Zelená agenda a plán na kolaps světové průmyslové ekonomiky.

Zdroj: ZDE

Cena energie ze všech konvenčních zdrojů celosvětově roste. Není to ani zdaleka náhodné, je to dobře zorganizovaný plán na zhroucení světové průmyslové ekonomiky, která již byla dramaticky oslabena téměř dvěma roky směšné Covid karantény a souvisejících opatření.

Vidíme cenový výbuch u klíčové energie z ropy, uhlí a nyní zejména ze zemního plynu. Čím se to liší od energetických šoků v 70. letech 20. století je, že se to tentokrát rozvíjí, protože svět firemních investic, využívající podvodný model zelených investic ESG, neinvestuje do budoucnosti ropy, plynu a uhlí, když vlády OECD přijaly strašně neefektivní , nespolehlivou energii sluneční a větru, které zajistí kolaps průmyslové společnosti snad již v příštích měsících. Bez dramatického přehodnocení páchají EU a další průmyslové ekonomiky svévolně ekonomickou sebevraždu.

To, co bylo před několika lety považováno za samozřejmé, bylo, že ekonomiku definuje zajištění dostatku spolehlivé, efektivní a dostupné energie. Bez dostupné energie nemůžeme vyrábět ocel, beton, těžit suroviny nebo cokoli, co tvoří naše moderní ekonomiky. V posledních měsících se světová cena uhlí na výrobu energie zdvojnásobila. Cena zemního plynu stoupla téměř o 500%. Ropa míří k 90 dolarům za barel, což je nejvíce za sedm let. To je plánovaný důsledek toho, čemu se někdy říká Davosský velký reset nebo Zelená agenda bezuhlíkového šílenství.

Asi před dvěma desítkami let začala Evropa se zásadním posunem k nesprávně určeným obnovitelným zdrojům nebo zelené energii, zejména solární a větrné. Německo, srdce evropského průmyslu, provádí transformaci s nedomyšlenou Energiewende bývalé kancléřky Merkelové, kde se v roce 2022 mají uzavřít poslední německé jaderné elektrárny a rychle se vyřazují uhelné elektrárny. To vše se nyní střetlo s realitou, že zelená energie není schopna se vypořádat s velkou potřebou dodávek. Krize byla zcela předvídatelná.

Zelená kuřata se vrací domů do hnízda

S rozsáhlými omezeními průmyslu a cestování kvůli Covidu v roce 2020 dramaticky klesla spotřeba zemního plynu v EU. Největší dodavatel plynu pro EU, ruský Gazprom, v zájmu spořádaného dlouhodobého trhu omezil své dodávky na trh EU i se ztrátou. Neobyčejně mírná zima 2019–2020 umožnila dosáhnout maxima skladování plynu v EU . Dlouhá, krutá zima to ale v roce 2021 vymazala.

Na rozdíl od tvrzení politiků EU nehrál Gazprom politiku s EU, aby si vynutil schválení svého nového plynovodu NordStream 2 do Německa. Jakmile se poptávka EU obnovila v prvních šesti měsících roku 2021, Gazprom přispěchal, aby ji uspokojil a dokonce překročil rekordní úrovně roku 2019, a to i na úkor doplnění ruských zásobníků plynu pro nadcházející zimu.

Vzhledem k tomu, že EU je nyní pevně oddaná agendě zelené energie a výslovně odmítá zemní plyn jako dlouhodobou možnost a současně ukončuje využívání uhlí a jaderné energie, působí nekompetentnost klimatických modelů think-tanku, které předpokládají Elektrickou společnost 100% bez CO2 do roku 2050.

Vzhledem k tomu, že finanční investoři na Wall Street a v Londýně viděli výhodu obrovských zisků z agendy zelené energie, ve spolupráci se Světovým ekonomickým fórem v Davosu za účelem propagace obskurního ESG investičního modelu, konvenční ropné, plynárenské a uhelné společnosti neinvestují do rozšíření výroby. V roce 2020 klesly celosvětové výdaje do těžby ropy, plynu a uhlí odhadem o 1 bilion USD. To se nedá vrátit.

Protože společnost BlackRock a další investoři blokovaly společnosti ExxonMobil a další energetické společnosti ve prospěch „udržitelné“ energie, spustily vyhlídky na mimořádně chladnou a dlouhou zimu v Evropě a rekordní nedostatek větrné energie v severním Německu panický nákup plynu na světových trzích LNG na začátku září.

Problém byl v tom, že na doplnění zásob bylo příliš pozdě, protože většina dostupného LNG z USA, Kataru a dalších zdrojů, které by normálně byly k dispozici, již byla prodána do Číny, kde stejně zmatená energetická politika, včetně politického zákazu australského uhlí, vedla k zavírání závodů a k nedávnému nařízení vlády zajistit plyn a uhlí „za každou cenu“. Katar, američtí vývozci LNG a další se obrátili do Asie a zanechali EU doslova zmrznout.

Deregulace energie

Málokdo chápe, jak jsou dnešní trhy se zelenou energií zmanipulovány tak, aby prospívaly spekulantům, jako jsou zajišťovací fondy nebo investoři jako Black Rock nebo Deutsche Bank, a aby penalizovaly spotřebitele energií. Celkové ceny zemního plynu obchodovaného v Evropě, holandský future (termínový) kontrakt TTF, prodává londýnská burza ICE. Spekuluje se o tom, jaké budou velkoobchodní ceny zemního plynu v EU za jeden, dva nebo tři měsíce. Za ICE stojí mimo jiné Goldman Sachs, Morgan Stanley, Deutsche Bank a Société Générale. Trh se nachází v takzvaných termínových (futures) kontraktech na plyn nebo ropné deriváty.

Evropská energetická krize se chystá být globální

Banky a další hráči spekulovali o pár centů na dolar. Když se objevily zprávy o tom, jak nízké jsou zásoby plynu v EU pro nadcházející zimu, finanční žraloci se začali krmit. Do začátku října explodovaly termínové ceny nizozemského plynu TTF během pouhých dnů o bezprecedentních 300%. Od února je to mnohem horší, jako standardní LNG objem 3,4 bilionu BTU (Britských termálních jednotek) dnes stojí 100-120 milionů dolarů, zatímco na konci února stál méně než 20 milionů dolarů. To je nárůst o 500-600% za sedm měsíců

Zásadním problémem je, že na rozdíl od většiny času poválečného období s politickou propagací nespolehlivých a nákladných solárních a větrných „obnovitelných zdrojů“ v EU a jinde (např. Texas, únor 2021) byly trhy s elektrickými energiemi a jejich cenami  záměrně deregulovány, aby propagovaly zelené alternativy a vytlačily plyn a uhlí kvůli pochybnému argumentu, že jejich emise CO2 ohrožují budoucnost lidstva, pokud nebudou do roku 2050 sníženy na nulu.

Ceny, které nese konečný spotřebitel, jsou stanoveny dodavateli energií, kteří integrují různé náklady za konkurenčních podmínek. Ďábelský způsob výpočtu nákladů na elektřinu v EU, údajně za účelem podpory neefektivní sluneční a větrné energie a odrazování od konvenčních zdrojů, spočívá v tom, jak uvedl francouzský energetický analytik Antonio Haya, že „nejdražší zdroj určuje veškerou produkci zobchodovanou v aukci.“ Dnešní cena zemního plynu tedy určuje cenu za v podstatě nulovou cenu vodní elektrické energie. Vzhledem k prudce rostoucím cenám zemního plynu to definuje náklady EU na elektřinu. Je to ďábelská cenová architektura, která prospívá spekulantům a ničí spotřebitele, včetně domácností a průmyslu.

Zásadní přitěžující příčinou nedostatku nedávno hojného uhlí, plynu a ropy je rozhodnutí společnosti Black Rock a dalších globálních peněžních fondů nasměrovat investice mimo ropu, plyn nebo uhlí – mimo všechny naprosto bezpečné a nezbytné zdroje energie – a použít je na hrubě neefektivní a nespolehlivé sluneční nebo větrné zdroje. Říkají tomu ESG investování. Jedná se o nejnovější darebáctví Wall Streetu a dalších světových finančních trhů od doby, kdy se generální ředitel Black Rock Larry Fink stal členem představenstva Světového ekonomického fóra Klause Schwaba v roce 2019. Byly zřízeny přední společnosti certifikující ESG, které udělují „politicky korektní“ ESG hodnocení akciovým společnostem, a trestají ty, kteří jej nedodržují. Spěch na ESG investování vydělal miliardy pro Wall Street a komplice. Rovněž tím byl zbrzděn rozvoj těžby ropy, uhlí nebo zemního plynu pro většinu světa.

„Německá nemoc“

Nyní, po 20 letech pošetilých investic do slunce a větru, je Německo, kdysi vlajková loď průmyslu EU, obětí toho, co můžeme nazvat německou nemocí. Stejně jako nizozemská ekonomická choroba vedla k vynuceným investicím do Zelené energie, k nedostatku spolehlivé a dostupné energie. To vše kvůli neprokázanému snížení o 1,5oC, které by jinak do roku 2050 mělo ukončit naši civilizaci, pokud se nám nepodaří dosáhnout Zero Carbon (uhlíkové nuly).

Aby se prosazovala agenda zelené energie EU, všechny země až na několik výjimek začaly s demontáží používání ropy, plynu a uhlí a dokonce i jaderné energie. Poslední zbývající německé jaderné elektrárny se příští rok trvale uzavřou. Nové uhelné elektrárny s nejmodernějšími pračkami emisí jsou vyřazovány ještě před zahájením.

Německý případ se stává ještě absurdnějším. V roce 2011 vláda Merkelové převzala energetický model vyvinutý Martinem Faulstichem a státní poradní radou pro životní prostředí (SRU), která tvrdila, že Německo by mohlo do roku 2050 dosáhnout 100% výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tvrdili, že delší používání jaderné energie nebude nutné, ani výstavba uhelných elektráren se zachycováním a ukládáním uhlíku (CCS). Tím se zrodila katastrofická Energiewende Merkelové. Studie tvrdila, že to bude fungovat, protože Německo by mohlo uzavřít smlouvu na nákup přebytečné, hydroelektrické energie bez CO2 z Norska a Švédska.

Nyní, když je extrémní sucho a horké léto, jsou vodní rezervy Švédska a Norska nebezpečně nízké, proto přicházejí do zimy, pouze s 52% kapacity. To znamená, že elektrické napájecí kabely do Dánska, Německa a nyní Velké Británie jsou v nedostačující. A aby toho nebylo málo, Švédsko uzavírá vlastní jaderné elektrárny, které mu dávají 40% elektřiny . A Francie diskutuje o snížení až o jednu třetinu svých čistých jaderných elektráren, což znamená, že zdroj pro Německo také nebude jistý.

Již 1. ledna 2021 bylo kvůli německou vládou nařízenému postupnému vyřazování uhlí odstaveno 11 uhelných elektráren s celkovým výkonem 4,7 GW. Trvalo to jen 8 dní, než muselo být několik uhelných elektráren znovu připojeno k síti kvůli prodlouženému období slabého větru. V roce 2022 se uzavře poslední německá jaderná elektrárna a trvale se zavře více uhelných elektráren, vše pro zelenou nirvánu . V roce 2002 byla německá jaderná energie zdrojem 31% energie, bezuhlíkové elektrické energie.

Pokud jde o větrnou energii tvořící deficit v Německu, v roce 2022 bude kvůli vypršení dotací na dodávky větrných generátorů demontováno asi 6000 větrných generátorů s instalovaným výkonem 16 GW. Rychlost schválení nových větrných farem je blokována vzpourou občanů a právními výzvami v oblasti hlukového znečištění a dalších faktorů. Budoucí katastrofa se připravuje.

Odpovědí Evropské komise v Bruselu nebylo přiznat do očí bijící nedostatky v jejich agendě zelené energie, ale snaha o její zdvojnásobení, jako by problémem byl zemní plyn a uhlí. Klimatický car EU Frans Timmermans absurdně prohlásil: „Kdybychom měli zelenou dohodu o pět let dříve, nebyli bychom v této pozici, protože pak bychom byli méně závislí na fosilních palivech a zemním plynu.“

Pokud EU bude v této sebevražedné agendě pokračovat, ocitne se za několik let deindustrializovanou pustinou. Problém není plyn, uhlí ani jaderná energie. Je to neefektivní zelená energie ze slunce a větru (ze zdrojů s nízkou hustotou toku energie a ještě k tomu nestabilní), která nikdy nebude schopna nabídnout stabilní a spolehlivou energii.

Agenda zelené energie EU, USA a dalších vlád spolu s ESG investováním podporovaným Davosem zaručí pouze to, že bude ještě méně plynu, uhlí nebo jaderné energie, které by byly potřeba, až se uklidní vítr, bude sucho ve vodních přehradách nebo nedostatek slunečního svitu.

Není potřeba myšlení raketového vědce k uvědomění si, že toto je cesta k ekonomické destrukci. Ale to je ve skutečnosti cílem „udržitelné“ energie OSN do roku 2030 nebo Davoského Great Resetu : masivní snížení počtu obyvatel. My lidé jsme žáby, které se pomalu vaří. A působící moc zvyšuje teplotu vody.

Autor komentáře F. William Engdahl je konzultant a lektor strategických rizik, vystudoval politologii na Princetonské univerzitě a je nejznámějším autorem v oblasti ropy a geopolitiky. Je výzkumným spolupracovníkem Centra pro výzkum globalizace. Článek byl napsán exkluzivně pro online časopis “New Eastern Outlook”.

Volný překlad: P. Rejf