Zdroj: První Zprávy

V příštím týdnu uplyne měsíc od skončení voleb, zvolna se formuje nová vláda a v naší rozdělené zemi se jedna (levicová) polovina voličů vzpamatovává ze šoku, který pro ni znamenal dosažený výsledek.

Výsledek hodně připomínal neočekávanou ledovou sprchu. Pravicová polovina národa, zejména politici, kteří ji reprezentují pak zažívá cosi jako horečku sobotní noci. Po osmi letech, kdy mohli jen opakovat, že Babiš musí odejít, se konečně dostávají k moci. Mám-li soudit dle jejich vyjádření, docela si to užívají a nemají chuť se o ní dělit, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Povedla se jim totiž nebývalá věc, protože vymazali z české politické scény klasickou levici a z té progresivní anticivilizační se do Sněmovny dostaly jen čtyři Piráti. Získají-li opravdu tři ministerské posty v nové vládě, dostanou se tak již podruhé do Guinessovy knihy rekordů – poprvé si vysloužili zápis za pád preferencí během předvolební kampaně. Nic to však nemění na tom, že pomyslné politické kyvadlo se zhouplo extrémně doprava, což pro budoucnost České republiky může znamenat vážné komplikace.

Jde o modelovou situaci, která se v našich moderních dějinách objevila již počtvrté. Za První republiky se takovým ryze pravicovým vládám říkalo Panská koalice a vládly od roku 1926 do konce roku 1929 pod dvěma premiéry. Pak přišly předčasné volby a Velká hospodářská krize. Podruhé se situace opakovala v roce 1992, kdy vyhrála ODS Václava Klause s ODA a KDU – ČSL a proběhla ekonomická transformace tak „úspěšně“, že další volby vyhrála levice poměrem 101 : 99 poslanců. Nakonec se sice vytvořila přechozí pravicová vláda, jenže zase přišla krize a předčasné volby (1998).

Další šance pravice dostala až o osm let později, Topolánkova vláda uspěla až napodruhé (2007), ale již za dva roky v době našeho předsednictví EU padla. Po zásahu Ústavního soudu se volby konaly až v řádném termínu (2010) a drtivým způsobem (118 : 82 mandátům)v nich uspěla pravice. Přesto Nečasova vláda nedovládla do konce řádného mandátu, mimo jiné kvůli tomu, že její chybná restriktivní hospodářská politika brzdila zotavení z krize, která celý svět postihla v roce 2008. Pravice musela čekat dalších osm let na letošní volby.

Přebírá však vládu v té nejsložitější situaci za posledních třicet let, kdy pro nejbližší měsíce lze očekávat kumulaci hned několika krizí, počínaje další vlnou Covidu, problémy s výrobou kvůli nedostatku surovin (zase přichází epocha prázdných regálů v obchodech) a nejnebezpečnější z nich představují vysoké ceny elektrické energie. Téměř milion domácností po krachu firmy Bohemia Energy přešel k Dodavatelům poslední instance a poskočil v čase o rok či dva kupředu. Zálohy, které od nich dnes vyžadují, předjímají budoucí ceny energie pro nás všechny.

Vznikající vláda již dala najevo, že proti tomuto trendu nic dělat nebude, nanejvýš začne vydávat elektrožebračenky. Její politika se drží principu, že zisky se privatizují a ztráty znárodňují. Proto si myslím, že voliče pravice již tuto zimu bude čekat studená sprcha, která jejich nadšení zchladí. Třeba jim pak dojde, proč za posledních 28 let jen jedna (ta první) pravicová vláda neokusila neúspěch v podobě předčasných voleb.