Olympijské hry a válka mohou zase začít společně

Zdroj: První zprávy

Existuje málo idejí, které by tak názorně ukázaly pravdivost Komárkovy teze o cestě k opaku, na níž se opakovaně vydává západní civilizace, jako je osud olympijské myšlenky, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Původně to měl být návrat k antickým tradicím, kdy základním předpokladem opakovaně konaných olympijských her byl mír. Byla-li válka, nebyla olympiáda. Až v roce 1980, v dobách bipolárního světa přišla první inovace – polovina světa kvůli sovětskému vpádu do Afganistánu o rok dříve, se Her v Moskvě nezúčastnila. Na oplátku Sověti a jejich spojenci bojkotovali Olympiádu v Los Angeles o čtyři léta později.

Po pádu bipolarity pak v roce 2008 přišel osudový zlom – v době slavnostního zahájení her v Pekingu 8. 8. gruzínský prezident Saakašvili nechal ostřelovat hlavní město Jižní Osetie, vzbouřenecké provincie, která se od Gruzie odtrhla počátkem devadesátých let. Zřetelně chtěl zneužít, že oba nejvyšší ruští představitelé, tehdejší prezident D. Medvěděv a premiér V. Putin, byli v Pekingu. Rusko – gruzínská válka skončila po šesti dnech totální porážkou Saakašviliho armády.

O šest let později se konaly historicky první Zimní olympijské hry v subtropech, v ruském Soči. To prosadil ruský prezident Vladimír Putin, ale triumf z jejich úspěšného průběhu mu v posledních dnech pokazil převrat na Ukrajině a útěk Viktora Janukovyče do Ruské federace. Již v březnu na to reagoval připojením Krymu (prakticky bez použití násilí) a v dubnu vypukla krvavá občanská válka na východní Ukrajině, která trvá dodnes.

V únoru příštího roku se v Pekingu konají Zimní olympijské hry. Západ se již na ně začal v předstihu připravovat. Jako první se do inovace olympijské myšlenky pustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Začátkem listopadu poslal do parlamentu návrh zákona „O přechodném období“, v němž pojednává o znovuzačlenění Doněcka, Luhanska, Sevastopolu a Krymu formou etnických čistek. Rozumí se po úspěšné vojenské operaci, která obnoví územní celistvost Ukrajiny. K jejím východním hranicím stáhl 175 000 ozbrojenců, tedy polovinu ukrajinské armády. Ruská federace odpověděla rozmístěním asi sto tisíc vojáků podél svých západních hranic. Okamžitě jsme slyšeli o přípravách ruského vpádu na území Ukrajiny někdy kolem doby konání Zimních olympijských her v Pekingu.

Mezinárodní napětí vyvolané hlavně americkými zpravodajskými službami a panikářskými západními médii přerostlo únosnou mez a vynutilo si osobní jednání mezi prezidenty USA a RF. O obsahu a výsledcích rozhovoru skoro nic nevíme, nicméně se proslýchá, že Jo Biden a Vladimír Putin se dohodli, že se dohodnou.

Asi tomu tak bude, protože již den před jednáním Spojené státy vyhlásily politický bojkot Olympiády v Pekingu, kvůli tomu, že Čína potlačuje lidská práva v Sin-ťiangu, Tibetu a Hongkongu. Na základě výše popsaných historických zkušeností očekávám, že zahájení Her mohou doprovázet přinejmenším rozsáhlé demonstrace ve zmíněných regionech.

Ruská armáda se až do jara ze svých pozic u západních hranic RF nestáhne. Jedna zkušenost z roku 2008 jí stačí.