Bitva o Moskvu – 2.

Před setkáním prezidentů se nedávno stalo několik významných zpráv-událostí ve prospěch síly ​​pozice Putina. A tyto události zcela jasně ukázaly celému světu, že Rusko v nadcházejících jednáních hegemonovi v ničem neustoupí.  

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Zdroj: Огонь, Pokec24

Jednání mezi Putinem a Bidenem jsou u konce.  

Před setkáním prezidentů se nedávno stalo několik významných zpráv-událostí ve prospěch síly ​​pozice Putina. A tyto události zcela jasně ukázaly celému světu, že Rusko v nadcházejících jednáních hegemonovi v ničem neustoupí.  

Připomeňme si ty nejvýznamnější.

Gazprom odmítl prodávat Moldavsku plyn za dolary, což celému světu jasně ukázalo nedůvěru Ruska k americkému dolaru a ukázalo se, že je to pro Spojené státy jakési ponížení. Ne nadarmo Moldavsko odkládalo uzavření smlouvy až do posledního termínu, skoro když už přišlo chladné počasí, a pak hystericky reagovalo, když Gazprom vyhrožoval úplným zastavením dodávek plynu, pokud nedojde k platbě, protože Maya Sandu (prezidentka Moldavska) se do posledního dne snažila splnit požadavky Američanů, platit v dolarech.

Další zprávou je setkání Putina s indickým vůdcem Módím. V poslední době Západ mnohokrát s neskrývaným podrážděním konstatoval vážné posílení vztahů mezi Ruskem a Čínou a zde se Putin těsně před setkáním s Bidenem setkává se svým indickým protějškem a ukazuje světu, že údajná mezinárodní izolace Ruska je pouze ve snech Američanů.

Ale co je nejdůležitější, v tisku doslova exploduje informace, že dolar byl vyloučen ze všech kontraktů na dodávky ruských zbraní do Indie! Dodávky se platí buď v rublech nebo indických rupiích.

A to je opět veřejné ponížení role dolaru v mezinárodních vypořádáních.

Dále si vzpomeňme, že Rusko přijalo odvetná opatření ve vyhoštění diplomatů. Po americké demarši Kreml oznámil vyhoštění diplomatů USA. Vyhoštěním ruských diplomatů chtěly Spojené státy před jednáním alespoň nějak posílit svou pozici, ale narazily na „zrcadlovou“ ruskou odpověď a diplomatická provokace Američanů selhala.

Plus ještě zpráva o ostřelování americké kolony neznámými silami v Sýrii, údajně neidentifikovanými silami. Ale my můžeme alespoň tušit, komu to těsně před rozhovorem prospělo.

Biden tedy neměl žádné vážné „trumfy“, které by mohly jednání ovlivnit. A pak je tu ještě „třešnička na dortu“, nejbližší spojenec USA – Kanada odmítla poslat své vojáky na Ukrajinu. Ukázalo se, že kanadská vláda si je vědoma toho, že Američané pro rozhovory s Ruskem nic nemají. Jen prázdná slova.  Kanaďané svou demarší ještě více oslabili pozici USA.

Spojené státy tedy přišly na jednání už „s mínusem“.

Biden neměl žádné seriózní návrhy, které by mohly ruského vůdce zaujmout a dát podnět ke geopolitickému vyjednávání.

Výhrůžky a varování, které zaplnily západní informační prostor před rusko-americkou schůzkou, se ve skutečnosti ve své podstatě ukázaly jako zcela bezvýznamné. 

Další opakování nekonečných manter o sankcích, z nichž za nejdůležitější tisk označil hrozbu odpojení Ruska od systému mezinárodních plateb – SWIFT, což vlastně Rusko už neděsí. S Evropskou unií je již za dob německé kancléřky Merkelové vyvinut systém vzájemného vypořádání – „paralelní“ SWIFT. A se Spojenými státy Rusko nemá tak velký obchodní obrat. Kromě toho, jestli budou Spojené státy nadále nakupovat ruskou ropu a plyn, bude vždy existovat spousta „těsnících“ firem jiné jurisdikce.

Pozoruhodný je komentář Jurije Ušakova – asistenta Putina. I to málo, co řekl, nám umožňuje dojít k závěru, že Putin dosáhl všech svých cílů.

Pokud vyjednávací karta Bidena se ukázala jako „prázdnota“, pak Putinova obsahovala tvrzení, že Rusko nedovolí otevřít základny NATO na Ukrajině. Veřejnosti to nebylo řečeno, ale jsem si jist, že Putin konkrétně varoval Bidena, že Rusko podnikne veškeré vyčerpávající kroky, aby takovou hrozbu zastavilo.  Je známo, že o tom Putin veřejně mluvil v mediálním prostoru již dříve.

USA zjevně něco takového od ruského vůdce nečekaly. Biden vyzval Putina k jednání v očekávání, že bude smlouvat nebo jednat o Ukrajině, ale zjevně se mýlil.

Putin bezpochyby nakreslil pro Američany naprosto jasné „červené čáry“.   

A to byla nejsilnější rána do pozice Západu od začátku rozpadu SSSR.

Jde o první velkou porážku kolektivního Západu v geopolitické konfrontaci s Ruskem v celé historii moderního Ruska.

Z Googlu:

První velká porážka německých vojsk. 20. dubna 1942, skončila bitva o Moskvu…“ 

Nyní je na místě připomenout slova Putina na nedávném fóru „Rusko volá!“ Při otázce na Ukrajinu náš prezident opět zopakoval tezi o době letu raket NATO odněkud od Charkova do Moskvy.

Myslíte, že je to náhoda? Samozřejmě že ne!

Z Googlu:

„… 5. prosince 1941, během Velké vlastenecké války, začala protiofenzíva sovětských vojsk u Moskvy…“

Ať už je to náhoda nebo ne, ale dnes, stejně jako Rudá armáda před 80 lety, Putin neměl kam ustoupit – „za zády je Moskva!“

A dnes bránil Moskvu.

To je vše.

 

4.7 13 hlasy
Hodnocení článku
4 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Plebej
Plebej
před 2 lety

Každá, byť i drobná porážka US vizigótů, je velkým krokem pro mezinárodní společenství. Správným směrem! Vedoucím ke zrušení unipolárního uspořádání světa. USA se totiž nedokázaly vypořádat se svou přebujelou mocí. Ani k prospěchu svému, natožpak těch druhých.

Falka
Falka
před 2 lety

První velká porážka Němců od Rudé armády před Moskvou byla už 6. 12. 1941 – to nastal zlom v druhé světové válce. Moskvu, nedbajíce velkých ztrát, se Němci snažili dobýt. 4. 12. byli 30 km od Kremlu, ale 5. 12. začalo silně mrznout – teplota klesla až na -30 °C. Němci nebyli na tuto situaci připraveni – nešly… Číst vice »

vvenc
vvenc
před 2 lety

Zajímavé bude, jaký dopad jednání Putin – Biden má na politiku EU, která je stále pod vlivem USA.

cablik
cablik
před 2 lety

Přesně tak jenže Rusové opravdu byli opravdu slabší v technice a letadlech v bitvě o Moskvu. Což dnes nehrozí mají nejlepší armádu a vybavení také se USA omezili na vyhrožování sankce které svět neviděl což na Rusko neplatí.