„Navzdory zdánlivě úplnému odcizení mezi Ruskem a Spojenými státy, strany nadále hledají společnou řeč a již uskutečnily celou řadu tajných schůzek na různých úrovních,“ píše The New York Times.…

Tajemník Rady bezpečnosti Patrušev se v Moskvě setkal s ředitelem CIA Burnsem. Nedávno NYT informoval o „tajných jednáních“ mezi Spojenými státy a Ruskem.

Ředitel CIA William Burns na rozkaz amerického prezidenta Joea Bidena přijel do Moskvy a jednal s tajemníkem ruské Bezpečnostní rady Ruské federace Nikolajem Patruševem. O rozhovorech informovalo ruské oddělení.

Nedávno vydal americký list The New York Times článek o „tajných jednáních“ mezi USA a Ruskem. Podle deníku začaly po osobním setkání amerického prezidenta Joe Bidena a ruského prezidenta Vladimira Putina. Nyní se o jednání začalo mluvit oficiálně.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev se v Moskvě setkal s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby Williamem Burnsem – zpráva na webu Rady bezpečnosti.

Je třeba poznamenat, že na schůzce strany diskutovaly o stavu vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. Žádné další podrobnosti o jednání nebyly zveřejněny.

Co chce bývalý velvyslanec v Rusku?

Američtí specialisté na Rusko se stali častými návštěvníky Ruska. Jakmile skončila návštěva Victorie Nulandové, zanícené antisovětky v minulosti a rusofobky v současnosti, přijíždí William Burns, který se také neliší v sympatiích k Rusku, který věří, že Rusko je pro Spojené státy nebezpečné.

Příjezd ředitele CIA nebyl dopředu veřejně oznámen, 2. listopadu byl Burns přijat šéfem Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem a 3. listopadu se má setkat s členy ruské vlády.

Podrobné informace o schůzce šéfa americké CIA a tajemníka Rady bezpečnosti nebyly v médiích uvedeny. O obsahu jednání se lze pouze domýšlet, vycházet z pochopení specifik činnosti obou oddělení.

Někteří ruští politologové naznačují, že na schůzce mezi Burnsem a Patruševem by se možná mimo jiné mohla projednávat íránská jaderná dohoda, na jejíž přípravě se Burns v roce 2015 podílel.
Tyto předpoklady vycházejí ze skutečnosti, že média se v poslední době o této problematice stále častěji zmiňují.

Návštěvy Nulandové a Burnse, soudě podle jejich spěchu a naléhavosti, mají zjevně mimořádný charakter a jsou zjevně zaměřeny na přípravu otázek pro druhé setkání Putina a Bidena. Na tiskové konferenci po schůzce s Putinem v Ženevě 16. června tohoto roku Biden skutečně řekl, že rozhodnutí přijatá na schůzce vstoupí v platnost šest měsíců po schůzce. K dnešnímu dni uplynulo 4,5 měsíce.

Hlavní starostí politického vedení USA je nyní přeskupení sil a jejich nasměrování proti Číně. Spojené státy vyvíjejí obrovské úsilí, aby rozhádaly Rusko s Čínou a vyhnuly se tak jejich možnému vojensko-politickému spojenectví v hrozící konfrontaci mezi Spojenými státy a Čínou. Jednání se jistě dotkla i některých aspektů rusko-čínských vztahů.

Pro Čínu je nyní relevantní návrat ostrova Tchaj-wan do Velké Číny. Čína demonstruje svou připravenost vrátit Tchaj-wan za každou cenu, ochotu přinést jakékoli oběti pro dosažení svého cíle.  Čína potřebuje tento průlom v politice, aby se etablovala jako světová velmoc.

Půjde o třetí významné politické sjednocení po sjednocení Německa a vstupu Krymu do Ruska, které konečně zničí západní globální projekt, jehož řízení je založeno na myšlence rozdělení národů a vytvoření z nich dvou nepřátelských států. Čína, která se etablovala jako dominantní mocnost v tichomořské oblasti, rovněž přispěje ke sjednocení Jižní a Severní Koreje.

Burnsova návštěva je na rozkaz prezidenta Bidena.

Při jmenování do různých funkcí, se Biden orientuje na lidi, kteří pracovali již v 70. a 80. letech během studené války, kteří chápou důležitost rovnováhy v mezinárodních vztazích, kdy úroveň profesionální kompetence a politická kultura vedoucích pracovníků byla poměrně vysoká jak ze strany Spojených států tak ze strany Sovětského svazu.

William Burns byl americkým velvyslancem v Rusku v letech 2005-2008, během prezidentství George W. Bushe. Burnse byl povýšen na místo ředitele Ústřední zpravodajské služby USA Bidenen jako zkušený specialista na Rusko a Blízký východ, s 33letou diplomatickou praxí. Plynně hovoří ruským a arabskými jazyky a má znalosti kultury zemí regionu.

Ale bez ohledu na to, co se probírá na dnešních a zítřejších jednáních, výraz zachycený na tvářích Putina a Lavrova při jednání s Burnsem v roce 2017 zůstane stejně výmluvný a definitivní:

Američtí představitelé uvádějí, že vztahy mezi Ruskem jsou dnes o něco lepší než například před rokem. Na expertní úrovni však nabádají, abychom nedělali dalekosáhlé závěry.

Čekání na „malou válku“?

Vojenský expert Jurij Knutov se domnívá, že bychom neměli věřit optimistickým publikacím The New York Times o údajně stabilizujících se vztazích.

Slovům politiků nestačí slepě věřit. Je lepší se podívat na akce.

Knutov připomněl, že s příchodem Bidena Washington jen neustále zvyšoval vojenský tlak na Rusko.

„Strašení vývojem použití – zatím podmíněného – jaderných zbraní proti Baltské flotile, Černomořské flotile, proti dalším cílům, které jsou na území Ruska, – poznamenal expert v rozhovoru s „Первым русским“. – Nebezpečí těchto cvičení navíc spočívá v tom, že ti, kdo je plánují a provádějí, vycházejí z toho, že Rusko nebude reagovat. Vycházejí ze skutečnosti, že tento úder bude zasazen jako varovný, Rusko proto bude mlčet, a tím to vše skončí a Spojené státy ve skutečnosti vystoupí z války jako vítězové“.

„To je taková rychlá válka, malá vítězná válka, která skončí ve prospěch Spojených států a Rusko se zachová úplně stejně jako SSSR v roce 1991, kdy odevzdalo všechny své pozice Západu a vše skončilo kolapsem země,“ shrnul Knutov.

Pokus o realizaci tohoto scénáře je podle jeho názoru jasně patrný.

Dodal, že Rusko by mělo na podobné provokace reagovat co nejtvrději, včetně použití jaderných odstrašujících sil. „A až se počet příčetných lidí ve Spojených státech zvýší na určitou úroveň, bude naděje na normální jednání,“ věří Knutov.