Velká Británie ve své mysli válčí s Ruskem

Zdroj: facebook autora, autor MUDr. Ivan David, CSc. se spolupracovníky. Na snímku je odcházející náčelník generálního štábu britské armády generál sir Nick Carter.

Dnešní Guardian přináší zajímavý pohled do virtuální reality v jedné zemi NATO. Odcházející šéf britských ozbrojených sil, generál sir Nick Carter (na obr.) řekl, že britská armáda musí být po nedávném napětí ve východní Evropě připravena na válku s Ruskem. Zároveň ale řekl, že nevěří, že Vladimir Putin skutečně chce „horkou válku“ se Západem. Také řekl, že Rusko je nyní ve východní Evropě větší hrozbou, než bylo, když před osmi lety nastupoval do role náčelníka štábu ozbrojených sil. Před svým odchodem na konci měsíce poskytl generál Carter řadu rozhovorů. Řekl jasně, že „zřetelně doufá“, že válka s Ruskem nebude, a nevěří, že by Putin chtěl fyzickou válku, ale NATO musí být připraveno.

Rozhovory odcházejícího velitele britské armády se odehrávaly za napjaté situace na polsko – běloruské hranici, za kterou je podle většiny západních médií zodpovědný výhradně Putin. Ministryně zahraničí Spojeného království Liz Trussová tento víkend vyzvala Putina, aby zasáhl do „ostudné krize s umělými migranty“, která se odehrává na hranici EU. Západní státy obviňují Bělorusko, že přivádí k hranicím lidi, kteří chtějí do EU, zatímco Polsko odmítá jejich snahy o vstup. Bývalý důstojník zpravodajské služby MI6 Christopher Steele řekl, že věří, že Moskva si myslí, že je ve válce s Velkou Británií a jejími spojenci.

Na dotaz ohledně tohoto názoru v neděli Carter řekl pro Sky News: „Rusko pravděpodobně považuje globální strategický kontext za nepřetržitý boj, ve kterém by, myslím, použilo všechny nástroje moci, aby dosáhlo svých cílů. Ale tím [Rusové] nechtějí vyvolat horkou válku. A pokračoval: „Takže ano, svým způsobem si myslím, že má pravdu. Otázkou samozřejmě je, jak definujete válku a já jako voják bych měl tendenci definovat válku jako skutečný akt boje a války, a nemyslím si, že to chtějí. Myslím, že se chtějí pokusit dosáhnout svého cíle poněkud jemnějšími způsoby.”

Později řekl v BBC One’s The Andrew Marr Show, že Rusko provozuje „hybridní scénář, v němž spojuje dezinformace s destabilizací, a myšlenka vytlačit migranty na hranice Evropské unie je klasickým příkladem tohoto druhu“. Nejpravděpodobnější je, že situace na hranicích mezi Běloruskem a Ukrajinou je „klasickým rušením“ ruské vlády, které probíhá „roky a roky a roky“. Na otázku, zda by se to mohlo změnit v ostrou válku, Carter odpověděl: „Nevím. Myslím, že musíme být ve střehu a zajistit, aby převládlo odstrašení, a musíme se ujistit, že v alianci NATO panuje jednota a že nedovolíme, aby se v našem kolektivním postavení objevily nějaké mezery.”

Carter se také vyjádřil k Afghánistánu a uznal, že situace „není dobrá“, poté, co v době srpnového převzetí moci Talibanem tvrdil, že se Tálibán změnil a měl by dostat „prostor“ k sestavení vlády. Řekl, že se objevily „příšerné obrazy … potenciální humanitární krize“ a připustil, že Talibán má „spoustu věcí, které se musí změnit“. Stále však trval na tom, že Talibán je jiný než v roce 2001, a tvrdil, že „umírnění lidé pravděpodobně soukromě tvrdí, že jsou jiným typem Talibánu“.

Funkci velitele ozbrojených sil Velké Británie přebírá admirál sir Tony Radakin, šéf námořnictva. Carter má odstoupit na konci měsíce.

Tolik Guardian a vidění světa z pozice velmi bývalé světové velmoci. NATO koná co měsíc manévry u ruských hranic včetně Černého moře, ale Rusko je agresivní. Pokud je tohle vidění světa generálské věrchušky NATO, a ono je, je s podivem, že jsme ještě naživu. Nebo existuje druhá možnost – velitelství NATO ví, že na víc než silácká slova a harašení zbraněmi proti dobře vyzbrojené ruské armádě nemá, ve stavu, v jakém se nachází.

Ne všechno se dá „bezpečně“ bombardovat z výšky desítek kilometrů a zbytek ponechat dronům, což je typický způsob válčení, vedený členskými státy aliance pod vedením USA v posledních desetiletích.

Chaotické stažení z Afghánistánu, odkud vojska NATO je vyhnali pěšáci bez letadel a těžkých zbraní, ukazuje jen část hluboké propasti, do níž se propadly ozbrojené síly členů Aliance. Nejen Armáda ČR je dnes na stěží desetinových početních stavech, než před vstupem do NATO a následnou „žoldnerizací“. Tabulkově má mít 35 tisíc vojáků, ale kdyby je někdo nechal nastoupit na „buzerplac“, zjistí, že čtvrtina plochy je prázdná. Další by přišli v civilních botách nebo bez neprůstřelné vesty. Prázdná kasárna jsou k vidění i ve Francii. A v Německu v kasárnách místo vojáků bydlí nelegální migranti. Kromě řecké a turecké armády, které jsou vzájemně nahraně horké války nemá nikdo početní stavy na nic jiného než „dělání křoví“ US Army. Američtí generálové si již několik let stěžují, že i přes obří růst výdajů Pentagonu nemají ani prvosledové jednotky jako 82. a 101. výsadková divize předepsané zásoby munice.

Brutální rozkradení US Army popsala zpráva generála Erica Shnsekiho pro Kongres USA, za níž byl penzionován. Její text silně připomíná praktiky popsané v knize Hlava XXII. od Josepha Hellera.

NATO umí páchat válečné zločiny na neozbrojených civilistech v Jugoslávii nebo v Iráku, ale dávno nemá na to postavit se ruské nebo čínské armádě ve skutečné válce. Takže generálům nezbývá, než nahlas „klapat zobáky“. Konkrétně Britové nemají momentálně ani jednu bojeschopnou letadlovou loď a z celé slavné Royal Navy je “flotila duchů” v níže je 9 z 10 plavidel ve stavu „šrotu“, což loni odhalil vyšetřovací výbor Dolní sněmovny.