Co se děje v Kazachstánu?

infoKurýr

Podle čtvrtečních zpráv kazašských médií byli během násilných protestů v kazašském městě Almaty sťati nejméně dva příslušníci policie. Zprávy o incidentech odvysílal státní televizní kanál Nur-Sultan Khabar 24 s odvoláním na městské úřady.

Zraněno bylo údajně zatím 353 policistů. Počet mrtvých mezi příslušníky policie a bezpečnostních služeb údajně dosáhl 13. O tom se v západních médiích nedočtete, pouze o „varování pro Putina“.

Zatím není jasné, zda vzbouřenci obětem sťali hlavu ještě zaživa, nebo jejich těla zohavili posmrtně. Televizní Kanál citoval důstojníky, kteří uvedli, že stětí hlavy bylo „přímým důkazem teroristické a extremistické povahy vzbouřených skupin“.

Tento týden propukly v Kazachstánu protesty v několika regionech, přičemž občané zpočátku kritizovali strmý nárůst cen zkapalněného ropného plynu, donedávna dotované. Ve zjevné snaze zmírnit situaci prezident Kasym-Žomart Tokajev uvalil na šest měsíců strop na ceny pohonných hmot a rozpustil svou vládu. Násilné demonstrace však pokračují v nezmenšené míře a středem zájmu se stává bývalé hlavní město Almata.

Rozzlobené davy ve středu obklíčily vládní budovy a letiště ve dvoumilionovém městě a rabovaly také obchody, banky a policejní stanice. Ve městě byla nasazena i kazašská armáda. Záběry, které kolují na sociálních sítích, ukazují, jak demonstranti mlátí policisty, zabavují střelné zbraně a granáty a útočí a zapalují administrativní budovy po celém městě.

Ve středu večer byly do Almaty nasazeny speciální jednotky, které podaly hlášení o přestřelkách mezi bezpečnostními silami a ozbrojenými výtržníky. Podle úřadů policie zastřelila desítky ozbrojených občanů.

Prezident Kasym-Žomart Tokajev označil výtržníky za „teroristy“ a tvrdil, že byli vycvičeni v zahraničí, varoval demonstranty, že úřady nepřipustí žádné násilí ani rabování. Požádal také spojence z Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), aby vyslali mírové jednotky na pomoc při stabilizaci situace. Učinil tak ve středu večer.

Rusko, které je součástí bloku, už nasadilo výsadkáře na střežení vládních úřadů. První letadlo s ruskými mírovými silami na palubě odstartovalo do Kazachstánu brzy ráno ve čtvrtek. CSTO je bezpečnostní smlouva mezi šesti bývalými sovětskými státy: Arménií, Běloruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Ruskem a Tádžikistánem. Je veden podobným způsobem jako blok NATO vedený USA.

Tokajevova prosba následovala po dni nepokojů v největším městě země, Almaty, a jinde v Kazachstánu, které podle Tokajeva podnítili „mezinárodní teroristé“, kteří se snažili podkopat územní celistvost země.

Arménský premiér Nikol Pašinjan, který v současnosti předsedá CSTO, oznámil, že blok schválil rozmístění mírových sil v Kazachstánu „na omezenou dobu, aby se situace stabilizovala a normalizovala“. Podrobnosti operace však zatím nebyly zveřejněny.

V roce 2010 blízko byl žádosti o rozmístění mírových Kyrgyzstán, a to během střetů mezi etnickým kyrgyzským a uzbeckým obyvatelstvem, ale při té příležitosti aliance nesouhlasila s poskytnutím vojenské pomoci.

Úvahy o tom, že část rebelů byla vycvičena v zahraničí, podporují dohady, že tento kazašský Majdan je řízen z Kyjeva. Protesty v Kazachstánu pravděpodobně koordinuje nejslavnější představitel opozice země, 58letý Muchtar Abljazov.

Na konci 90. let působil jako ministr energetiky a obchodu Kazachstánu, ale pohádal se s tehdejším prezidentem Nursultanem Nazarbajevem a rezignoval. Jeho štáb se nachází v Kyjevě. Pozorovatelé píší, že tyto události jsou přímou hrozbou pro Rusko i Čínu. Zdá se, že Turecko prosazuje svou pantureckou agendu.

Samozřejmě se spekuluje i o zapojení CIA. Vše je opět jako z jejich příručky. Ne, že by občané Kazachstánu neměli důvod být naštvaní na svou vládu, ale rukopis je zjevný. Plus uřezávání hlav, které známe z posledních válek IS a z bojů o Náhorní Karabach, to je žoldácká stopa.

MUDr. Ivan David, CSc.