Čínští agenti, kyberútoky, ricin. Co ještě podle BIS hrozí Česku?

Zdroj

V dokumentu kontrarozvědka totiž odhaluje, jak pandemie koronaviru a protiepidemiologické opatření ovlivnily činnost tajných služeb a mimo tradičních hrozeb z Ruska a Číny varovala i před novými výzvami.

BIS označila tři hrozby jako hlavní zpravodajská témata loňského roku. Jedná se o snahu ovlivnit přípravu výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech, dále o kybernetické útoky aktérů, kteří jsou navázáni na cizí moc (zpravidla na Rusko nebo Čínu), a o dezinformační kampaně, které mají potenciál oslabit demokratické základy státu.

Snaha získat interní informace v souvislosti s Dukovany

Co se týče Dukovan, BIS zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. Pokračovaly také aktivity, které měly za cíl ovlivnit mediální prostor přes zdánlivě nezávislé osoby. BIS to dnes uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Poukázala také na nebezpečí ovlivňování regulatorních úřadů.

„Největší hrozbu pro projekt představovala potenciální účast subjektů, u kterých existovalo odůvodněné riziko, že budou zneužívat své postavení k prosazování vlastních zájmů nebo zájmů třetí strany (typicky geopolitické zájmy cizí státní administrativy) na úkor zájmů českých,“ zaznělo.

Snazší cíle klasické špionáže

Kybernetické útoky jsou podle BIS další ze tří nejvýraznějších hrozeb. Většina z nich cílila na státní instituce. Víc než kdy jindy hackeři mířili v době koronavirové krize na zdravotnická zařízení. Největší útok loni v březnu ochromil Fakultní nemocnici v Brně. Způsobil škodu za 150 milionů korun, kriminalisté ho dodnes prověřují kvůli podezření ze dvou trestných činů, včetně vydírání. Podle informací Aktuálně.cz má útok zahraniční stopu.

Hackeři si dále vedle státních aktérů vybírali neziskové organizace či politické strany. Nejvíce se snažili prolomit počítačovou síť či e-mailové schránky tak, aby mohli vynést citlivá data.

„Ta (snaha) byla potvrzena u jedné státní instituce, ze které bylo exfiltrováno značné množství dokumentů a jiných souborů do infrastruktury útočníků,“ upozorňuje služba.

BIS: Každý Číňan je potenciální špion

Čeští zpravodajci označují za další rostoucí hrozbu Čínu. Ta se podle BIS loni soustředila například na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19, kterou na jejím počátku ve Wu-chanu tajila, na západní země.

BIS v kontextu pandemie covidu-19 zmiňuje i čínskou snahu o nákup ochranných pomůcek v Česku. Ambasáda těsně před doputováním viru do Česka organizovala skupování roušek a respirátorů, které následně česká vláda kvůli naprostému nedostatku nakupovala v Číně.

„Součástí vlivového působení bylo i to, že čínští zpravodajci, diplomaté a členové stranických organizací hledali v České republice způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu v České republice,“ vyjmenovává BIS.

BIS varuje, že čínští rozvědčíci bodují i v budování vztahů s politiky.

„Po linii politické rozvědky jsou příslušníci čínských zpravodajských služeb velmi úspěšní v kultivaci vztahů s osobami, které se pohybují na politické scéně (popřípadě ji ovlivňují), a to bez rozdílu v ideologické orientaci,“ říká BIS.

Kontrarozvědka v tomto ohledu jasně říká, že čeští představitelé musí být při oficiálním styku s nimi na pozoru před každým čínským občanem. Každý z nich je potenciální špion.

„Spolupráce s čínskými silovými složkami je pro čínské subjekty i jednotlivce ze zákona povinná a odmítnutí součinnosti s sebou nese vážné důsledky.“

Plány kremelských tajných služeb a covid

Opatření proti covidu-19 loni narušila plány ruské diplomacie a tajných služeb v Česku, uvádí se ve zprávě BIS. Omezení pohybu ztížila možnosti kontaktů v politické, akademické i obchodní sféře. Rusko reagovalo zvýšeným zájmem o kontakty na proruské a protisystémové činitele, píše BIS.

„Rusko rovněž pokračovalo v aktivitách směřujících k poškozování ČR s využitím kybernetických nástrojů,“ uvedla BIS.

Zcela v souladu se zájmy Ruska je v Česku podle BIS dlouhodobě i zaměření témat dezinformačních webů.

Kauza ricin

Kontrarozvědka v kapitole věnované Rusku zmiňuje mimo jiné tzv. kauzu ricin, při které loni unikla informace o možném ohrožení českých komunálních politiků jedem. Případ loni v červnu vyvrcholil vyhoštěním dvou ruských diplomatů z Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) v té souvislosti uvedl, že kauza byla smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví, kdy jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.

„Po prověření zachycených signálů se však ukázalo, že se jednalo o snahu zapojit české bezpečnostní složky do interního soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise. Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla BIS.

Zveřejnění některých podstatných informací podle BIS výrazně zkomplikovalo vyhodnocování toho, jak je hrozba reálná.

Dezinformační scéna

Významným představitelem dezinformační scény se loni podle BIS stalo takzvané anticovid hnutí, které se vymezovalo proti koronavirovým opatřením. Autoři zprávy poznamenávají, že ačkoliv se konspirace díky jeho činnosti dostaly k větší části obyvatel než obvykle, hnutí se širokou veřejnost v Česku zmobilizovat nepodařilo.

Společenský vliv hnutí podle BIS oslabily vzájemné rozpory jeho představitelů, scéna se kvůli tomu tříštila, chyběla jí jednotná organizace a vůdčí aktér. Témata dezinformací se ustálila u kritiky politického uspořádání a politické reprezentace, členství v EU a NATO či diskreditaci liberálně demokratických hodnot.

„Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace,“ píše BIS.

Íránské aktivity

Po desetiletích útlumu lze podle BIS v Evropě sledovat v posledních letech opětovný nárůst aktivit íránských speciálních služeb. Stoupá i jejich agresivita zejména vůči odpůrcům režimu v exilu.

„I v roce 2020 se tak BIS zaměřovala na možná bezpečnostní rizika spojená s činností íránského exilu v Evropě,“ stojí ve zprávě.

Kontrarozvědka monitoruje hrozbu útoků na opoziční novináře a aktivisty z kurdské, sunnitské či progresivní názorové opozice duchovního režimu.

Aktivity Íránu by mohly směřovat i vůči působení perské redakce v rámci Rádia Svobodná Evropa, které Írán vnímá jako opoziční entitu, upozorňuje kontrarozvědka.

„BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ konstatuje kontrarozvědka.

(Je zajímavé, že ve zprávě se neobjevila ani jedna zmínka o skandální spolupráci nejvyššího představitele české kontrašpionáže se zahraničními špionážními centrálami, které jej za to odměňují!  A zeptala se média, kolik občanů naší země předhodil cizím špionážním agenturám jako sousto? ! – poznámka redakce Nové republiky -vd-)