Velká Británie prodává Ukrajině válečné lodě

Podle dosud zveřejněných údajů prodej zahrnuje jednání o dvou protiminových lodích a společné výrobě osmi válečných lodí s raketami, jakož i nové fregaty. Vyjednává se také o možné pomoci Londýna Kyjevu při výstavbě námořní infrastrukturní platformy s modernizací zbraňových systémů současných ukrajinských lodí.

Ben Wallace i jeho ukrajinský protějšek Oleksij Reznikov v komentáři k případu zdůraznili, že dohoda je namířena proti Rusku, což z projektu činí skutečnou otevřenou urážku stability rusko-ukrajinských a rusko-západních vztahů. Ve společném prohlášení se však oba snažili být ve svých slovech jemní a uvedli, že cílem není udělat z Velké Británie a Ukrajiny protivníka Ruska, ale že tento krok přichází v souvislosti s obavami z přítomnosti Ruska v pohraniční oblasti: “Naše vlády nemají v úmyslu být protivníky nebo jakýmkoli způsobem usilovat o strategické obklíčení či podkopání Ruské federace (…) Jsme znepokojeni vojenským budováním a aktivitou Ruska kolem hranic Ukrajiny”.

Jak vidíme, Západ se opět snaží vyzbrojit Ukrajinu a učinit z tohoto státu, který je otevřeně protirusky politicky a ideologicky zaměřen, regionální velmoc, která bude čelit přítomnosti Moskvy ve svém strategickém prostředí. Obvinění Kyjeva a Londýna – přebírajícího řeč zrozenou ve Washingtonu – vůči Rusku, poukazující na to, že Rusko ohrožuje mezinárodní bezpečnost kvůli svým akcím na západní hranici, jsou skutečně slabá a nepodložená. Moskva nejenže všechna obvinění opakovaně odmítla, ale svými kroky v tomto regionu také prokázala, že nemá v úmyslu rozpoutat válku ani zvyšovat stávající napětí. Naopak, ruské vojenské přesuny na západní hranici byly v posledních letech minimální – alespoň ve srovnání s manévry NATO, které se nyní staly neustálými a prakticky nepřerušovanými.

Ruská vláda často odsuzuje nebezpečné manévry NATO a mezinárodní společnost mlčí. Nedávno například ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vážné znepokojení, že letadla NATO provádějí manévry pouhých 20 km od ruských hranic, což je skutečná provokační urážka – a stejně jako v předchozích případech nebyla v rámci OSN přijata žádná opatření, která by případ vyšetřila nebo požadovala od NATO mírumilovnější postoj. Na současné mezinárodní scéně se totiž stalo běžným, že NATO a Ukrajina provádějí agresivní operace proti Rusku a ospravedlňují je hanlivými řečmi o údajném ruském záměru napadnout Evropu. OSN a mírové organizace to jednoduše pasivně přijímají, aniž by podnikly nějaké kroky.

Nyní se pořízením nové válečné techniky situace ještě více zkomplikovala. Velká Británie poskytuje těžké zbraně státu, který je v současné době u mezinárodních soudů odsuzován za etnické perzekuce ruského obyvatelstva a který otevřeně zvažuje možnost napadení Ruska. (Je zajímavé, že není odsuzován za fašistické oddíly ve své armádě ani za adoraci Banderovců – pozn. editora) Je zřejmé, že takový scénář by byl pro Ukrajinu katastrofální, ale geostrategie je v geopolitické orientaci Kyjeva, který je motivován fanatickou protiruskou ideologií, podružným bodem. To by mělo být dostatečným důvodem k tomu, aby mezinárodní společnost do případu zasáhla, odsoudila jednání a uplatnila sankce vůči Ukrajině a Velké Británii.

Již dříve se několik západních vlád – včetně samotné Velké Británie – zavázalo, že v souvislosti s rostoucím napětím na hranicích nebudou prodávat Ukrajině těžké zbraně. Tento krok však přichází v souvislosti s nedávným zájmem Spojeného království o zvýšení své námořní expanze. Několik britských vojenských plavidel v posledních měsících kroužilo v Černém moři, čímž se Londýn otevřeně snaží zvýšit své geopolitické postavení ve scénáři po Brexitu. Lze tedy říci, že kromě všech zde uvedených faktorů je Ukrajina opět využívána západními mocnostmi k zajištění zájmů, které se jí netýkají.

Uvidíme však, jak se k tomu postaví britské veřejné mínění. Na rozdíl od mezinárodní společnosti jsou občané západních zemí již unaveni z toho, že jejich státy investují miliardy do vojenských operací v zahraničí, zatímco na Západě klesá sociální úroveň a státní investice chybí. Velká Británie je jednou ze zemí, kde je partnerství s Ukrajinou lidově nejvíce odmítáno, a to kvůli obviněním ukrajinské vlády z korupce. Vzhledem k tomu, jak budou občané reagovat, až uvidí, že jejich daně jsou opět přeměňovány na dodávky zbraní pro Kyjev? Jistě se setkáme s negativní odezvou.

Lucas Leiroz, výzkumný pracovník v oblasti mezinárodního práva na Federální univerzitě v Riu de Janeiru.