ulic a budou doufat, že je nenavštíví kazašský NSC (Výbor národní bezpečnosti) nebo policisté, zrádci u moci buď odejdou ze země do EU, nebo budou uvězněni a kazašské bezpečnostní a vojenské síly znovu získají kontrolu nad zemí a budou udržovat právo a pořádek.

Proč by měli ruští výsadkáři a speciální jednotky zůstat?

Rusko navíc nemá potřebu ani chuť napadat nebo ještě méně spravovat chudé, většinou nefunkční země s velkými sociálními problémy a jen velmi malým skutečným přínosem pro Rusko. A nyní, když Lukašenko, Pašinjan a Tokajev vědí, že slouží z vůle Kremlu, si můžete být jisti, že se budou obecně „chovat slušně“. Jistě, zůstanou to většinou zkorumpované státy, v nichž bude na určité úrovni vřít nepotismus, kmenová příslušnost a náboženský extremismus, ale dokud nebudou představovat hrozbu pro a) ruskou menšinu v těchto státech a 2) ruské národní bezpečnostní zájmy, Kreml je nebude řídit mikroúřadem. Ale při prvním náznaku oživení „multivektoriality“ (možná inspirované mnoha západními korporacemi působícími v Kazachstánu) se židle, na nichž tito vůdci v současnosti sedí, začnou okamžitě pěkně třást a oni budou vědět, komu zavolat, aby to zastavil.

Když už mluvíme o slabých „idiotech“, kteří „ztratili“ země ve prospěch Impéria, nechce někdo sepsat seznam zemí, které Impérium SKUTEČNĚ vyrvalo Rusku (nebo jinému protivníkovi) a podařilo se mu je udržet? Sýrie? Libye? Afghánistán? Možná Irák? Jemen? A to až po prohlášení „mise splněna“ „vítězným“ americkým prezidentem 🙂

Dobře, tři pobaltské státy. Bravo! Kapitán Amerika vyhrál další Grenadu!

Už slyším hlasy, které skandují „Ukrajina! A co Ukrajina?“. A co Ukrajina?

Existuje ruské přísloví (цыплят по осени считают), které lze zhruba přeložit jako „nepočítej kuřata dřív, než se vylíhnou“. V tuto chvíli NIKDO nemůže s jistotou předpovědět, co se bude dít s Ukrajinou dál. Nejenže se z Ukrajiny stala země 404 deindustrializovaná díra, ale nyní ji řídí celá třída (v marxistickém smyslu) nacistů, které zřejmě nikdo nemá vůli ani schopnost dehonestovat (Rusko by mohlo, ale má k tomu přesně nulový motiv, pokud jde o USA/NATO, LOL!!!). I kdyby se Rusko a USA dohodly na nějakém neutrálním statusu Ukrajiny, neodstraní to od moci jediného nacistu, a pokud něco, vytvoří to podmínky pro ještě větší rozpad země (k čemuž podle mě nakonec stejně dojde, ale velmi pomalu a velmi bolestivě).

Ukrajina má s Kazachstánem společné to, že obě země jsou vymyšlené a vytvořené zarytými rusofobními bolševiky: nejenže jejich současné hranice jsou nesmyslné (a tím myslím naprosto nesmyslné), ale tyto hranice spojují pod jednu zcela umělou politickou „střechu“ zcela odlišné regiony a etnické skupiny. Velký rozdíl je samozřejmě v tom, že ukrajinští vůdci, všichni, byli a stále jsou neskonale horší, než kdy byli Nazarbajev nebo Tokajev. Rovněž ukijský nacionalismus je nejnenávistnější a nejdementnější na planetě, srovnávat je lze snad jen s hutuskými Interahamwe ve Rwandě. Ano, v kazašské společnosti určitě existuje nacionalistická tendence (po desetiletí láskyplně živená a vyživovaná Západem), ale ve srovnání s Ukronazi jsou to jemnocitní a většinou duševně zdraví lidumilové. Podle mých osobních, a tedy přiznaně subjektivních zkušeností spolu Kazaši a Rusové vycházejí mnohem lépe než Ukrajinci a Rusové.

Zmínil jsem se o Číně? Ta je v Kazachstánu velmi důležitým aktérem. Na jedné straně jsou Čína a Rusko v Kazachstánu ekonomickými a dokonce i politickými konkurenty, nicméně Čína naprosto a kategoricky nemůže dopustit, aby Kazachstán ovládly buď USA/NATO, nebo takfírové či panterovci. Číňané (zatím) nenapnuli své vojenské svaly, ale mohli by, a můžete si být jisti, že napnou (obrovské) ekonomické svaly, aby takovému výsledku zabránili. Takže zatímco chudák Ukrajina má za souseda Polsko, Kazachstán má Rusko i Čínu, které jsou naprosto odhodlány nedovolit, aby jakákoli nepřátelská síla (ať už protičínská nebo protiruská, jde o tytéž síly) provedla barevnou revoluci v Kazachstánu a proměnila jej v takovou noční můru, v jakou Impérium proměnilo tolik zemí, od USA okupované EU po nacisty okupovanou Ukrajinu (než je nakonec stejně ztratilo!).

Závěr ohledně Ukrajiny je následující: počkejme si, jaká kuřata se z ukrajinských vajec časem vylíhnou a zda bude výsledek pro Rusko horší nebo lepší. A tím „výsledkem“ nemám na mysli uřvaná prohlášení západních politiků a mluvících hlav v idiot boxu, ale skutečné výsledky, které v takovýchto záležitostech mohou trvat měsíce nebo dokonce roky, než se plně projeví. (Vím, že ti, kteří jsou mrtvě fixovaní na to, že „Putin je slabý“, budou mé rady nebo jakákoli fakta či logiku ignorovat, tyto návrhy adresuji hlavně těm, kteří na tento narativ slyší a chtějí si sami zjistit, zda je pravdivý, nebo nepravdivý).

Závěr:

To, co se právě stalo v Kazachstánu, bylo jak povstání vyvolané USA, tak pokus o státní převrat. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že Rusové věděli, co se chystá, a nechali chaos natolik zesílit, aby Tokajevovi poskytl jedinou možnost: požádat o zásah CSTO. Extrémní rychlost ruské vojenské operace všechny zaskočila a žádná ze stran zapojených do tohoto povstání+převratu (USA, takfírové a Turci) neměla čas reagovat, aby zabránila rychlému nasazení (extrémně) bojeschopných sil, které pak umožnilo kazašské armádě a bezpečnostním složkám přeskupit se a přejít do ofenzívy. To, že Pašinjan „nařídil“ tuto operaci CSTO, byla krásná, karmická, třešnička na dortu 🙂

Celkově se jedná jen o poslední z řady katastrofálních selhání vůdců (již mrtvého) anglosionistického impéria a (stejně mrtvých) USA, kteří se skutečně snaží něco udělat. V konfrontaci mezi západním horkým vzduchem a ruskými vojenskými akcemi opět zvítězil ten druhý.

Počátkem tohoto týdne se USA pokusí zastrašit Rusko řečmi o „pekelných sankcích“. Hodně štěstí!

🙂

Andrei

Who “lost” Kazakhstan and to whom? vyšel 9.1.2021 na thesaker.is. Překlad v ceně 1182 Kč Zvědavec.

Chcete-li podpořit Novou republiku, přispějte na účet 2300 736 297 / 2010