Proč jsou ceny plynu tak vysoké? Vysvětluje studie Oxfordského institutu energetických studií. DOKONČENÍ.

Zdroj: Kosa zostra, Autor: vlkp (dokončení ze včerejška)

Celková evropská nabídka

Spolu s poklesem evropské produkce (-12,5 mld. m³) a dovozu plynu přes plynovody (-9,1 mld. m³), jak již bylo uvedeno, poklesl evropský dovoz LNG v lednu až srpnu 2021 také o 7,8 mld. m³ ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 k tomu, že se náklad LNG stahuje z Evropy na prémiový asijský trh, protože globální trh s LNG se podstatně zpřísnil.

Dohromady to znamenalo celkový pokles nabídky na evropský trh o 29,4 mld. m³. Vypočtená evropská poptávka po plynu za leden až srpen 2021 (316,8 mld. m³) však byla ve skutečnosti o 1,0 mld. m3 vyšší než ve stejném období roku 2019. Proto „mezera“ mezi lety 2019 a 2021, kterou bylo potřeba zaplnit, činila 30,4 mld. m³.

Tato mezera byla vyrovnána výkyvem v zásobování na naplnění zásobníků a těžby. V lednu až srpnu 2019 činily čisté injektáže do zásob 23,1 mld. m³. Jinými slovy, injekce mezi dubnem a srpnem činily o 23,1 mld. m³ více než čisté čerpání mezi lednem a březnem. Skutečné čisté injekce v dubnu až srpnu 2019 činily 53 miliard m³ a dalších 7 miliard m³ bylo doplněno v září až říjnu, takže celkové letní předzásoby dosáhly 60 miliard m³. Naproti tomu v roce 2021 činil čistý odběr za leden až srpen 7,4 mld. m³: 47,2 mld. m³ čistých těžeb v lednu až dubnu následovalo 39,8 mld. m³ dodávek v květnu až srpnu. Výkyv ve skladových bilancích z čistého předzásobení činil 23,1 miliardy m³ v roce 2019 na čistý odběr 7,4 miliardy m³ v roce 2021 tedy činí 30,5 miliardy m³ – v podstatě stejné jako pokles výroby a dovozu, zatímco poptávka zůstala relativně konstantní.

Pokud tedy evropský dovoz LNG v roce 2019 byl akcí, která „sbírala zbytky, které nikdo jiný nechce“, pak v roce 2021 byly tyto dovozy LNG pokusy představují nutnost uspokojit rostoucí poptávku, včetně potřeby doplňovat zásobníky na mimořádně nízkých úrovních naplněnosti. Jako taková měla cena těchto nákladů LNG – jako ona “mezní molekula“ – jednoznačný dopad na ceny v evropských spotových uzlech. Vzhledem k tomu, že ceny evropských uzlů rostly ve snaze přilákat dodávky LNG, museli spotoví kupující jinde ve světě platit stále vyšší prémii, aby si zajistili své nutné objemy.

Jak již bylo zmíněno dříve, pro trhy dovážející LNG bez domácí produkce, alternativních dodávek potrubím a/nebo podstatného objemu skladování se dostaly do situace plyn dostane ten „kdo ho chce více a je tedy ochoten zaplatit nejvyšší cenu“.

Jedna z reakcí na prudký nárůst cen plynu a jeho nedostatek v Evropě zjevně přišla od Španělů. Bylo to i publikováno. Vedoucí představitelé EU na speciálním summitu diskutovali o návrzích Španělska, aby EU vyjednávala nákupy plynu jménem všech evropských zemí: „U vakcín jsme to udělali docela úspěšně“ a „mohli bychom využít naši zvýšenou vyjednávací sílu k vytvoření strategických rezerv, které nám umožní zmírnit naši citlivost. na výkyvy trhu“.

Zdá se, že to vyvolává řadu otázek:

• Kteří dodavatelé by prodávali plyn za jinou než tržní cenu?
• Brání EU stávajícím odběratelům plynu v EU nakupovat plyn, zatímco oni ho kupují?
• Jaké zkušenosti má EU s vyjednáváním nákupů plynu?
• Na jaké časové období by je sjednávali?
• Jak by se nakoupený plyn dělil mezi členské země EU?
• Kde by byly uloženy strategické zásoby (Evropa má dostatek infrastruktury pro skladování plynu a v říjnu 2020 byla z velké části plná, takže by EU stavěla další, což by stejně nějakou dobu trvalo)?
• Kdo rozhoduje, zda a kdy budou strategické rezervy využity a pro které země?

Tento návrh je zjevně neuváženou reakcí na současné cenové prostředí –před 12 měsíci, kdy byly ceny na historických minimech, se jistě nikdo nezajímal o „regionální nákupy plynu“.

Závěry

Tento komentář jsme začali připomenutím, že Evropa je ve skutečnosti vyrovnávací trh pro  globální LNG. Jak jsme ukázali, globální trh LNG se v roce 2021 podstatně konkurenčně zpřísnil kvůli nárůstu poptávky, který převýšil růst nabídky. Asijská poptávka byla tažena potřebou vytápění prostor v chladném 1. čtvrtletí, pokračujícím rychlým růstem v Číně a touhou udržovat nádrže na LNG doplňované výrazně méně.

Toto snížení dostupných objemů LNG v kombinaci s dalšími omezeními dodávek do Evropy, protože evropská produkce klesala spolu s celkovým dovozem z plynovodů, což mělo za následek pokles celkových dodávek na evropský trh. Vzhledem k tomu, že evropská poptávka po plynu zůstala silná, na úrovni roku 2019 – především kvůli zvýšené poptávce po plynu pro vytápění prostor v prvních čtyřech měsících roku a poptávce po plynu pro výrobu elektřiny v létě – musel být rozdíl vyrovnán výkyvem dodávek do úložných zásobníků. Nejen, že byly skladové zásoby v 1. čtvrtletí 2021 podstatně vyčerpány, ale doplňování zásob ve 2. a 3. čtvrtletí bylo pomalejší než v posledních letech, takže Evropa má zásoby pod průměrem, když se blížíme k začátku zimy.

Tento soubor základních faktorů způsobil v roce 2021 růst světových cen LNG i evropských cen plynu jako takových. Při extrapolaci na celoroční srovnání bylo vyhrocení situace na trhu mezi lety 2019 a 2021 důsledkem poklesu dostupné nabídky LNG o 20 mld. m³ ve srovnání s mimoevropskou poptávkou po LNG, poklesu evropské produkce o 15 mld. m³ a poklesu možná až 13 miliard m³ dodávek potrubními systémy.

To představuje „ztrátu v zásobování“ o 50 miliard m³, což vedlo k potřebě efektivně vytěžit tolik z evropských zásob. 50 miliard m³, což je těsně pod 10 procenty evropské poptávky po plynu – není divu, že ceny tak vzrostly!

Při pohledu na nadcházející zimu bude v celosvětovém měřítku strana poptávky silně ovlivněna sezónními faktory počasí, zejména v 1.Q/2022. Na straně nabídky existuje naděje, že alespoň část dodavatelských kapacit LNG, které byly „dočasně ztraceny“ kvůli výpadkům, se začnou vracet do provozu, s možností, že přijdou další objemy z nových amerických produkcí LNG – Sabine Pass Train 6 a Calcasieu Pass, přičemž Corpus Christi Train 3 dokončuje zprovoznění. Pokud bychom hledali pozitiva, dalo by se předpokládat, že nadcházející 1.Q1/2022 bude stěží chladnější než 1.Q/2021 a že dodávky LNG pravděpodobně nebudou nižší než v 1.Q/2021. Pesimistický pohled pak může být takový, že nabídka a poptávka po LNG (mimo Evropu) by mohly být v nejhorším případě stagnující a v nejlepším případě s mírně vyšší nabídkou a mírně nižší poptávkou.
K tomuto opatrnému optimismu můžeme znovu odkázat na potenciální narušení dodávek z Alžírska do Španělska v souvislosti s tranzitem přes Maroko – pokud by Sonatrach byl povinen dodat svým španělským nebo portugalským zákazníkům dodatečný náklad LNG, aby vyrovnal jakýkoli výpadek, došlo by k možnosti mít dominový efekt ohledně dostupnosti alžírského LNG jinde v Evropě.

O něco méně omezený globální trh LNG (alespoň v 1. čtvrtletí 2022 ve srovnání s 1. čtvrtletím 2021) by mohl otevřít další dodávky pro Evropu, což může pomoci kompenzovat nižší skladovací zásoby a pokračující pokles vlastní produkce. Pokud se však evropský stav zásob plynu bude stále podstatně ovlivněn odebíráním ze současných úrovní naplněnosti, které jsou již na začátku zimy nižší než obvykle, pak jakýkoli další náklad LNG dostupný ve 2. čtvrtletí bude pravděpodobně absorbován snahou o doplnění těchto skladovacích zásob, což poskytne podporu pro růst ceny do jara.

Klíčovým faktorem, který je třeba v nadcházející zimě sledovat, bude potrubní import do Evropy, zejména dodávky z Ruska a severní Afriky. Stejně jako celosvětový trh LNG však Evropa zůstane zranitelná vůči prudkým nárůstům poptávky souvisejícím s povětrnostními faktory, ať už se jedná o období chladu, které podnítí poptávku po plynu pro vytápění prostor nebo jakékoli poklesy v jiných formách výroby energie, které vedou k vyšší poptávce po plynu – spalované plynovými elektrárnami.

Závěrem

lze říci, že růst cen v roce 2021 byl tažen souborem základních faktorů nabídky a poptávky
na úrovni globálního trhu LNG a evropského regionálního trhu s plynem. Role evropského skladování plynu při vyvažování nejen evropského trhu, ale také – jak jsme viděli v 1. čtvrtletí 2021 – globálního trhu LNG nelze podceňovat a nižší než obvyklé úrovně zásob zůstávají znepokojivé. Kombinace relativně mírné zimy, přiměřeného výkonu neplynových elektrárenských jednotek, návratu k vyšším úrovním výkonu několika v současné době nedostatečně výkonných exportních produkčních center na výrobu LNG a možná dokonce oživení dodávek ruských plynovodů do Evropy by mohlo vést k jak globální trh LNG, tak regionální evropský trh se zemním plynem se uvolňují a snižují ceny ze současných mimořádných úrovní.

Vlkův dovětek:

Předpokládám, že The Oxford Institute for Energy Studies a jeho studii o celosvětové, respektive evropské situaci s plynem, jak klasickým zemním, tak ve formě LNG, si netroufne nikdo zpochybnit. A to ani nejhorlivější z nejhorlivějších u těch jedině a vždycky správných. Snad konečně tihle a to včetně vedení Evropské unie pochopí, že ohledně plynu se situace na trzích zásadně změnila, oproti minulosti, včetně posledního předcovidového roku. Z trhu odběratele, který si diktoval mimořádně nízké ceny se stal nyní trh dodavatelů. Kteří jednoznačně převzali kontrolu nad trhem a tudíž především cenou.

Dále je doloženo, že odběratelé, z nejrůznějších důvodů se přeplácejí navzájem, protože rok 2021 je všechny zastihl po zimě 20/21 zcela nepřipravené a všichni požadují větší než dřívější odběry od dodavatelů.

Ve zcela specifické situaci je Evropa. Ovšem dostala se do ní sama. Hned z několika důvodů:

1 – nečekaně razantním poklesem těžby z vlastních zdrojů – Británie, Dánsko, Holandsko, v naprosto zásadním množství. Méně z různých důvodů těží i Norsko. Ačkoliv v oxfordské studii je decentně konstatováno, že kvůli potřebě oprav na norských těžebních polích, citoval jsem generálního ředitele norské státní ropné společnosti, který bez obalu konstatoval, že v roce 2020 byla těžba ZÁMĚRNĚ SNÍŽENA a to KVULI NÍZKÝM CENÁM. Dovozy tyto fatální poklesy nedokázaly kompenzovat.

2 – Evropa, jejíž spotřebu z převážné míry /vedle vlastní, klesající produkce/ saturovaly dodávky plynu přes norské, alžírské, ale převážně RUSKÉ plynovody dlouho v podstatě až na výjimky typu Portugalsko a Španělsko, nepotřebovala dovážet LNG a kupovala jej vlastně jen jako doplňkový zdroj a to především tehdy, když na trzích vysloveně zbýval, nikdo jiný jej nechtěl a jeho cena se stala dumpingovou.

3 – Evropa nepochopila, že na „její plyn“ se v Rusku napojili další, dříve Ruskem neobsluhovaní velcí odběratelé – Čína a Turecko. Špičky EU a evropských zemí vůbec nedomyslely dopady plynovodů Síla Sibiře 1 a Turkish Stream na její vlastní potřeby. A zdá se, že jim to nedochází dosud. Podobně nedocenili rozhodnutí ruské vlády o plynofikaci vlastní země. Protože i Rusko je vystaveno globálnímu tlaku na omezení skleníkových plynů. Takže ruský dodavatel už ve svých prodejích zdaleka není odkázán jen na Evropu.

4 – aby toho nebylo málo, tak se Evropa rozhodla vést s Ruskem ideologickou a sankční válku. Stačí si vzpomenout na stále trvající záměrné obstrukce kolem vakcíny Sputnik. Ohledně plynu se pak bavíme o Nord Streamu 2. S kterým ti vždycky a jedině správní všech členských zemí Unie a její vedení mají setrvalý problém. Plynovod je hotový. Mohl by dodávat klidně ještě dneska odpoledne. Kdyby získal německou a následně unijní certifikaci. Stačí tak málo… Oxfordská studie konstatuje, že Evropa s poloprázdnými zásobníky, z nichž už odebírá jde do velkých rizik. Protože NEMÁ zajištěny dostatečné dodávky. Přesto je opět hrají hrátky s Nord Streamem 2. Nechápu, nerozumím. Ideologie a politická bigotnost evidentně vyhrává nad zdravým rozumem. Evropští papaláši nutí Rusko vší silou dodávat přes Ukrajinu. Přitom z Oxfordské studie jasně vyplývá, že Rusko prostě Ukrajinu hodlá ignorovat a nad už sjednané smluvní objemy přes ní nedodá ani kubík plynu. EU je při tom bez jakékoliv varianty k ruským dodávkám. Tedy pokud nepočítáme prohibitivní a nyní už doslova likvidační ceny LNG a nehodlá přeplácet asijské odběratele, což by ovšem neutáhla finančně nemalá část evropských koncových spotřebitelů.

5 – zcela se zhroutila mantra vedení EU, které naléhalo za zrušení dlouhodobých odběratelských kontraktů firem a členských zemí Unie s Gazpromem a nutilo je řešit své potřeby přes burzu. Tu, překvapivě jen pro bruselskou elitu a národní papaláše a nedouky typu Bartuška, ovládli prodejci a spekulanti.

6 – Evropa sklízí co si zasela nesmyslným a zcela nepromyšleným Green Dealem.

Ale jsou tady i další aspekty, které nelze pominout, naopak je potřeba je vypíchnout:

• Spojené státy zcela ignorují situaci svých spojenců, ačkoliv Evropu pět let školily o zásadní škodlivosti odběru ruského plynu. Dodávky LNG radši směrují do nepřátelské Číny. Prachy jsou prachy!
• Náš spojenec v NATO a prominentní nečlen EU – Norsko, sice omezilo těžbu v absolutním objemu, nicméně to omezení pocítila jen Unie. Britové, kterým klesly dodávky z vlastních plynových polí, naopak od Norů dostali více než v roce 2019. Zajímavý důkaz vzájemné solidarity a sdílení společných hodnot!

Všechno, co jste četli v tomto dvoudílném článku je popsáno a leckdy důkladněji v zatím publikovaných částech seriálu Plynatost. Ale uznávám a proto jsem oxfordskou studii pro Kosu převzal, že je to komplexní a kompaktní materiál, kam lze snadno kdykoliv dojít pro eventuálně potřebná fakta.

Žiji s malou jiskřičkou naděje, že vedení EU a rozhodujících zemí tohoto uskupení pochopí pod tlakem nastalých okolností, která bije. Tak jako to začínají zřejmě chápat ohledně jaderné energie, která prý se dočká uznání jako tzv. čistý bezemisní zdroj.

Naproti tomu mám za zcela jisté, že žádná změna nenastane ohledně politického nastavení české politické reprezentace. Jak odcházející Babišova, tak přicházející Fialova vládní galerka se těší, a i nadále hodlá těšit z toho, že Česká republika je vedena, spolu se Spojenými státy, na ruském seznamu nepřátelských zemí. To nám jistě současnou energetickou krizi vyřeší!