Polsko-Běloruská hranice: Co potřebujete vědět o krizi

Zdroj: Pokec24 a Al Jazíra, autor josh-xy

Od pondělí se k uvízlým davům poblíž bělorusko-polské hranice připojují další uprchlíci a migranti, kteří doufají, že přejdou do bloku.

Odhaduje se, že v blízkosti linie, která rozděluje obě země, se nyní shromažďují tisíce lidí.

Těm, kteří se pokoušeli opustit Bělorusko, byl odepřen vstup do Polska, protože jim cestu bránil plot z ostnatého drátu a masy bezpečnostních sil rozmístěných Varšavou.

Uvízli v mrazu, bez přístupu k životně důležitým zásobám nebo lékařské péči, protože se obávají o svou bezpečnost.

Zde je to, co potřebujete vědět:

Co se děje?

Odhaduje se, že 3000 až 4000 migrantů a uprchlíků, z nichž mnozí jsou údajně ze Středního východu a Afghánistánu, táboří v zemi nikoho mezi Běloruskem a Polskem poté, co jim byl odepřen vstup do země EU.

Skupiny pro lidská práva a globální orgány vyjádřily obavy o jejich blaho a poukázaly na množství hlášených úmrtí na obou stranách hranice jako důkaz zrádných podmínek, kterým čelí, když nastává zima.

Humanitárním pracovníkům, právníkům a novinářům bylo zabráněno v přístupu do kritických pohraničních oblastí na obou stranách.

Jak krize začala?

Krize vypukla začátkem letošního roku, kdy dlouholetý běloruský prezident Alexandr Lukašenko zuřivě reagoval na sankce EU. Blok potrestal Minsk za jeho vynucené odklonění osobního letadla v květnu a následné zatčení disidentského novináře Romana Protaševiče, který byl na palubě.

O několik měsíců dříve EU a Spojené státy potrestaly Lukašenkovu vládu za zásah proti opozici po sporných volbách v srpnu 2020, které 67letému muži vynesly šesté funkční období a vyvolaly masové protivládní protesty.

Lukašenko, rozzlobený zpřísněnými opatřeními, vrátil úder prohlášením, že Bělorusko se přestane snažit zabránit migrantům a uprchlíkům bez dokladů dostat se do EU, a argumentoval tím, že sankce bloku připravily jeho vládu o finanční prostředky, které k tomu potřebovaly.

Od té doby členské státy EU sousedící s Běloruskem, včetně Litvy, Lotyšska a Polska, hlásí prudký nárůst počtu lidí, kteří se snaží překročit své hranice.

Kdo co řekl?

EU obviňuje Minsk z úmyslného lákání migrantů a uprchlíků do Běloruska a následného tažení na západ se sliby snadného vstupu do bloku v rámci „hybridního útoku“ na jeho členské státy jako odvetu za sankce.

Lukašenko tato obvinění popírá a obviňuje EU z porušování lidských práv tím, že lidem odpírá bezpečný průchod, což je v rozporu s mezinárodními pravidly azylu.

Objevily se zprávy o nezákonných takzvaných „odsunech“, kdy byli polští strážci obviněni z navracení migrantů bez dokumentů do Běloruska.

Hraje v tom roli Rusko?

Varšava obvinila ruského prezidenta Vladimira Putina ze strůjce rozvíjející se krize.

Moskva, na níž Lukašenkova vláda jako na spojence a věřitele silně závisí, však účast odmítla.

Místo toho obvinila Polsko a jeho členské státy EU z pokusu „uškrtit“ Bělorusko, které Kreml považuje za bezpečnostní nárazník proti bloku a transatlantické vojenské alianci NATO v čele s USA na jeho západním křídle.

Moskva v pátek vyslala výsadkáře do Běloruska na vojenské cvičení. Začátkem tohoto týdne nasadila dva strategické bombardéry s jadernou schopností na hlídkové mise nad Běloruskem na dva dny v řadě.

Co se může stát dál?

Není to jasné, ale další eskalace se zdá pravděpodobná.

EU zvažuje, zda v reakci na hraniční krizi uvalit na Minsk ještě další sankce. Opatření, která by se údajně mohla zaměřit i na letecké společnosti, které blok považuje za zapojené do situace, by mohla vstoupit v platnost již v pondělí.

Bělorusko nadále popírá, že by krizi vyvolalo, a varuje, že nemůže pomoci s jejím ukončením, pokud nebudou zrušeny dřívější tresty uvalené západními mocnostmi na Lukašenkovu vládu.

Minsk také pohrozil přerušením dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů, které procházejí běloruským územím, jako odvetu za případné nové sankce EU.

V pátek se ale Kreml od této hrozby distancoval a prohlásil, že Lukašenkovy poznámky nebyly předem konzultovány a že splní své smlouvy o dodávkách plynu.

Evropský trh s plynem, kde ceny v posledních týdnech dosáhly rekordních výšin, by byl velmi citlivý na jakékoli narušení dodávek.