V ČR je nový předseda vlády. Co si myslí o vztazích s Ruskem?

Ljubov Stěpušova

29. listopadu 2021

Nový český předseda vlády se představuje jako konzervativec. Najde společný jazyk s rovněž konzervativním Vladimirem Putinem? Ruský prezident se označil za „umírněného konzervativce“, který staví na principu „neškodit“.

Fiala kritizuje evropskou „nabubřelost“

Fiala je prezidentem Zemanem již jmenován. Je vůdcem koalice čtyř stran. Vláda Babiše skončí za 14 dní.

Praha sdělila, že v blízké době plánuje „provést revizi vztahů s ruskou vládou“.

Fiala je profesorem politologie. Býval rektorem Masarykovy univerzity v Brně a ve vládě Nečase byl ministrem školství. V jedné ze svých knih kritizuje EU, Amnesty International, Greenpace a politickou korektnost. (Pozn. překl: Podle článku se kniha jmenuje „Důvod proti populismu. Rozhovory s přáteli o sobě, naší zemi a nezbytnosti změn“. Název se mi nepodařilo ověřit.) Fiala v ní píše, že není správné být nekritický ke stoupencům evropské integrace. Upozorňuje: „Je to nejen absurdní, ale i nebezpečná arogance. Evropská integrace není náboženství, je určená jen k tomu, aby byla nástrojem k lepšímu životu evropských společenství, ale všichni vidíme, že to tak již není.“

Fiala je příznivcem pragmatismu

Fialu také označují za příznivce Viktora Orbána, předsedy vlády Maďarska. V knize Konzervatismus dnes: politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu (2019) napsal: „To, že hlavní dělicí linií v politice bude linie mezi lokalismem a globalismem, zjistil Orbán před mnoha lety. Právě on vyhrál v Maďarsku bez problémů již třikrát volby se svou pragmatickou konzervativní politikou zaměřenou na řešení každodenních problémů obyčejných lidí.“ Dále píše: „Evropská politika musí být výsledkem priorit členských států, a ne ideologickým nástrojem evropské elity sledující nerealistické cíle.“

České noviny Deník N charakterizují možnou budoucí vládu v čele s Petrem Fialou: „Babiš a jeho skupina ANO neměli ideologii. Šli pragmaticky tam, kde to pro ně bylo výhodnější. Nyní pravděpodobně ČR zformuje vládu, která se v průběhu několika let bude označovat jako konzervativní. Podle Fialy bude český konzervatizmus „nejspíš inspirován anglickým konzervatizmem“.

Dočkáme se prohlášení Fialy k Severnímu proudu – 2?

Vedoucí vědecký pracovník Centra evropských studií Institutu evropské ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd Vladimir Olenčenko upozornil, že Fiala nebyl pro zlepšení vztahů s Ruskem, když byl v opozici. V této věci se s Babišovou vládou nepřel v době, kdy tam připouštěli protiruské výroky a kdy se přijímala protiruská jednání.

Podle analytika je k tomu, aby se s Ruskem vytvořily normální vztahy potřeba být „přemýšlivý, být vybaven politickou vůlí, odvahou a být důsledný“. Takové vlastnosti Olenčenko u nového předsedy české vlády nevidí. Navrhuje podívat se ještě, jak se Fiala projeví ve vztazích se sousedy – s Maďarskem a s Polskem. Vypovídající bude také jeho postoj k prohlášením, která soustavně generují USA ohledně SP-2, čínského nebezpečí, ruského nebezpečí a spojenectví ruského a čínského vojenského potenciálu. Řekl: „Uvidíme jak se postaví k těmto otázkám. Potom se víceméně vyjasní jaké mohou být perspektivy vztahů Ruska s Českou republikou.“

ČR se spolu s USA dostala do seznamu zemí nepřátelských RF poté, kdy Praha vyhlašovala, že je Rusko povinno zaplatit 25 milionů eur za výbuchy a požár ve vojenských skladech ve Vrběticích. Dnes jsou diplomatické vztahy obou zemí na nejnižší úrovni.

Ředitel třetího evropského odboru ruského ministerstva zahraničí Oleg Tjapkin oznámil, že obnova konstruktivních vztahů mezi RF a ČR bude záviset na rozhodnutí o osudu památníku maršála Koněva v Praze.

Převzato z Pravda.ru

***

Kybernetické armády v budoucích válkách

Arťom Ignaťjev

1. prosince 2021

Ministerstvo obrany Ukrajiny v listopadu úplně utajilo informace o formování svých kybernetických útvarů. Možná proto, že prý jsou „kybernetické útvary mnohdy horší než jaderné zbraně, protože mohou tyto jaderné zbraně použít, když se nabourají do informačních zdrojů.“

Speciální útvary pro kybernetickou bezpečnost existují v mnoha zemích. Ve státních službách prudce narůstá počet hackerů. Podle ruské společnosti Zecurion patří do první pětice států s nejvyššími rozpočty na IT vojska USA, Čína, Británie, Jižní Korea a Rusko. Avšak nejen tyto země budují svoji kybernetickou armádu a bojové IT jednotky. Tendence k tomu je celosvětová.

Na jaře roku 2020 vytvořilo šest zemí kybernetická vojska proti Rusku. Memorandum ohledně kybernetických sil rychlého nasazení EU podepsaly Litva, Estonsko, Chorvatsko, Polsko, Nizozemí a Rumunsko. Podle litevského ministra obrany Karoblise upevnila tato dohoda stálý mechanismus „přítomnosti jedné země v suverénním kybernetickém prostoru jiné země“. Platí to nejen pro přítomnost v zemích signatářských, tak i v zemích pozorovatelských – Francii, Belgii, Řecku, Španělsku, Itálii, Slovinsku a Finsku. Hlavní mocnosti NATO, Německo a Británie se zatím snaží být ve stínu. V tutéž dobu aktivně zdokonalují svá národní kybernetická vojska

V Německu podle listu Figaro v roce 2017 „Německý Bundeswehr současně ve vzdušných, námořních i pozemních silách rozvíjí čtvrtý typ sil“. Jádrem útvaru je 260 vojenských odborníků v oblasti informačních technologií. Státní tajemnice v ministerstvu obrany SRN Söderová řekla: „Kybernetické útoky nepotřebují mnoho prostředků, ale mnoho kompetencí.“

Velká Británie se po odchodu z EU specializovala ve vojenské sféře zejména na IT. Jak řekl generálmajor Raper (Defense Communications Services Agency, DSCA) z ministerstva obrany „ozbrojené síly disponující informačními technologiemi znamenají novou kategorii vojsk se zvláštní taktikou vedení bojů, organizací státní struktury, osobní přípravou a výzbrojí plně odpovídající požadavkům současné války“.

Japonsko informovalo již před několika lety o úmyslu vytvořit speciální „vojska kybernetické bezpečnosti“ a významně rozšířit sféru služeb zajišťujících ochranu počítačových systémů před nabouráním. Uvedením do života tohoto rozhodnutí se zabývá Rada pro informační bezpečnost. Důvod pro zavedení je zcela ekonomický. Japonsko a jeho firmy jsou často obětí masových útoků neznámých počítačových hackerů. Hackeři například kontrolují počítačové sítě Mitsubishi Heavy Industries, vyrábějící vojenskou a kosmickou techniku. O tom se moc nemluví.

Čína vytváří svoji kybernetickou armádu celých deset let a Lidová osvobozenecká armáda ČLR dala dohromady skupinu třiceti specialistů nazvanou Modré kybernetické velitelství, dislokovanou ve vojenském okruhu Kuang-tung na jihu země. Čínští IT profesionálové se zpočátku zaměřili na to, aby byla „kvalita, a ne kvantita“. Jak je to efektivní, je možno posoudit z dokumentu Vědecké rady ministerstva obrany USA, podle něhož bylo na jaře 2013 kolem čtyřiceti zbrojních programů Pentagonu a kolem třiceti dalších obranných technologií v rukou kybernetických specialistů, z nichž někteří jsou podle západních medií přímo napojeni na vládu a vojenské úřady ČLR. USA jsou přesvědčeny, že Čína je nejnebezpečnější nepřítel připravený zvítězit nad Amerikou.

Podle čínského ministerstva obrany už USA utratily miliardy dolarů na vytvoření více než čtyřiceti „týmů virtuálních agentů“, které pod záminkou boje s hackery řádí po celém světě. Bojují i proti svobodě slova. Například speciální útvar „pro násilné potlačování zahraničních zpravodajských prostředků masových informací prostřednictvím maření práce jejich technické infrastruktury“. Její vznik prozradila světu TV stanice NBC. Sloupkař The Washington Post a autor několika knih s vojenskou tématikou Arkin tvrdí, že tento útvar má za úkol využívat a narušovat práci komunikačních a zpravodajských počítačových systémů médií po celém světě. Dává také vědět, že hlavní strukturou strategického velitelství pro neutralizaci zahraničních sdělovacích prostředků je štáb pro podporu útoků v síti na základně Fort Meade v Marylandu, kde se také nachází Národní bezpečnostní agentura USA, která je odpovědná za elektronickou špionáž a kontrolu virtuálního prostoru.

Írán oznámil vytvoření specializovaných kybernetických vojsk začátkem roku 2012. Speciální štáb má chránit před kybernetickým nebezpečím strategické objekty a má se zabránit krádeži citlivých dat. Světové zpravodajské agentury periodicky informují, že Teherán využívá jako základnu svých bojových kybernetických center podzemní velitelství bezpečnostních sil Hizballáhu na jihu Bejrútu. Podle washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu je Írán připraven ke kybernetickému zablokování systémů řízení kriticky důležitých vojenských objektů, infrastruktury a logistiky USA.

Turecko od počátku války v Sýrii vede ve skutečnost virtuální válku s Ruskem. Příkladem je nabourání na Instagramu šéfa ruského ministerstva komunikací Nikiforova počátkem roku 2016 tureckými hackery. Výsledkem bylo rozmístění turecké vlajky, fotografie Atatürka a fotografie padajícího ruského bombardéru Su-24 sestřeleného tureckým letectvem 24. listopadu 2015 na turecko-syrské hranici. To vše na stránkách ruského ministerstva komunikací. Podle informace multimediálního holdingu RBK se na účet ruského ministerstva komunikací nabourala turecká hackerská skupina Bortecine Siber Tim, a ta téměř současně nabourala stránky ruského velvyslanectví v Izraeli.

Indie začala budovat svá kybernetická vojska vytvořením speciálního útvaru pro akce v internetu a odposlouchávání hovorů po bezprecedentním drzém útoku teroristů v Bombaji v listopadu 2018, kdy přišlo o život 166 lidí. Zřízena byla Národní agentura pro vyšetřování k centralizovanému boji s terorismem s celostátní působností. V Bombaji, Čennaí, Kalkatě a Hajdarábádu byly otevřeny základny elitního útvaru Národní bezpečnostní stráže a IT struktur k válčení ve virtuální sféře.

Ve válečnictví dochází ke změnám. V hlavních mocnostech – od Německa po Indii se v oblasti kybernetických armád připravují nové strategie a mění se metody vedení války. Nejedná se jen o komputerizaci bojové techniky a vybavení vojáků, ale v principu jde o změnu osnov a úkolů pro vojenské činnosti. Cílem války již není jen závěrečná porážka nepřítele, zabrání jeho území a zdrojů, ale spíše kontrola spadající do kybernetiky.

Převzato z Fondsk.ru

***

S Ruskem je potřeba spolupracovat: Čím je vyvolána demarše Norska v NATO

Ljubov Stěpušova

3. prosince 2021

Nová vláda v Norsku vysílá signál kolegům v NATO o tom, že je třeba přehodnotit postoj ve vztahu k Rusku. Čím je demarše Osla vyvolána?

Nedávno nastoupila do funkce ministryně zahraničí Norska Anniken Huitfeldtová. Prohlásila, že pro Norsko je důležitá přítomnost NATO v blízkých rajonech, avšak „bude lepší“, když v blízkosti norských hranic budeme jednat sami s norskými letadly a fregatami. Podtrhla: „Pro nás je to velmi důležité.“

Tato slova byla pronesena uprostřed rusofobní hysterie na summitu NATO v Rize. Sám o sobě si takový přístup zaslouží úctu.

Postoj ministryně je blízký postoji bývalého šéfa operativního štábu ozbrojených sil Norska Runeho Jakobsena.

Demarši Osla objasňují následující důvody.

1. K moci se dostala proruská strana

Huitfeldtová zastupuje Dělnickou stranu Norska, která zvítězila* 13. září v parlamentních volbách. Strana posune rovnováhu k dialogu a spolupráci s Ruskem vzhledem k postoji předchozí vlády konzervativní Erny Sulbergové.

Huitfeldtová není v politice žádným nováčkem. Osm let byla šéfkou výboru norského parlamentu pro zahraničí a obranu a před tím zastávala řadu pozic ve vládě Stoltenberga.

Nyní je Stoltenberg generálním sekretářem NATO, ale jako mladý byl vedoucím Svazu pracující mládeže (mládežnická organizace Dělnické strany Norska). Vystupoval proti členství Norska v NATO a vyzýval k dialogu a spolupráci s RF. Jakmile se dostal do postavení velkého rusofoba, převlékl za pochodu kabát. V politice to bývá často.

2. Oslo má zájem o ekonomickou spolupráci s Ruskem

Huitfeldtovou zajímá:

přeshraniční obchodování s Ruskem, které je nyní kvůli pandemii zastavené (jen aby to tak nezůstalo, jinak norský turistický průmysl končí)
nákupy lososa ze strany Ruska (vývoz byl kvůli protiruským sankcím zastaven)

To vše by se mohlo vrátit, kdyby se začalo jednat s Moskvou. Jenže to dnes není možné, protože za Sulbergové byli do Norska vpuštěni američtí vojáci.**

To nelze hned zrušit, ale je možné vyslat signál a ten dán je.

Sergej Lavrov navštívil koncem října norské Tromso v rámci Barentsovy Euro-arktické rady (BEAC). Navrhl, aby země regionu připravily mechanismus vzájemného uznávání certifikátů o očkování a podpořil upevnění spolupráce v regionu Barentsova moře. Pozvali jej ke společnému položení květin k památníku sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Norska za druhé světové války.

Vedoucí sekretariátu SBER Furdal řekl, že „vláda má v úmyslu vsadit na mezinárodní spolupráci v regionu Dalekého severu a v Barentsově regionu.“ O návštěvě Lavrova řekl, že je to startovní výstřel.

3. Pro posuzování existují perspektivní témata

K posouzení se nabízejí i další témata, například kompatibilita strategií na trhu plynu. Dva evropští monopolisté mají o čem jednat. V Norsku se k moci dostala vcelku dost rozumná vláda. Chápe, že se sousedy je potřeba žít v míru.

Do Londýna byl vyslán signál

Od roku 1947 posílá Oslo do Londýna každoročně vánoční strom jako projev vděku Británii za pomoc během druhé světové války. Jenže letošní vánoční strom vyvolává u Britů svým vzhledem ohromení. Je olezlý. Lidé se při pohledu na rozsvícený strom ptají, zda jsou s Norskem ve válce.

* V norských parlamentních volbách v září tohoto roku dostala Dělnická strana 48 křesel ze 169 a předešla tak Konzervativní stranu s 36 křesly. Zformovala se vládní koalice s Norskou stranou středu.

** Oslo a Washington podepsaly „mimo rámec NATO“ pakt, podle něhož mají vojáci z USA budovat na norských základnách vlastní zařízení, kam nemají Norové přístup. Ke všemu ještě mohou přivážet zařízení, které Norové nemohou vždy zkontrolovat. Podle paktu nemohou USA v zemi rozmisťovat jaderné zbraně, kazetovou munici a nášlapné miny.