Revize jaderné politiky USA děsí Evropu

Zdroj: Observateur Continental, autor Alexandre Lemoine, překlad: První Zprávy, na snímku američtí vojáci umisťují jadernou střelu pod křídla bombardéru B-52

Washington reviduje svou jadernou politiku v úzké koordinaci se svými spojenci. Tato tisková zpráva byla oznámena v reakci na požadavky Evropanů a Japonců, aby se Spojené státy nevzdaly doktríny preventivního jaderného úderu proti Rusku.

Několik evropských spojenců Spojených států, zejména Spojené království, Německo a Francie, stejně jako Japonsko a Austrálie, požádalo Washington, aby přezkoumal svou jadernou politiku, píše časopis Financial Times. Partneři Američanů se domnívají, že Washington se musí nejprve vzdát zásady nepoužívání jaderných zbraní.

Jinými slovy, nejsou to Spojené státy, ale jejich spojenci, kdo věří, že si Američané musí vyhradit právo na preventivní úder, tedy právo zaútočit na jinou mocnost, jadernou. Mezi zeměmi světového jaderného klubu jsou pouze dvě země uznávány jako potenciální protivníci Spojených států – Rusko a Čína.

Bidenova administrativa v současné době analyzuje americkou politiku ohledně podmínek pro použití jaderných zbraní. Očekává se, že přezkum bude dokončen do konce roku, uvedl Financial Times. Podle informovaných zdrojů Spojené státy zaslaly spojencům formulář, aby zjistily, co si myslí o změnách v jejich jaderné politice. A většina dotázaných protestovala proti tomu, že se Američané vzdali svého práva na první úder.

Zástupce Bidenovy administrativy zároveň potvrdil: Spojené státy skutečně provádějí revizi své jaderné politiky v úzké koordinaci se spojenci. Zástupce Bílého domu navíc označil předmětnou revizi za rutinní postup, který organizuje každá nová americká administrativa po prezidentských volbách.

Poslední revize proběhla v polovině roku 2000 poté, co Spojené státy odstoupily od smlouvy ABM z roku 1972, čímž tento dokument zrušily.

O tom, co se uvnitř Bidenovy administrativy v souvislosti s generální revizí děje, zatím nejsou žádné přesné informace. Evropané se ale bojí, že se ocitnou bez amerického „nukleárního deštníku“.

Existuje fobie, že Američané ukončí svou přítomnost na starém kontinentu, stejně jako se stahují z Afghánistánu a odjinud. Zejména z Blízkého východu. Jejich rozpočet například nezahrnuje 1 miliardu dolarů na modernizaci izraelského systému Iron Dome a dodávky systémů Patriot do Saúdské Arábie. Každý ví, že Spojené státy postrádají zdroje, aby mohly být přítomny v různých oblastech světa. V současné době probíhá vážná polemika o tom, zda přesunout vojenský důraz na tichomořskou oblast a čelit Číně.

Komplexní plán obrany Aliance v případě krize a konfliktu, schválený zeměmi NATO 21. října, věnoval velkou pozornost právě čínské hrozbě: Modernizaci čínské armády, novým schopnostem jaderné a kybernetiky Pekingu.

V této době se německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová rozhodla odvolat další „hrozbu“ – z Ruska. Ministryně uvedla, že v případě potřeby je NATO připraveno použít vojenské prostředky, včetně jaderných zbraní, k zadržení Ruska. Berlín se navíc obává stažení jaderných zbraní z Německa do Polska.

Americká jaderná zbraň je fyzicky přítomna na starém kontinentu, zejména v Německu. Téměř 20 amerických jaderných hlavic se nachází na americké letecké základně v Büchelu v Porýní-Falcku. Jedná se o taktické (nestrategické) letecké pumy B61 . Tuto výzbroj může v případě potřeby použít německé letectvo v rámci společných akcí NATO. Rozmístění tohoto arzenálu je součástí strategie NATO pro společné použití jaderných zbraní.

Za připomenutí stojí také odpalovací systémy Mk41, které se snadno transformují z obranných zbraní na vektory pro odpalování řízených střel Tomahawk s jadernými hlavicemi. Systémy Aegis Ashore a MK41 byly nasazeny v Rumunsku a Polsku.

Náklady na práci na americkém jaderném arzenálu rostou, aniž by se ve skutečnosti někam dostaly. Místo toho se Američané rozhodli rozšířit kapacity pro jaderný úder prostřednictvím svých spojenců – Spojeného království a Austrálie, které by se mohly proměnit v jadernou mocnost (v rámci nové aliance AUKUS), stejně jako Francie. Navzdory sporu mezi Washingtonem a Paříží se ho Joe Biden pokusí urovnat. Jinými slovy, Spojené státy chtějí kompenzovat nikoli kvalitou, ale kvantitou, hrozbu, o níž se domnívají, že pochází z modernizovaného jaderného arzenálu Ruska a Číny.

To je důvod, proč Spojené státy chápou, že v případě preventivního úderu proti Rusku nebo Číně by byla reakce zničující. Možná, že pokud jde o právo na preventivní úder, nezahrnuje Rusko a Čínu tolik jako jiné země. Mohlo by se jednat o státy, se kterými je podle jaderné doktríny USA možná lokální jaderná válka. Připomeňme, že kromě legálního jaderného klubu jsou země jako Írán a Severní Korea.