Ben Kuras: Úder Ukrajině, ze západu. Vraždící migrant? Jednoduché. Kdo ničí klima

Po dvou týdnech v Glasgowě skončila konference ekologických katastrofistů COP26. S jakými výsledky, závěry, dozvuky nebo kritikami?

Benjamin Kuras
Benjamin Kuras
Zdroj: Parlamentní listy„Vyberte si, zda chcete svobodu Ukrajinců, nebo ruský plyn,“ cituje spisovatel Benjamin Kuras britského premiéra Borise Johnsona. V pravidelném shrnutí globálních událostí se zabývá migrační krizi na polských hranicích a také faktem, že terorista, který způsobil útok v Liverpoolu, měl být už z Británie dávno vykázán. S migranty si nejlépe poradilo Portugalsko, které je prostě posílá zpět, uvádí Kuras pro ParlamentníListy.cz. Přidává též, kolik tun oxidu uhličitého se sneslo na Glasgow v době „klimatické konference“.
Po dvou týdnech v Glasgowě skončila konference ekologických katastrofistů COP26. S jakými výsledky, závěry, dozvuky nebo kritikami?
„Nulovou emisi sprostých slov,“ slíbila Greta Thunbergová, když dostala vynadáno za sprosté nadávky z prvního dne. I tak konferenci klasifikovala jako „jen další bla-bla-bla“. Od prorokyně brzkého konce světa bychom takovou klasifikaci měli brát vážně, takže si shrňme, čeho se na ní dosáhlo, respektive nedosáhlo. Vlastně toho ke shrnutí ani moc nemáme. Nedosáhlo se hlavně navrhovaného zákazu uhlí, nad čímž se předseda konference málem rozbrečel. Zastavila to Indie, která by bez uhlí musela zhasnout a nikdo ji k tomu donutit nemůže. Tak se na to téma hezky kreativně zaslovíčkařilo. Návrh, aby se uhlí úplně vyfázovalo („phase-out“), se změnil v postupné ufázovávání („phase-down“), a to ještě bez konkrétního postupového plánu. Takže Indie je z obliga a spolu s Čínou bude dál pálit uhlí ostošest. Dokonce i Austrálie si pochválila, jak se podařilo zachránit práci jejích havířů.Konkrétního se nedohodlo nic, co by kohokoli k čemukoli zavazovalo, závěrečné prohlášení k lecčemu jen vyzývá, naléhá a žádá. Teda ano, dohodlo se, že se příští rok všichni znovu sejdou na další poplk. Rozumějme, sletí se soukromými tryskáči, jejichž letošní uhlíkovou stopu list Scotsman odhaduje na dvojnásobek předloňské a čtyřnásobek konference v roce 2015. Počáteční kalkulace britské vlády uvádí, že na
Skotsko se jejich příletem sneslo 102 500 tun CO2. Mezi 39 tisíci účastníky k tomu přispěl i princ Charles letící osobním letounem z Říma opět varovat, že planetě zbývá rok života, jestli okamžitě nesnížíme uhlíkovou stopu. Borisi Johnsonovi patří pochvala, že soukromě letěl jen z Glasgowa do Londýna, aby stihl soukromou večeři s novináři.Delegáti zemí, jimž se říká „rozvojové“, přišli opět s návrhem, aby jim Západ přizpůsobování klimatickým změnám hezky šupem zafinancoval ještě o něco líp, než těmi 100 miliardami dolarů, které slíbil posledně (a nedodal). Západní země s vědomím, že by se ožebračily, zatímco třetí svět by bohatl, na to odpověděly slibem, že si o tom příště opět poplkají, s předložením „posílených cílů“, neboť „uznávají, že větší podpora rozvojovým zemím by jejich činům mohla přidat na ambicích“. I když vědí, že nepřidá. A tak se nakonec možná Indie stane zachránce lidstva před chiliastickým zešílením. My zas budeme mít na koho svést, jestli se nám to nepodaří. A připomínat si vysvětlení Voskovce a Wericha, že slovo chiliasmus je odvozeno od víry, že svět se ke konci chýlí.Zatímco ekologisté straší působením lidské činnosti na změny klimatu, ignorují jiné ohrožení planety, totiž její znečišťování nezničitelnými plasty. To je prý stonásobně horší, než se dosud myslelo. Jak se na to přišlo, jak působí a co to znamená?

Již několik let na to upozorňuje konzervativní britský deník Daily Mail, jejž mnozí označují za „bulvár“, třebaže patří mezi nejlépe informované – právě v tématech často nepohodlných a nepříjemných.

O obrovských ostrovech plastových lahví velikosti Španělska v oceánech a hustých plastových hladinách zátok a řek v Asii už psal mnohokrát. Teď zveřejnil souhrn vědeckých studií několika univerzit, mimo jiné New York, Portsmouth a Utrecht. Dozvídáme se z nich, jak plasty poškozují nejen životní prostředí, ale přímo lidské zdraví. Ví se už nějakou dobu, že z nich unikají jedovaté mikroplasty a nanoplasty v mořích, kde je vstřebávají ryby, které my pak jíme. Nacházejí se v třetině ryb vylovených britskými rybáři. Poletují nám i ve vzduchu a my je vdechujeme. Vědci varují, že ohrožení by mohlo být tak velké, jako kdysi u azbestu. Vdechujeme jich až 7 tisíc denně. Kojenci je navíc vcucávají z plastových dudlíků, čímž jich do sebe dostávají několikanásobně víc než dospělí. Přímými dlouhodobými zdravotními následky jsou různé alergie, cukrovka, artritida, snížený počet spermií, rakovina. Za posledního půl století se využití plastů na planetě zdvacetinásobilo. Každý rok jich vyhazujeme do prostředí 380 milionů tun, a vyrábíme jich stále víc. Z toho 12 milionů tun se dostává do moří, kde zabíjejí živočichy. Nikdy z přírody nemizí, ale štěpí se na jedovaté částice, některé tak malé, že neviditelné. Máme je v obalech, barvách, oděvech, kobercích, záclonách, automobilech, počítačích, domácím zařízení, zdravotnických potřebách, a dokonce i v lécích. A dnes samozřejmě v tom nekonečném množství anticovidových náhubků. Poletují ve vzduchu a snášejí se s deštěm. A uvnitř místností je jich ještě 60krát víc než venku. Právě doma a v práci můžeme vdechovat až těch 7 tisíc mikroplastových částic za den. Pijeme je s vodou plastově balenou, a v menší míře už i vodovodní.

Asi se toho žádní urputníci neujali proto, že z toho nejde udělat abstraktní pseudonáboženskou hysterii s totalitním směrováním, ani kolosálně vydělávat na „horkém vzduchu“. Ale na rozdíl od klimatu by se s tím dalo pohnout okamžitě omezením spotřeby plastů. Proč třeba musí být každý kousek potravy v supermarketech balen v plastu? Itálie už dávno v supermarketech balí zboží do pytlíků bioodegradabilních, čili vyráběných z organických látek, čili v prostředí rozpustných. Jejich výroba, nebo třeba i jen dovoz, by přece mohly být dobrý byznys i zde. Některé země tvrdě pokutují vyhazování plastů do prostředí. Obojí by se dalo celosvětově zavést ihned a bez slétání na kongresy.

(celý text najdete zde)

5 5 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tatran
Tatran
před 2 lety

Energetická krize doléhá na budoucnost naší planety. Přitom už miliony let co svět existuje k nám přichází ze slunka nesmírné množství energie a přitom zcela zdarma. Nemusí se dobývat z útrob země. A přesto musíme, my občané platit solárním baronům na jejich zisky ze slunečné energie. A to samé je s plasty. Lítáme na měsíc, což… Číst vice »

cablik
cablik
před 2 lety

Přesně tak jen šaškárna mocných problém s plasty je velký jen jak jsou tím oceány zanesené a z domova vyhazuji nejvíc plastového odpadu.

Plebej
Plebej
před 2 lety

Ano!, už to bylo napsáno mnohokrát, celá akce těch klima-alarmistů zn. COP26 jen samá marnost. Humbuk. Snad jen dodat, že i autor Kuras si ve svém textu trochu protiřečí, když o plastové záplavě z Asie aj., která (na rozdíl od CO2) představuje skutečnou zátěž živ. prostředí, píše, že : … “nikdy z přírody nemizí,… Číst vice »