Vyplývá to z korespondence mezi ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a jeho francouzským a německým protějškem Jean-Yvesem Le Drianem a Heiko Maasem, kterou zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.

V poslední době je zkreslená pozice Ruska, jeho role ve vnitřním ukrajinském urovnání a přístupy ke konání případné ministerské schůzky v „normandském formátu“. 

Aby se předešlo dalším spekulacím, rozhodlo se ruské ministerstvo zahraničí zveřejnit primární zdroje a uveřejnit diplomatickou korespondenci ministra zahraničních věcí Ruské federace Sergeje Lavrova s ​​představiteli zahraničních agentur Německa a Francie Heiko Maasem a Jean-Yvesem Le Drianem, uvádí se v prohlášení.

Ve svém prvním dopise z 29. října 2021 Lavrov sděluje svým kolegům, že by rád znovu potvrdil důležitost pokračování společného úsilí v rámci normandského formátu pomoci vyřešit konflikt na Donbasu.

„Domnívám se, že naše případné setkání, o jehož svolání se nyní hodně mluví, by mělo být dobře připraveno, včetně brzkého vypracování podrobného společného závěrečného prohlášení s konkrétními doporučeními Ukrajině a jednotlivým oblastem Doněcké a Luhanské oblasti jako smluvním stranám konfliktu,“ napsal Lavrov a zaslal ruský návrh „takového dokumentu, který, jak se nám zdá, odráží realitu a hlavní úkoly mírového procesu.“

Jak je uvedeno v odpovědi Maase a Le Driana – text „obsahuje ustanovení, která nepochybně nenajdou podporu mezi zeměmi normandského formátu, včetně navázání přímého dialogu mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem“.

V dalším dopise ze 6. listopadu Lavrov poznamenal, že od svých kolegů dostal odpovědi na návrhy z 29. října a je jimi rozčarován.

„Vaše prohlášení o odmítnutí přímého dialogu mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem diskredituje spoluautorství vůdců Německa a Francie na dokumentu z 12. února 2015 (Minské dohody),“ zdůraznil ministr zahraničí RF.

V posledním dopise zaslaném 16. listopadu ruský ministr zahraničí uvedl, že Moskva se stále více setkává s deformací pozice Ruska a jeho role při řešení vnitřního ukrajinského konfliktu.

„Vaše společné prohlášení „Na podporu Ukrajiny“ učiněné v Bruselu 15. listopadu po setkání s ministrem zahraničí D. Kulebou bohužel nebylo výjimkou. V něm jste nám vyhrožovali nějakými „následky“ za údajné pokusy o narušení územní celistvosti Ukrajiny, obvinili jste nás z „opětovného odmítnutí“ na účasti na ministerské schůzce „normandského formátu“, napsal ruský ministr zahraničí.

A dodal, že byl donucen k netradičnímu kroku – korespondenci zveřejnit.
diplomatická korespondence

PROČ BYLA KORESPONDENCE LAVROVA ZPŘÍSTUPNĚNA VŠEM? EXPERT POUKÁZAL NA KRIZI

Zveřejnění korespondence Lavrova s ministry zahraničí Francie a Německa bylo vynuceným opatřením, domnívá se expert Fjodor Lukjanov. „Myslím si, že je to způsobeno tím, že je tu velká vlna výčitek, které vytvářejí obraz Ruska jako země, která nic nechce a všechno odmítá,“ poznamenal expert.

Korespondenci ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s ​​kolegy z Německa a Francie zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí. Obsah rozhovoru okomentoval Fjodor Lukjanov, ředitel pro výzkum Nadace pro rozvoj a podporu Mezinárodního diskusního klubu Valdaj.

Z korespondence vyplývá, že Berlín a Paříž nepodporují tezi o nutnosti navázání přímého dialogu mezi Kyjevem a neuznanými republikami Donbass. 

Publikace byla reakcí na výtky a překrucování pozice Moskvy ze strany západních zemí.

Fjodor Lukjanov poznamenal, že zveřejňování korespondence ministrů zahraničí je atypická praxe.

Podle experta jde o vynucené opatření, jehož cílem je eliminovat nepodložené nároky vůči Rusku.

Myslím, že je to dáno tím, že se zvedá velká vlna výčitek, které tvoří obraz Ruska jako země, která nic nechce a všechno odmítá, vysvětlil specialista.

Zároveň dodal, že si není jistý, jak efektivní takový přístup bude. Odborník se domnívá, že zveřejnění s největší pravděpodobností nebude mít významný dopad na situaci.

Ale přání Ruska ukázat, jak to doopravdy je, je ve skutečnosti spojeno s krizí diplomatických vztahů obecně – nikoli mezi zeměmi, shrnul Fjodor Lukjanov v rozhovoru pro RIA Novosti.