Strategické chyby Kremlu vedou k válce

Nejsou to reakce, které by vytvářely dojem, že za červenou linií Kremlu stojí nějaká síla.

Kreml také neúspěšně předvídal kroky Washingtonu, což svědčí o neschopnosti zpravodajských služeb nebo o ochotě Kremlu nevěřit zprávám ruských zpravodajských služeb. Navzdory odhadnutelné situaci Kreml nedokázal předvídat invazi do Jižní Osetie v roce 2008, kterou provedla gruzínská armáda vycvičená a vybavená Spojenými státy a Izraelem. Putin byl na letních olympijských hrách v Pekingu. Kreml nedokázal předvídat zjevné svržení demokraticky zvolené ukrajinské vlády Washingtonem a nahrazení Rusku přátelského režimu režimem neonacistickým. Putin byl na olympijských hrách v Soči.

Washington prostě nebude brát vážně vládu, která není schopna adekvátně reagovat, když jsou porušovány její zájmy na jejím vlastním dvorku.

Člověk by si myslel, že se Kreml poučí ze zkušeností, ale zřejmě ne. V souvislosti se zprávami, že polovina ukrajinské armády je v oblasti Donbasu a ohrožuje ruské obyvatele, hrozí americký ministr zahraničí Blinken Rusku „vážnými následky“, pokud Rusko bude donbaské Rusy chránit.

Představte si, že taková nula jako Blinken, člověk bez schopností a úspěchů, představitel druhořadé vojenské mocnosti, která diskriminuje své vlastní bílé vojáky, vyhrožuje dominantní světové vojenské síle. To je zpupnost, zpupnost podporovaná léty slabé reakce Kremlu na velké provokace. Jak jsem již varoval, nevýrazná ruská reakce, byť vedena dobrým úmyslem, podporuje další provokace a dříve či později Washington učiní rozhodný krok a překročí červenou linii. Rusové zahnání do kouta už nebudou mít jinou možnost, než reagovat vojensky. Obava z jaderné války je důvodem mého varování. Rusko musí rázně zakročit, aby zastavilo postupující provokace, které mohou skončit pouze válkou.

Proč Kreml reaguje na urážky a provokace tak mírně? Nemám žádné interní informace. Spekuluje se o tom, že

1. Kreml chce, aby Rusové z Donbasu zůstali na Ukrajině, aby oslabil vliv protiruských postojů na západní Ukrajině;
2. Kreml nechtěl potvrdit propagandu Washingtonu, že Rusko obnovuje sovětské impérium tím, že si kromě Krymu znovu přivlastní i Donbas a Doněck;
3. západní ruská inteligence má větší důvěru v Západ než ve svou vládu;
4. atlantističtí integrátoři si přejí být raději součástí Západu než být spojenci Číny;
5. Kreml si myslí, že když se bude nadále držet při zemi a bude otevřený spolupráci se Západem, všechny potíže se vyřeší;
6. Rusko zná hrůzy války a chce se jí za každou cenu vyhnout;
7. ruští oligarchové a miliardáři potřebují být se Západem zadobře, počítají s ním jako s útočištěm pro své nakradené bohatství.

Všechny tyto důvody jsou v rámci možností rozumné. Problém je, že všechny tyto důvody ignorují skutečnost, že Rusko je nepřítelem, kterého si Washington vybral. Rusko je nepřítel, který ospravedlňuje roční rozpočet amerického vojensko-bezpečnostního komplexu ve výši 1 000 miliard dolarů. Rusko je nepřítelem, který posiluje pozici Washingtonu v NATO a jeho evropském impériu. Rusko je nepřítel, který udržuje Washingtonem zneužívané americké obyvatelstvo v loajalitě vůči vládě, která ničí americkou svobodu. Rusko je nepřítel, který může být spolu s Čínou obviňován z každého selhání Washingtonu. Jak může Kreml nevidět, že nepřátelství americké elity vůči Rusku je tak ohromující, že prezident Trump byl konfrontován s „Russiagate“ zinscenovanou CIA/FBI/ministerstvem spravedlnosti za pouhé prohlášení, že hodlá obnovit normální vztahy s Ruskem?

Normální vztahy s Ruskem jsou nepřípustné do té míry, že prezident Spojených států byl v ukradených volbách odvolán z funkce poté, co selhaly vykonstruované pokusy o „Russiagate“ a „Impeachgate“. K dovršení poučení pro všechny budoucí prezidenty, že normální vztahy s Ruskem jsou nepřípustné, jsou Trumpovi příznivci stíháni za účast na shromáždění na podporu Trumpa, shromáždění, které je nyní známé jako „Trumpova vzpoura“. Šest set nevinných lidí je drženo ve vězení v rozporu s habeas corpus a právy podle prvního dodatku. Ani americká ústava je nedokáže ochránit.

A to je vláda, o které si Kreml myslí, že se s ní může dohodnout!

Bůh pomáhej Rusům i nám všem, protože provokace Washingtonu pokračují na cestě k válce.