Profesor Krejčí: Ruský vpád na Ukrajinu? Bojím se jiné věci. ČT, poslouchej

Parlamentní listy

Ruský vpád na Ukrajinu podle politologa Oskara Krejčího nehrozí. „Co by si Rusko počalo s Ukrajinou, která balancuje na pokraji ekonomického zhroucení? Mnohem víc se obávám útoku Kyjeva na povstalecké oblasti na východě země než vpádu ruské armády na Ukrajinu,“ obává se známý profesor. Západ podle něj o tento konflikt ani nestojí. „Řečeno tak, aby tomu rozuměli i veřejnoprávní novináři, Washington a Brusel neslibují Kyjevu vojenskou pomoc v případě velkého ozbrojeného konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Krejčí pro ParlamentníListy.cz. Vyzývá též „naše chrabré elfy“, aby přestali otravovat ovzduší hrozbami kolem Nord Streamu 2.

S novou německou vládou se opět řeší budoucnost kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Proti jsou Zelení i FDP. Myslíte si, že nová německá elita zařízne tento projekt? Budeme sledovat prodlužování schvalovacího procesu, kdy se mimochodem na procesu certifikace bude podílet i Ukrajina?

Standardně užívané označení Nord Streamu 2 jako „kontroverzní“ předem naznačuje, že tento plynovod má podobu geopolitické zbraně. Že mění západní a střední Evropu na regiony závislé na Kremlu. Ve skutečnosti tomu tak není – a ani být nemůže. Především Nord Stream není svázán s požadavkem výlučnosti: nevzpomínám si, že by Rusko spojovalo Nord Stream 2 s nějakými sankcemi týkajícími se dovozu plynu z USA, Norska, Alžírska či z jiných oblastí. Nikdo v Moskvě netvrdí, že by chtěl tyto linie dodávek plynu zakázat. Je-li tamní plyn k dispozici v návaznosti na funkční infrastrukturu a za přijatelné ceny, nechť jej Brusel, Varšava či Praha využívají.

Za druhé, představa geopolitické hrozby v podobě Nord Streamu 2 dramaticky podsouvá vizi, že Rusko takto získává jakousi nezvratnou politickou či propagandistickou výhodu. Jako by tímto potrubím do Evropy měli prolézat trollové, kteří se tu usídlí na věčné časy. Je nejvyšší čas obhájce evropské svobody uklidnit: Nord Stream 2 je obchodní projekt s poměrně jednoduchou záklopkou: když se ukáže jako nebezpečný, není problém potrubí uzavřít, zastavit odběr nebezpečného plynu z Ruska. Naši chrabří elfové mohou klidně spát – a přestat otravovat ovzduší.

Pokud jde o extrémní stanoviska některých představitelů německé Strany zelených, nelze nevidět, že byla formulována jako opoziční kritika. Nyní Strana zelených přebírá spoluzodpovědnost za Německo a budeme sledovat, zda upřednostní ideologické stereotypy před zájmy německých podnikatelů. Zatím zkušenost říká, že němečtí kapitáni průmyslu si dokázali u každé vlády uhlídat ekonomické výhody svých projektů, a to včetně Nord Streamu 2. Nord Stream 2 je pro německou ekonomiku výhodný. Není to ruský, ale rusko-německý projekt.

Co říkáte na vyjádření Donalda Tuska o tom, že obhajoba Nord Streamu 2 byla největší chybou kancléřky Merkelové?

Pro politologa je velmi cenné pozorovat, jak dlouho vydrželo manifestované přátelství Donalda Tuska a Angely Merkelové. O kolik dní či hodin přežilo její pobyt v kancléřství. Jak už bylo řečeno, geopolitická hodnota Nord Streamu 2 je malá. Varšavě jde o to, aby si udržela co největší tranzitní poplatky za ruský plyn do Německa a aby mělo Polsko jako tranzitní země politické výhody v případě krizové situace: tranzitní země, jak nejednou ukázala Ukrajina a Bělorusko, dokážou vydírat jak dodavatele, tak i odběratele plynu či ropy. Všimněte si: dodávky ruského plynu přes moře jsou nebezpečné, ale přes Polsko nebezpečné nejsou. To není geopolitika, to je ryzí kupecké politikaření vezoucí se na vlně rusofobie a tuto rusofobii přiživující.

Osobně pokládám Angelu Merkelovou za nadstandardně dobrou političku. Byla více než 15 let tváří nejen Německa, ale i Evropské unie. Je brilantní kuloárová vyjednávačka, mistryně nočních diskusí – a vnímavá obhájkyně německých zájmů, které často dokázala představit jako zájmy unijní. Když bych měl mluvit o jejích chybách, rozhodně bych netvrdil, že její největší chybou byl souhlas se stavbou Nord Streamu 2. S působením Angely Merkelové na čele nejsilnějšího unijního státu a fakticky i Evropské unie je spojená opožděná reakce na řeckou finanční krizi, velmi špatná reakce na migrační vlnu a neméně zpozdilá reakce na covidovou krizi. Její energetická politika se v řadě aspektů ukazuje jako kontraproduktivní. Také neschopnost nalézt si vhodného nástupce lze pokládat za chybu – i když to byl a je problém většiny silných politických osobností.

V uplynulých dnech jsme četli zprávy, že Rusové chtějí napadnout Ukrajinu. Američané posílili Kyjev vojensky, aby mohl odolávat případné ruské agresi. Četli jsme i o termínu napadení … co vy na to?

Co by si Rusko počalo s Ukrajinou, která balancuje na pokraji ekonomického zhroucení? Mnohem víc se obávám útoku Kyjeva na povstalecké oblasti na východě země než vpádu ruské armády na Ukrajinu. Je samozřejmě otázka, jak na případný útok nacionalistů Rusko odpoví. Zda ponechá etnické Rusy pod palbou ukrajinských děl; když je Rusko vezme pod ochranu, koncert médií na Západě zajistí přikrytí akcí nacionalistů, Rusko bude vinno – zvláště proto, že v případném vojenském střetu zcela jistě zvítězí.

V posledních dnech byla slyšet řada závažných vyjádření na toto téma, ovšem ne každé bylo správně pochopeno. Z Washingtonu a následně potom od generálního tajemníka NATO zaznělo, že případný ruský útok bude mít pro Rusko zásadní „politické a ekonomické důsledky“. Kdo umí slyšet nevyslovená slova, jistě postřehl, že v daných formulacích se nemluví o vojenských následcích. Řečeno tak, aby tomu rozuměli i veřejnoprávní novináři, Washington a Brusel neslibují Kyjevu vojenskou pomoc v případě velkého ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Jde více o varování ukrajinským nacionalistům než Moskvě. Zároveň přímo z úst amerického prezidenta zaznělo, že by základem řešení sporu na východě Ukrajiny měly být minské dohody. Ty obsahují závazek přímého jednání Kyjeva s povstalci. To je i dlouhodobý požadavek Moskvy a pozice, ze které v posledních dnech ustupuje Berlín a Paříž. Výzvy ukrajinského prezidenta na přímá jednání mezi Moskvou a Kyjevem v této souvislosti znějí jako pokračující snaha vyhnout se závazkům obsaženým v minských dohodách. I když nebezpečí ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny narůstá, věřím, že blížící se summit amerického a ruského prezidenta přispěje ke zklidnění situace.

Vraťme se ještě k nové německé vládě. Chystá se tlačit na změny, které mají vést k větší integraci Evropské unie, směřovat ke vzniku budoucí federace. Z hlediska sjednocování předpokládáte, že se bude stále více rozhodovat na evropské úrovni?

Strana zelených v Německu patří tradičně k nejradikálnějším zastáncům integrované Evropy. V raných dobách, kdy tato strana měla do značné míry antisystémový charakter, se jednalo o revoluční projekt, který měl zajistit mír a všeobecnou spolupráci. Dnes je to neukotvená vize, kterou představitelé zmíněné strany spojují s agresivním aktivismem podobným pirátským divočinám v Česku.   … … ... (celý rozhovor najdete zde)